Stanice 11

Wow! Station Eleven je především hurikán! Hurikán emocí! Něco tak bravurně zahraného, napsaného a zrežírovaného už tu dlouho nebylo. Je to chytré, je to hutné, má to skvělou atmosféru, je to až překvapivě originální, je to pecka! Snad každý jeden herec ze sebe vydal maximum a s neskutečnou grácií se zhostil své role. Casting sám o sobě je zde na "Oscara"! Nečekejte žádné The Walking Dead. Není to primárně "survival" a není to primárně o akci. Je to příběh několika lidí - od začátku do konce a od konce do začátku. Je to o lidských vztazích, o činech a následcích.  Postapo svět je uvěřitelný a vizuálně okouzlující. Autoři mají neskutečný smysl pro detail. Hudba je dechberoucí. Z herců bych vyzdvihl dvě jména. Mladá Matilda Lawler a Himesh Patel, kteří vyčnívají nad ostatní a jejich společné scény jsou tím nejlepším, co série nabízí. Mackenzie Davis standardně skvělá a za zmínku rozhodně stojí i Danielle Deadwyler. Zcela úžasná je práce tvůrců s příběhem a časem a jejich postupné skládání skládačky.  Každý hrdina vypráví svůj příběh a přitom ovlivňuje příběhy druhých. Vše postupně graduje a to až po finální katarzi. Tento mistrovský kousek je hřích nevidět! (PS.: Zdejší hodnocení jako obvykle tak trochu úlet a vůbec mu nevěřte.) (13.03.2022)

Strašlivá sračka, páchnoucí zapařenými artifi-vagínami sourozenkyň (dřívě sourozenců) Wachovských. Klidně by to mohlo být volné pokračování podobně ujetého Sense8. Ostatně i tady si můžete vychutnat pohled na kun*u jako vrata, ze které vylézá novorozenec. Představa post-apo světa vysoce naivní, v podstatě ulítlá hra o hercích, hypovaná citáty z Hamleta. K nepřečkání nudné a zdlouhavé rádobyumělecké nic. A to se vyjadřuji ještě velmi slušně. (21.05.2022)

Seriál je natočený na motívy rovnomennej knihy kanadskej spisovateľky Emily St. John Mandel. Epickosť a prepracovanosť detailov príbehu je na slušnej úrovni, i keď hluchých miest bolo niekoľko alebo dej spomalil na hranicu únosnosti v druhej polovici seriálu. Okrem hlavných postáv sa dej zameral aj na vedľajšie postavy a to vytvorilo úplný obraz celého príbehu a prepojenosť postáv, či udalostí. Kruh osudov sa na konci úplne uzatvára. (14.01.2022)

Velmi klidně a pomalu plynoucí příběh z jedné mnoha verzí postapokalyptické společnosti. Nepotřebuje šokovat a bombasticky ukazovat jaké rabování nebo šílenství dokáže taková apokalypsa vyvolat mezi lidmi. Jen chce vyprávět příběh několika osob, jejich ztrát a trápení, které jim nová situace přináší. A dělá to dobře, lehce a bez zbytečného patosu. I přesto nebo možná právě proto to na mě báječně fungovalo. Člověk má aspoň čas se s postavami prostě sžít. Dalším plusem je zvolený soundtrack. K páté hvězdě mi tak chybí jen vysvětlení některých pohnutek hrdinů a pár slabších míst. Ale i tak řadím mezi velké seriálové zážitky. Protože někdy není potřeba 254 dílů k vyprávění silného příběhu. (04.01.2023)

Trochu skrytý klenot, který asi nesedne každému, protože postapokalyptický motiv je tu pojat místy naivně až úsměvně. Pokud přistoupíte na hru, že Shakespearovský spolek umělců přežívající asi z lásky bližních k umění objíždí podobně hippie komunity aby jim každoročně zahrál jeden flák, tak se můžete dočkat nadmíru zajímavého komorního drama. Hlavně bych vyzdvihl linku Kiki s Jeevanem, která pomocí flashbacků tvoří tu nejosobitější část seriálu, která je místy krásně dětsky naivní, ale zároveň také s několika syrovými momenty, které přetékají emocemi. Zápletka kolem "mysteriózního" komixu z kterého se budete doslýchat jen úryvky jsem bral jen jako prostředek jak spojit ostatní postavy dohromady. Samotnou "hloubku" toho co měl říct jsem moc nechápal a popravdě mi to přišlo jako největší mínus. Nicméně jako celek to funguje a ostatní postavy dodávají kontext tragičnosti všech traumat s nimiž se musí přeživší vyrovnat. Je to weird, je to snový, je to speciální a mně se to líbí. :) (02.04.2023)