Znamení

Po zkušenostech s režisérem Shyamalanem člověk sleduje každý detail v předtuše Velké Pointy, okolo níž se celou dobu krouží. Uzavírá sám se sebou sázku, jestli tomu tentokrát přijde na kloub dřív, než by měl. A po zjištění, že Znamení žádnou Velkou Pointu nemají, přichází zklamání, možná i pocit podvodu. To chápu. Mně naštěstí někdo předem připravil na to, že z pointy nic nebude, tak jsem to pustil z hlavy a zklamaný nejsem. Bál jsem se, bavil jsem se a jsem spokojen. 80% (07.02.2007)

Filmařské prostředky, filmařské prostředky.... pokud jsi chtěl, Shaymalane, vytvořit napínavý příběh a ta pointa byl prostě úlet, to bych snad nějak skousnul. Ale jestli jsi jen kvůli pointě a jakémusi sdělení rozehrál celou tu UFO story, tak to si opravdu přestáváme rozumět a žádné filmařské prostředky Ti k tomu nepomohou. (29.09.2005)

den nezávislosti trochu jinak. zatím co R.EMMERICH musel k natočení invaze ufonů na naši planetu (a do USA zvlášť) použít jeden speciální efekt za druhým, M.N.SHYAMALAN je jinej borec. dokáže si udržet moji pozornost díky tomu co se ,,děje" a mluví v příběhu, a po celý snímek si pohrává s mojí fantazií a hranicí strachu. mnohokrát za film (první mimozemšťan, boj s ufonem, boj o život morgana) nechá napětí gradovat. také používá efekty! jsou však trošku jiné(baterka, zvonkohra, hlavně však zvuky), ale neméně působivé. moc se mi líbí myšlenka, že NÁHODY NEJSOU a vše tedy musí mít nějaký smysl (pro děj tohotu filmu mistrně vybudovaná!) a já vím, že kolem domu určitě nebudu mít kukuřičné pole. (a ještě pro jistotu dodělám ty okna a zapnu chůvičky, protože co kdyby náhodou...) (19.08.2005)

Výborné a netradiční drama o slabosti, strachu a víře... Řemeslně velmi zručně natočený psychologický scifithriller s hororovými prvky a náboženským nádechem. I když po skvěle budovaném napětí v úvodu filmu M.N.S. trošku podléhá >svým vlastním< klišé, Mel Gibson by mohl >trošku méně< hrát (očima a mimikou vůbec :-) a ty dětičky by nemusely být tak dokonalé, krásné, inteligentní a statečné - a nakonec i reálné záběry >emzáků< trošku shazují tu mysterióznost děje, pointa je nakonec tradičně shyamalanovsky vydařená. Ano, nakonec vše je osudově dáno, vše do sebe zapadá a je tak, jak je předurčeno a jak má mýt... Vlastně - jak osudově? Ne! Vše je otázkou víry, neboť vše je řízeno tak, jak předurčil Bůh! A vlastně nakonec ani tak nejde o to náboženství... - - - P.S. Bůh není! Není důvod... °-| (22.09.2006)

Od úvodních titulků je divák vtáhnut do děje a bez dechu sleduje až do strhujícího konce co se děje na plátně - jedna napínavá scéna střídá druhou a vše je činěno v podstatě dost úspornými prostředky. Velkou oporou v budování napětí je režisérovi skladatel Howard. Vadou na kráse je, že se film tváří, že chce říct něco víc - pokouší se o jakýsi filosofický přesah (na světě má vše svůj smysl), což mi bylo trochu proti mysli. Navíc tu mnohý divák najde i jisté logické chyby. Přijde na ně ovšem až dlouho po odchodu z kina, protože režisér vás nenechá na podobné věci vůbec myslet díky mistrovského zpracování. Zvláštní kapitolou je závěrečná scéna, která dává pravý smysl slovu "katarze" - pokud to nebudete moc rozebírat, zažijete díky Shyamalanovi a Howardovi něco neopakovatelného. (13.07.2003)