Erin Brockovich

Zajímavé soudní drama plné emocí, napětí, vykozené Julie Roberts a v neposlední řadě také prošpikované řadou uzemňujících hlášek. Erin Brockovich není monotematické životní drama, ale kromě profesní stránky řeší také tu osobní, a to navíc u více postav. Film ani po letech neztrácí své kouzlo a napětí a řadí se určitě mezi nejlepší v žánru. Soderbergh opět potvrdil, že mu není cizí snad žádný žánr... Lepší 4* (08.08.2015)

Tomuto filmu jsem se dlouhá léta vyhýbal jako čert kříži, ale jak se ukázalo - vcelku zbytečně. "Erin" je velmi zručně natočené životopisné drama, které dokáže zaujmout i pobavit. Překvapivě dobrá Robertsová nezkonila výtečně napsanou roli, mezí ní a motorkářem Eckhartem to hezky jiskří, Finney naprosto exceluje jako dobrácký mrzout. Možná jsem trochu idealista, ale celý ten příběh o boji za práva bezbranných obětí mi pokazil klasický americký happy end, kde se víc než konkrétní dopady řeší prachy, které si na celém soudním procesu nahrabala právní kancelář. Nedělám si iluze, že to ve skutečnosti bylo jinak, ale tvůrci filmu přinejmenším tento přístup nemuseli glorifikovat. Velmi slušný průměr, plus zajímavý pohled na ranou hudební tvorbu Thomase Newmana (kterého už tehdy poznáte po prvních tónech). (08.08.2011)

Film má mnoho společného s novějším snímkem Dark Waters – znečištění vody nebezpečnými karcinogeny (způsobující velkému množství lidí dalekosáhlé újmy na zdraví), obrovská korporace, která se nechce svým proviněním postavit čelem, utajování důkazů, jeden odhodlaný člověk, který chce odhalit pravdu, souboj malé právnické firmy s onou bohatou korporací jakožto boj Davida s Goliášem… a v neposlední řadě je to všechno příběh podle skutečných událostí, což tomu samozřejmě dává o to větší váhu. Ve všech těchto bodech se Erin Brockovich v podstatě shoduje s příběhem Dark Waters. Oba to jsou výborné filmy – dobře napsané a s obdivuhodnými hereckými výkony (zde samozřejmě především Julia Roberts). V čem se však rozcházejí je těžiště příběhu a konečné vyznění. Zatímco Dark Waters je velmi znepokojivým, tíživým filmem, který na konci předkládá hořkou pravdu, ztvárnění příběhu Erin Brockovich je přece jen laděno pozitivněji a přináší větší naději. Mimo to, film klade větší důraz na osobní rovinu a zázemí hlavní postavy, na její charakter a kuráž, a také na její schopnost soucitu a pochopení. Julia Roberts v této roli září a její postava je skutečně středobodem celého příběhu. Film v tomhle směru hezky balancuje osobní rovinu protagonistky a vyšší závažné téma. Nicméně, v pobídnutí diváka k hlubšímu uvědomění problematické otázky naopak vyhrává Dark Waters se svým syrovým až děsivým podáním, které je schopné zvednout člověka ze židle. Oba filmy jdou tedy na podobné téma odjinud, oba to však dělají platným a funkčním způsobem. Nadějné vyústění Erin Brockovich sluší a moc ráda jsem tento film konečně viděla. Celkově tedy, ať už pozitivnější či temnější zpracování, hlásím se za to, aby filmů s podobným námětem, který přináší i kus osvěty, vznikalo více. ~(4,4★)~ (24.09.2023)

Pri natáčaní skutočná Erin hrala čašníčku a právnik Ed čašníka. Neviem si predstaviť vačšiu autenticitu než ako keď sa nakrúcania účastnia tí, ktorí boli v realite hlavnými aktérmi. Je to o ochrane životného prostredia a poťažmo ochrane zdravia ľudí, ktorí v zasiahnutej oblasti bývali a ich potomkov. Je to o sile jednotlivca a o tom, čomu by skutočne mal náš právny systém slúžiť. Nechápem nízke hodnotenia, pretože cieľom filmu nebolo zabrániť, či vymazať to čo už sa stalo, ale predovšetkým osvetliť udalosti a predísť podobným tragédiám. Len cynik by mohol hodnotiť za menej ako za 5 hviezd. A, že nemáte radi Juliu Roberts? Ale prosím vás... (10.10.2015)

O Lvu Tolstém koluje řada mýtů. Často je pokládán za myslitele, filozofa, theologa, proroka. On sám se tak nezřídka rád stylizoval, ale pravdou je, že ve všech těchto oborech byl eratický diletant a nic chytrého nevydumal. Lev Nikolajevič skutečně uměl jen jednu věc: uměl psát. Prostě uměl psát. I kdyby napsal povídku třebas o zažívacích potížích Lýdie Tuberkulózovny, bylo by to po čertech dobré čtení. --- A o to jde. To se mi vybavilo při sledování tohoto filmu. Ten příběh už dávno patří do kategorie hollywoodských osvědčených standardů, nového a překvapujícího na něm není nic. Jenže je dobře napsaný. Není to, pravda, žádná Anna Karenina, nicméně drobky toho, co dělá krásnou literaturu velkou, se v něm najdou. Dává prostor k zamyšlení. Třeba o tom, jaké možnosti má nadaná a pracovitá mladá žena, která arci dost nešikovně svůj život odstartovala. Jak zacházet s takovým živlem jako šéf a jak jako životní partner? Dokážeme nezaujatě vnímat muže, který se rád a dobře stará o děti? Není profesní úspěch rozvedené matky tří malých dětí jen třešničkou na zkaženém dortu? Jak z toho její děti vyjdou? Kdyby žila v Evropě na sociálních dávkách, byl by výsledek lepší nebo horší? --- Ne, nečekejte nic bůhvíjak emotivního. Příběh je to civilní, zajímavý, a především: dobře napsaný. --- A konečně, ať si říká třeba celá CSFD něco jiného, Julia Roberts je vynikající charakterní herečka. (06.07.2016)