Reklama

Reklama

Brancaleonova armáda

  • Itálie L'armata Brancaleone (více)

Obsahy(1)

Italský barevný film režiséra Maria Monicelliho Brancaleonova armáda, je úsměvným pokusem o parodii dobrodružných rytířských filmů. Již sám název je ironický, protože armáda potulného rytíře Brancaleona se skládá z pětice ubohých venkovánků majících ke všemu, co se vztahuje k vojsku, pěkně daleko. Příběh se odehrává kolem roku 1000 n. l., kdy se tato armáda dala na pochod patrně od Faleri u Viterba a měla dorazit do jakéhosi města Aurokastra, ležícího patrně poblíž Crotone. Cestou prožívá tisíc a jedno dobrodružství. Brancaleone bojuje na turnajích, vyzve na souboj potulného rytíře, zabloudí do města, jehož obyvatelé vymřeli morem, marně ochraňuje počestnost krásné dívky, nakonec dosáhne cíle, ale jen proto, aby upadl i se svou armádou do rukou saracénských pirátů a po nich do zajetí neméně sveřepých křesťanských nepřátel. Nezbývá mu, než se vydat s procesím kajícníků přes moře a tam pokračovat v dobývání nesmrtelné slávy, jak mu přikazuje jeho rytířská čest. K přednostem filmu patří řada dobře postavených komických situací, slovní humor dialogů a vynikající herecké obsazení. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (53)

italka63 

všechny recenze uživatele

Takovouhle parodii na středověk mohou být schopni natočit jen Italové, film nabušený gagy, obrovským nadhledem, vtipnými situacemi, kterými prochází rytíř Brancaleone se svoji nečekeně nabytou družinou nuzáků, kde sice úplně všichni chudí jsou, ale za čest a slávu budou se bít do posledního dechu. Někdy také za nějaký groš, ale on jim záhadným způsobem vždycky zmizí. Co byste také chtěli, když Brancaleone v jejich čele jezdí na žlutém koni s ušima od sebe a vůbec neposlouchá...vynikající dabing, nádherné exteriéry, neuvěřitelná hudba.....to chce vidět:-) ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Vtipná parodie na dobrodružné historické filmy, asi takto jednoduše by se dal označit tento znamenitě pojatý rytířský příběh na typicky monicelliovské téma o různých antihrdinech (viz některé jeho další filmy). Hloboko před legendárním "Monty Pythonem". Snímek je ale hlavně postavený na celkem slušných hereckých výkonech, dobré kameře, nezapomenutelný Brancaleone da Norcia (Vittorio Gassman) jako legendární Don Quijote, který se pouští vždy do beznadějných či předem prohraných soubojů, nebejt tlupy několika spřátelených tuláků-ubožáků, kteří mu vždy pomůžou a ochrání ho před nejhorším, kdo ví, jak by dopadl. Úvodní scéna vesnického masakru, ovšem, jaksi komediálně zahraného, kdy a kde všude teče krev, mě spíš rozesmála, než nějak zaskočila a vyděsila. Asi takto, tímto stylem je ostatně pojat celý tento film. Film jsem viděl už jen s českými titulky, škoda toho původního dabingu, o kterém psal Maxi6 (především od pana Filipovského), ale zas úplně nejhorší to nebylo. I když značná část dialogů byla někým upravena pěkně po svém, tak se roku 1000 n. l. určitě nemluvilo:-) Nicméně, za skvělý humor, některé dobré komické situace, a za již zmíněné herecké obsazení hodnotím vysoko. Televize na film zřejmě už nemá vysílací práva. ()

Reklama

fragre 

všechny recenze uživatele

Cha! Germánský barbar cpoucí si do své nenažrané tlamy něžňoučké, chlupaťoučké kuřátko (či housátko), žid Habakuk (s hlasem Františka Filipovského)schovávající se za neustálého bědování do své pojízdné pokladny a "milostná" scénka v morovém městě - to mi zůstalo v paměti i po tolika letech. Brancaleone je z rodu dona Quijota. Přes svou směšnost se opravdu snaží přidržovat ideálu a právě na tom troskotají jeho snahy. Jeho protivníci tyto skrupule nemají. Stále skvělá komedie, opravdový předchůdce Monty Python, co se zkarikování námětu i trhlého humoru týče. Zde je snad více italského dryáčnictví a fanfarónství, což je ale v tomto případě klad. Moc hezký český dabing. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

