Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Voják Severu držený ženami jižanské dívčí školy. Je to ale on, kdo je vězněm? ... Během americké občanské války v roce 1863 se raněný desátník Unie John McBurney (C. Eastwood) ocitá na odlehlé jižanské dívčí škole v Mississippi, kterou vede Martha Farnsworthová (G. Pageová). Ta chce Johna co nejdříve vydat konfederačním vojákům, nakonec se ovšem rozhodne jej napřed u sebe ponechat pod přísným dohledem, než se uzdraví. K vězněnému nepříteli se nejprve dívky chovají obezřetně, během svého pobytu si ale John získává jejich důvěru stejně jako jejich náklonost. Když Johnovi začne podléhat jedna dívka za druhou, svým jednáním přivolá nad školu nebezpečný mrak žárlivosti… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (113)

dANo 

všechny recenze uživatele

Fúúha, tak toto bola veľmi zaujímavá dráma postavená na šarme jedného zraneného vojaka v náručí mladých, či zrelých žien v jednej dievčenskej škole. Film neuveriteľne graduje a divák sa nestačí diviť, čo všetko môže spôsobiť jeden sympatický muž v čisto ženskej komunite, kde už dlhšiu dobu nepoznali, čo je to mužská ruka (resp. telo:). Záver je dostatočne šokujúci a tak môžem tento film len odporučiť... ()

Faustka 

všechny recenze uživatele

Čiň čerticím dobře, peklem se ti odmění. Desátník Unie John McBurney si tak dlouho zahrával s dobrou vůli, poddajností obyvatelek jižanské dívčí školy, a hlavně s jejich city, že zaslepen svou mužnou nadřazeností neodhadl možné následky. Na mě až příliš umírněný Clint Eastwood, který prostě neměl mezi hordou citově vyprahlých panen ani nejmenší šanci. Zaujala poslední večeře, zejména houbové ragú. ()

Reklama

cheyene 

všechny recenze uživatele

Růže mezi trny? Trn mezi růžemi? Zajímavý portrét muže mezi ženami, které kvůli válce tento "element" takřka vůbec neznají. Oklamaný zároveň skýtá pozoruhodný exkurz do psychologie obou pohlaví, který vyustí v takové finále, jenž je pochopitelné ze strany Eastwooda i z pohledu dámského kolektivu. Řekl bych, že tento snímek nemá vyloženě záporné postavy, nýbrž největší "potvorou" tu jsou lidské pudy a potřeby, které vyvolávají jednání, jenž může mít (a také má) fatální následky. Za vyhrocením stojí žárlivost, nevěra, touha přežít a afektované chování, ovšem prvočinitelem je válka - v tomto příběhu spíše na pozadí - avšak svými důsledky značně dramatická, neboť způsobuje nedostatek mužů ve společnosti, což je zde částečně nastíněné a představuje roznětku pro ústřední zápletku. ()

UncleG 

všechny recenze uživatele

Urostlý Yankeeský soldát se na nepřátelském Jihu ukrývá v dívčí škole – ve výchovném ústavu plném jen a jen samých ženských, které chlapa neviděly nikdy v životě nebo ho viděly tak dávno, že si to ani nepamatují. Náš milý vojáček taky zrovna nevypadá jako člen pěveckého sboru kastrátů… Takže je nasnadě, co bude následovat. Ale počkat! Počkat! Tohle se nejmenuje „Špinavé prošťouchňuté flinty“, tohle je, přátelé, drama! A film je to výrazný hlavně atmosférou. Někdo by možná řekl, že byla tíživá jak dusný jižanský vzduch. No a já bych zase řekl, že to bylo celé silně „nadržené“. Jojo, s potlačovanou sexualitou není žádná sranda. O tom by mohl pan scénárista jistě dlouze vyprávět… ()

Figu 

všechny recenze uživatele

Nenápadnej a celkem neznámej filmek, kterej ovšem nabízí spousty kvality! Kvality hlavně od hlavního hrdiny! Clint nám dokazuje, že v top formě nemusí jen stát tváří v tvář s koltem na prdeli a hvězdou na koze proti špinavcům v kovbojkách, ale klidně se povalovat v baráku mezi křepelkama jako charismatickej vojáček z války. A že mu to šlo! Mě jako jeho nikdo neoklamal a dávám v klidu čtyři hvězdy. 70% ()

Galerie (28)

Zajímavosti (22)

  • Film sa mal pôvodne natáčať v štúdiách, ale režisér Siegel uprednostňoval, aby sa natáčal priamo na reálnom panstve. Film sa potom natáčal v Baton Rouge a Geismare (Louisiana, USA), hlavne v historickom dome postavenom v roku 1841. (Arsenal83)
  • Keď McBurney (Clint Eastwood) hrá karty, tie v rohu majú na sebe farbu (srdce, piky atď.), ale aj číslo. Čísla však boli na karty umiestnené prvýkrát až v roku 1864 a dokonca aj 20-30 rokov po občianskej vojne boli mimoriadne vzácnym javom. (Arsenal83)
  • Film v USA prepadol, a to najmä kvôli zlej propagácii zo strany štúdia Universal, ktoré ho prezentovalo ako horúcu melodrámu s jedným mužom a siedmymi ženami. Podľa Eastwooda a Jenningsa Langa film, okrem toho, že bol zle medializovaný, prepadol aj kvôli tomu, že Eastwood bol "zbavený maskulinity". (Arsenal83)

Reklama

Reklama