Divoké včely

Tretia hviezdička je za atmosféru, samotný film akosi speje odnikiaľ nikam. Nie že by to bola chyba, keby sa tá bezcieľnosť nahradila hĺbkou - ale aj duchovná hĺbka Divokých včiel je tak po kolená... potenciál je však využitý, pretože oveľa viac som ani nečakala. Ten kúsok zmarených očakávaní nahradila spomínaná atmosféra a tak sú to férové 3* - nič viac ako pohodovka, kultom sa asi nestane. (01.08.2006)

**Venkovské komedie se od dob Slunce seno Zdeňka Trošky (a možná i dříve, ale tyhle jsou nejznámější) staly oblíbeným námětem filmařů. Co mi ovšem není jasné je o čem to vlastně bylo? T.Vilhelmová se pořád s někým pelešila nebo tupě zírala do prázdna, Vanda se zase snažila přežít s manželem, Marek Daniel si vyjel na výlet do rodného vesnického kraje, Liška si hrál na Michaela Jacksona - čímž mě ze začátku celkem pobavil, ale pak mi šel celkem dost na nervy. Prazvláštní komedie s hořkým koncem okořeněna něčím čemu asi nerozumím...snad to navazující Štěstí bude trochu o něčem jiném.//5*. S odstupem času měním své hodnocení už jen díky tomu, že jsem několik let žila ve vesnickém prostředí a ačkoliv se s ním neztotožňuji a již v něm nežiji, tak jej mám ráda s ráda na tyto časy vzpomínám. Dokonce jsem v končinách bývalých Sudet taky prožila část života a byla jsem se i podívat na místo, kde se film natáčel. (02.12.2012)

Ten, kdo žil alespoň chvíli mimo satelitní městečko v nějaké české vesnici, cítí a ví, že Bohdan Sláma ve svém celovečerním debutu nepodvádí, ani nelže. Jeho film je tak autentický, že jsem ve svém okolí při jeho prvním zhlédnutí byl schopen identifikovat téměř všechny postavy z něj. Je to sice mírně stylizovaný, ale velmi realistický obrázek zapadlého a polozapomenutého světa, o kterém si lidé z Prahy myslí, že už ho dávno odnesl čas. Je pravda, že je to obraz posunutý tak do data vzniku tohoto snímku, dnes již se situace hodně mění, ale zajeďte si někdy na hasičský ples někam do Sudet či navštivte třeba jen na pár hodin takový Květušín na hranicích vojenského pásma Boletice...a náhle budou kolem vás chodit postavy z této trpké komedie. Nedějovost je záměrným tvůrčím prvkem, jelikož přesně odráží zakonzervované bezčasí zobrazovaného prostředí. Sláma navíc exponuje panoptikum postav, většina z nich je sociálně či existenčně handicapovaná, jediné, co je spojuje, je silná síť sociálních vazeb, které také určují pevnou společenskou roli. Výčet je skutečně přesný - ten, který dokázal z daných poměrů odejít (Marek Daniel), arogantní sebestředný macho (geniální Jaroslav Dušek, v té době ještě na mediální vlně), vesnický frája, který se vyzná, umí se otáčet a má před sebou zajištěnou budoucnost (dokonalý Pavel Liška), nepraktický a ve svém konání směšný zhrzený intelektuál - ,,zapadlý vlastenec" (Cyril Drozda), mladá pohledná, ale dosud svobodná matka (Vanda Hybnerová), neustále vitální a rázná postarší dáma atd. atd. Co odlišuje Slámův vynikající a popisný debut od podobně tematicky usazených lidových komedií Troškových? Především upřímnost, neokázalost, syrovost, doslova antikomerčnost... Tam, kde chce Troška především populisticky bavit své publikum, tam se Bohdan Sláma snaží cosi popsat, na cosi poukázat, zachytit genia loci, vydat svědectví... To samé dělali režiséři české nové vlny, zvláště pak Miloš Forman, který, stejně jako Sláma, jako místo, kde se nejlépe zobrazí vesnické charaktery (tedy dojde k dějové katastrofě), vnímá taneční zábavu (potažmo tedy hasičský ples). Sláma ji inicioval dokonale (to stejné zopakoval později i ve Venkovském učiteli) a je to, podobně jako v Hoří, má panenko, umělecký i dějový vrchol filmu. Pod rouškou zábavy se něco pozvolna mění...i když možná vlastně ani ne... Nehledě na to - taneční ,,číslo" lokálního Majkla (dostávající rychlým vývojem děje úplně nové konotace) je skutečně silným obrazem... Tak kdyby už nic jiného, tak jsou Divoké včely v tuzemsku filmem s tím nejoriginálnějším hudebním doprovodem - kde jinde zaslechnete slovenské lumeny Tornádo Lou či neodolatelnou coververzi Hlavsových Muchomůrek od zábavové kapely Pohodovka?:-) Podobné filmy: Indiánské léto, Mistři, Hoří, má panenko, Venkovský učitel, Utrpení mladého Boháčka, Intimní osvětlení, Dým bramborové natě (16.11.2006)

Mladý kája žije kdesi na zapadlé vesničce - přes den pracuje s tlupou starejch ženskejch v lese a (asi proto) miluje prodavačku z místního krámku, Božku (Táňa Vilhelmová). Ta ale radši než s kapku omezeným Kájou randí s Laďou (Pavel Liška) - už jen proto, že ten má motorku? Vše se ale mění, když se do vesnice vrací Kájův brácha Petr, který místními vztahy pěkně zamíchá ... Slámův hořký pohled do života na zapadlé vesnici (zapomeňte na úsměvné filmu typu Vesničko má středisková, apod). V hlavní roli Zdeněk Raušar, jehož herecký projev (resp neherecký) dodává filmu velkou dávku autentičnosti podporovaný Táňou Vilhelmovou a Pavlem Liškou. Pokud se film bude hrát jako sonda do života lidí na zapadlé vesnici, tak ok - jinak ale dost těžká nuda... (03.07.2008)

Hned od prvních záběrů snadno rozpoznatelný Sláma, a jeho typický námět, sledující buranské vesničany, snažící se vyrovnat s nástrahami moderního života. Vesměs je to v těchto filmech (Čtyři slunce, Štěstí) pořád o tom, s tím, že pro mě to u 2/3 případů SLámovi moc nevyšlo. Ani tady se toho v průběhu filmu nic moc neděje, všichni herci hrají to co jinde (Liška = dement, Vilhelhová = vesnická blbka, Daniel = arogantní kokot...), a film nenabízí nic, co byste neviděli ani v dalších pokusech na toto téma. (20.07.2020)