(ne)Rytířská satira o donquijotském hrdinném rekovi, jeho povedené svitě vychcaných zbabělců a jednom žlutém oři, který z těch všech pobral rozumu zdaleka nejvíce. Komedie mládí mnohých z nás a především film, který (podobně jako Mrazík) stojí na geniálním českém dabingu z děvětašedesátého, který sice s originálem nemá společného zhola nic (stejně jako ten Mrazík), ale ke škodě to tedy rozhodně není (stejně jako u Mrazíka). A jeden z očividných zdrojů pro budoucí Monty Pythoní Svatý grál (narozdíl od toho Mrazíka). ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Počínal som si ľahkomyseľne, keď som očakával, že spojením Gassmanna-Gian Maria Volontého a Catherine Spaak v Monicelliho dobrodružnej komédii zo šesťdesiatych rokov, užívateľmi ohodnotenej na 77 %, mi bude dopriaty kvalitný filmový zážitok. Namiesto neho som pociťoval iba trápnosť a mal som dojem, že si zo mňa niekto poriadne vystrelil. Počas prvej polhodiny som sa ani raz neusmial, takže tejto zlátanine darujem najviac dve hviezdičky a druhú hodinu filmu hocikomu, kto by mal eventuálne záujem. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (11)

  • Film se z velké části natáčel v Laziu a v lazianské Maremmě: ve Viterbu (dveře sužované vdovy jsou dveře Palazzo Chigi), v Caninu – klášter S. Francesca, kam se Matelda (Catherine Spaak) uchýlí, v Calcatě, ve Fabrice di Roma poblíž opatství Santa Maria di Falerii, v Nepi poblíž akvaduktu (úvodní scéna nájezdníků) a hradu Borgia, ve Vitorchianu (město, které vyplenili a kde se rozšířil mor), v tufovém lomu ve Valentanu – setkání se svatým mnichem Zenonem (Enrico Maria Salerno), ve Vulci (Ponte del Diavolo a hrad Abbadia), v Tuscanii (u krypty kostela San Pietro), u věže Chia (scény z tábora jezdců a smrti Abakuka), v Civita Castellana u Torre Chiavello poblíž Monte Soratte (souboj Brancaleoneho a Teofilatta dei Leonzi), v bukovém lese Monte Cimino (setkání s Mateldou), u Civita di Bagnoregio v údolí calanchi, v oblastech u sopečných jezer Vico (přistání lodi, Mateldina koupel) a Bolsena, u Capodimonte a v Toskánsku v oblasti Val d'Orcia a Crete Senesi. Scéna Aurocastro se natáčela v kalábrijské vesnici Le Castella, která se nachází poblíž Capo Rizzuto, zatímco úvodní scéna klání pod umbrijskou vesnicí Casteldilago. (classic)
  • Scénář připomínal scénář Monicelliho filmu I soliti ignoti – 1958 (ošuntělá a zchátralá společnost, která se snaží dosáhnout velkého úspěchu, což se jí nedaří), a to i podobností postav, které v obou filmech ztvárnili Vittorio Gassman a Carlo Pisacane, a také některými konkrétními sekvencemi, například tou, v níž Gassman, oslovený, aby se přidal ke společnosti, nejprve odmítá, aby po porážce v zápase (box v Soliti ignoti a na turnaji v Brancaleonova armáda) přijal. (classic)
  • Když se Catherine Spaak (Matelda) podílela na natáčení filmu, bylo jí teprve dvacet let. Italštinu a jazyk, který scénář vyžadoval, neznala. Francouzsko-belgická herečka uvedla: „Už studium scénáře pro mě bylo velmi obtížné, když jsem dorazila na plac, čekalo mě pak škádlení a nadávky. Zpočátku jsem jen stěží zadržovala slzy, ale chápala jsem, že se baví, a nemohla jsem jim kazit zábavu. Tak jsem také poznala přísnost a hloubku velké italské kinematografie.“ (classic)

Reklama

Reklama