Zlaté dno

Film byl skoro skvělý. Burian dokázal, že je zaručeně naším nejlepším komikem, role mu samozřejmě slušela. Nad čím jsem však děsivě žasnul, byla ta hrozná kapitalistická podnikatelská agitka. Nemám nic proti pracantovi, který se na vrchol vypracuje a má tedy plné právo si pobyt tam užít. Ale tenhle snímek na mě trošku působil jako pravicová obdoba socialistického budovatelství. Přijdu si v tomto státě hlavně jako pravičák, ale tohle na mě prostě působilo příliš imperialisticky. Možná jsem si to vsugeroval, ale nemohl jsem se toho pocitu zbavit. (24.01.2011)

Velice zdařilý film s králem komiků Vlastou Burianem. Nad veškerá očekávání v něm však Burian nevystupuje jako komik, i když je do filmu (očividně násilně) zapracovaná slabší komická scéna skládání žehlicího prkna. Vlasta Burian je ve filmu schopným podnikatelem; obchodníkem, který na malé obci vede papírnický krámek. Je váženým občanem a jako prodejce známý tím, že si svých zákazníků nesmírně váží a nakupujícím k zakoupenému zboží přidává malý propagační dárek. Přesto ho jeho děti, žijící v Praze, kterým se momentálně velmi dobře vede, přesvědčí, aby svůj krámek prodal a přestěhoval se za nimi do Prahy. Tatínek dlouho odmítá, ale nakonec pod vidinou, že bude svým dětem blíž, s prodejem souhlasí. Brzy však pozná, že neudělal dobře. V Praze ho nikdo nezná, děti na něho nemají čas, a tak se cítí osamocený a nepotřebný. Chybí mu práce. Tuto zoufalou situaci řeší tím, že se nechá do jednoho nově otevřeného papírnictví přijmout jako příručí bez nároku na mzdu. Záhy se ukáže, že pod jeho působením neznámý a nezavedený obchod začne vzkvétat. A tak tatínek bude moct nakonec pomoct i svým dětem, které mezitím zkrachovaly. Přesto, že jsem filmy s Vlastou Burianem vždy rád vyhledával, nepamatuji se, že bych ho v době socializmu někdy viděl. Film je nádherným vzorem malého úspěšného podnikatele. Musím přiznat, že nakupování v takovém obchodě, kde jsem prodávajícími osobně znám, a kde jsem jimi skutečně vítán, bych rád dal přednost před zcela neosobním nakupováním ve velkých supermarketech. Rád věřím, že takové obchody budou brzy zase existovat. (Pondělí 09.08.2010) (09.08.2010)

Vlasta Burian v hodně nedoceněném filmu, který ukazuje to, co v současné době chybí velké většině soukromých podnikatelů. Lidský přístup k zákazníkovi a především to, že svoji práci musíš milovat a plně se jí odevzdat. Z mého hlediska - pokud na takového prodavače narazím, rád si často koupím i to, co nutně nepotřebuji a odcházím z krámku z dobrým pocitem ... :-) (15.10.2017)

Zlaté dno jsem dneska viděla poprvé a určitě ne naposledy. Umírněnější a vážnější Vlasta Burian je vynikající, Zita Kabátová elegantně půvabná a spolu jsou úžasní. Celý fim se mi moc líbil a přiznávám se, že u závěrečné scény (která jinak dopadnout pochopitelně nemohla), jsem uronila slzu. Jsem dneska nějak naměkko, což ovšem nemění nic na tom, že z mého pohledu jde o jeden z nejhezčích Burianových filmů. A málem bych zapomněla na jednu podstatnou věc: měli by se povinně koukat všichni, kdo obchodují či se o to alespoň snaží. Lepší než nejeden kurs obchodních dovedností. 25.9.2021 Viděno téměř přesně po 10 letech a na recenzi ani na hodnocení nemám co měnit. Nenapsala bych to lépe. (28.10.2011)

Odporná moralizační slátanina natočená nejspíš za účelem povznesení pracovní morálky v protektorátu. Ani se nedivím tomu, že „výkony“ některých herců byly otřesně prkenné. Streit, Burian, Ferbasová, Schránil a zejména pak Kabátová pronáší své repliky stylem „mám tu napsáno, že mám říct tuhle větu, tak ji říkám“. Pětkrát fuj! (20.01.2014)