Fraška

Tempo srovnatelné snad jen s tím nejlepším Wilderem (Rad, dva, tři nebo Někdo to rád horké) dává tomuto "mladistvějšímu" snímku punc nezapomenutelnosti. Film se dělí takřka rovným dílem na třetiny, z nichž nedovedu vybrat tu nejlepší a na rozdíl od některých mi závěr nepřišel přehnaný. Některých vtipům jsem se zasmál opravdu hodně, je to sympaticky obsazený a klidně bych si ten film pustil znovu._____ EDIT: Pustil jsem si to znovu a musím zvednout na pátou hvězdu, protože obdivuju scénář, který je v jednotlivostech k popukání a jako celek neuvěřitelně soudržný. První část (poslední zkoušení divadelní hry) představuje podklad pro část druhou, která se odehrává za kulisami a může tak divák nahlédnou do zákulisí herců, kteří jsou při hraní zaměstnaní svými spory, které vznikly ze žárlivosti. Brilantní načasování každého gagu v druhé části je však překonáno částí třetí, kdy sledujeme celou divadelní hru z pohledu diváka - hru, která se v základu pokazila. Prostě na prknech, které znamenají svět, zavládne neskutečný zmatek a v té chvíli začíná opravdová fraška a třeskutě vtipná podívaná. Doporučuji dvakrát, teprve potom vynikne, jak skvěle je to vše promyšlené a hlavně načasované. 95% (25.09.2013)

[2019-11-06] * Intenzivní. Velice intenzivní. V první polovině sledujeme generálku divadelního představení. Hra sama o sobě má spád a přesné časování, jedny dveře se zavírají a druhé už otvírá jiná postava, která nemá tušení, co se před chvílí odehrálo. A tak pořád dokola. Do toho občas někdo vypande z role, a to vše v ohromném tempu. Ve druhé, ještě zběsilejší části sledujeme reprízu téhož představení, tentokrát ovšem ze zákulisí. Herci mají menší krizi, a tak si dělají naschvály. Před notorikem ukrývají lahev, která se k němu každou chvíli zase zakutálí. A to vše stíhají v těch několika vteřinách, kdy nejsou na scéně, a zase běží se svou replikou otevřít ty správné dveře. Stíháme je sledovat jen díky tomu, že už hru známe, a tak se jí nemusíme tak zabývat. Do třetice vidíme reprízu, kdy už toho mají všichni dost a představení úplně vykolejí. Opět si to můžeme vychutnat jen proto, že už jsme hru dvakrát viděli. Geniální. Neumím si představit, jak se to dá zahrát v divadle naživo. (01.11.2010)

Šílené tempo při kterém zaručeně ztratíte nit ale to nic nemění na tom že jsem se dlouho takhle nezasmál. Hlavně představení ze zákulisí při probíhající hře je nezapomenutelné. Ta souhra včech herců a gagy a to všechno dokonale pospojované, to jak se to začíná pomalu celé hroutit to byl prostě balet. Konec byl sice trošku na hraně aby to byla opravdu fraška ale i tak stále dokonalý. Ještě mě zaujalo stáří filmu, myslel jsem že je starší. (11.08.2013)

Tak sorry, omlouvám se všem zdejším pětkařům, ale po včerejší zhůvěřilé inscenaci v Divadle Moravskoslezském ze kterého jsem odešla po 1. dějství jsem si vysloveně hledala nějaké jiné zpracování této frašky s velkým F, abych si doslova spravila chuť a víru v dobré divadelní představení. No ovšem nedostavilo se nic moc. Oproti tomu divadlu v režii Vojtěcha Štěpánka, které bylo tragické a které doslova kopírovalo tento film ovšem bez jednotlivých nuancí a vysvětlení tohoto snímku, toto bylo naprosto "jiné a trochu lepší". Čekala jsem však poněkud vyšší zážitek a ten se nedostavil. Zřejmě nejsem pro frašku stavěná ať tu divadelní nebo televizní. Za mě nespokojených 50% (10.02.2024)

Tak tohle se mi nemůže nelíbit, protože to nesmírně připomíná můj snad (soukromě!) nejmilejší text Karla Čapka - Jak vzniká divadelní hra, Ten už sice zfilmován byl, ovšem jako kratší televizní inscenace, tohle pak zákonitě umocňuje celý princip na celovečerní film, kterému snad chybí jen jediné: aby ho mohl vidět Karel Čapek. (29.08.2020)