Lotrando a Zubejda

Tuhle pohádku jsme milovala celá rodina a je to moje jediná pohádka, kterou můžu i přesto, že se v ní nevyskytují žádní zlí čerti, čarodějnice nebo kouzelníci. Skvělé písničky, milý vtip i krásné prostředí, kdy se projdeme z lesů přes kláštery a vesničky až k pouštím a sultánovým palácům. A asi jediná role Mariána Labudy, kde mi nebyl nesympatický. Ó, jak já jsem si potom přála být loupežníkem. Zkrátka- "Pod dubém, za dubém, tam si na tě počíháme....." (08.08.2009)

Tohle je veliká, veliká škoda. Celých deset let, od natočení Princezny Jasněnky, tedy poslední snesitelné české filmové pohádky, jsem čekal, komu se konečně podaří navázat na naši bohatou pohádkovou tradici. Zdeněk Troška nepochopitelně upadl do smrduté novácké šmíry a zdá se, že si tam spokojeně rochní a hned tak nevyleze, Zelenkova Nesmrtelná teta byla vrchol průměrnosti, a tak jsem poslední naděje vkládal do Zdeňka Svěráka. Bohužel pan Svěrák, můj nejoblíbenější český "filmař" vůbec, si neuvědomil nejdůležitější pravidlo - že natočit geniální pohádku lze jedině tehdy, když ji člověk nedělá primárně pro děti, ale spíš pro dospělé. Důkazem toho, že jedině tak to funguje, jsou nejen jeho Tři veteráni, ale další geniální české pohádky jako Byl jednou jeden král, Šíleně smutná princezna, Princové jsou na draka, Tři oříšky pro Popelku, S čerty nejsou žerty a další. A tak namísto dalších Tří veteránů jsme se od pana Svěráka dočkali díla, které se nese spíš v duchu jeho a Uhlířových seriálových zpívánek pro děti, navíc poněkud televizního a malinko toporného. No nic, nezbývá než doufat, že se někdo konečně chytne za nos a praští přes kapsu a natočí pohádku sice pro děti, ale ne dětinskou. (13.12.2004)

Pro milovníky cimrmanologie povinné. Humor Zdeňka Svěráka je zcela typický, v tomto případě i trochu absurdní. Prostupuje celý příběh a téměř ho i zatlačuje do pozadí. Proto jsem asi dlouhá celá léta nemohl tuto pohádku nějak překousnout. Až letošní Vánoce mi vskutku správně sedla. Když se nad tím poslední dobou zamýšlím, velké množství mých nejoblíbenějších filmů má scénárista Svěrák na svědomí. Asi bych nemohl žít v jiné zemi, tenhle humor potřebuju jako vzduch...90% (25.12.2011)

Když se vám i během roku stane, že si uvědomíte, jak si v duchu notujete písničky z téhle pohádky, asi to znamená, že se vám dostala hluboko pod kůži. Vůbec mi nevadí, jak je to krásně naivní, baví mě, jak je to krásné, svěrákovské, jaký je zde výborný humor a skvělé nápady, které prostě dovedou pohladit po duši. (25.12.2017)

S odstupem času i přes původní averzi k celkovému konceptu je Lotrando a Zubejda (i díky hudbě a písničkám) příjemnou pohádkou. Je tu cítit, jak české filmové řemeslo odchází od tradicí, ale občas se dokáže přemoct a zase okusit tu oddechovou pohodu bez žádných vynucených gest nebo nepřirozeností. Lotrando a Zubejda tak funguje jako jedna z mála dobrých pohádek z posledních let a v porovnání s novými, jako je Z pekla štěstí a další podobné, je ta kvalita ještě výraznější. (29.09.2004)