Malá rybka

Emma a Jude, dva mladí, do sebe hrozně zamilovaní lidé. Všechno je tak jak má, život je hezký. Co špatného se může stát? Little Fish je krásný, melancholický a hodně citově založený snímek, jež se zamýšlí nad otázkou, zda je lepší paměť ztratit uplně a smířit se s tím, nebo sledovat, jak vaši nejbližší pomalu ale jistě zapomínají, kdo vlastně jste. Příběh Emmy a Judea se odehrává uprostřed pandemie, kde každého bez ohledu na věk nebo zdravotní stav může postihnout nemoc NIA (trvalá ztráta paměti). Zpočátku je nám nabídnuta pěkná introdukce, kde Emma vypráví o všech následcích této nemoci a také některých lidech, kteří si tímto museli projít. Ovšem tou dobou ještě netušila, že brzy bude mít možnost poznat na vlastní kůži jaké to doopravdy je. Když totiž NIA postihne i lásku jejího života Judea, pomalu si začíná připoustět onu smutnou a nenávratnou realitu; že to co bylo a zatím je, se pomalu ale jistě blíží ke konci. Režisér zde hezky míchá časové linie, skáče z jednoho momentu na druhý. Jde na to jemně a prostřednictvím impresionistického našeptávání, kdy nás za pomoci nádherné hudby na pozadí provádí těmi nejkrásnějšími momenty a vzpomínkami, které spolu hlavní protagonisté zažili. Vrháme se tak do vodního parku, napříč padáčkům padajícími k zemi až po zakázané polibky v nočním klubu a malé rybce v městském akváriu. Tyto okamžiky, které se na první pohled nemohou zdát prachobyčejnějšími, tak získávají v průběhu filmu důležitý význam. Kinematografie je moc krásná, stejně tak jako hudba. Chemie mezi hlavními postavami je nenucená a tak hezky přirozená. Film je jemný, plný emocí, pocitů, a je inspirativní. Příběh těchto dvou lidí zdůrazňuje, že skutečný svět kolem nás je vlastně jen výtvorem naší vlastní mysli, kterou tvoří převážně vzpomínky. A co bychom byli bez vzpomínek? Tento snímek se bude v mém srdci určitě ozývat ještě dlouho. - "They say you can't forget the feelings and I still believe that." (12.03.2021)

Pamätám si svojho času, keď vyšiel tématicky spriaznený Perfect Sense a bol som nadšený. Lenže od tej doby ubehlo viac než 10 rokov a dnes už všadeprítomný voiceover, do smutnej hudby, neletí. Zvlášť potom, jak sme na vlastnej koži prežili pandémiu. Ale dobrý film. Dokonca som dokázal sledovať Oliviu Cooke a nemyslieť na Alicent (a všetky tie memečka à la “Keby sexuálna frustrácia mala tvár”, lol). Nie som cynik, len už skrátka existuje Moment to remember a tak vôbec. (15.10.2022)

Myšlenka je zajímavá, asi nejvíc mě zaujalo, jak z poměrně romantického naladění v některých sekvencích může film přejít až do thrillerového napětí. Trochu mi zkazilo zážitek, že jsem se na film koukal ve vlaku, takže některé sekvence jsem neslyšel, i tak jsem si ale užíval výkony jak O'Connella, tak i Oliviy Cooke. A konec byl pěkný mindfuck, takže ve výsledku spokojenost. (08.05.2023)

Malá rybka ve mně svým obsahem, respektive zápletkou, evokovala vzpomínku na jiný film s podobnou tématikou, tedy záhadné globální epidemie, Perfect Sense, jenže to byla úplně jiná liga. Sice se též jednalo o malý, komorní snímek, též postavený především na postavách, dramatických dialozích a především emocích, jenže Olivia Cooke a Jack O´Connell ani zdaleka nejsou tak výrazní a přesvědčivý jako Eva Green a Ewan McGregor, dialogy v Little Fish nejsou ani zdaleka tak naléhavé a zajímavé jako v Dokonalém smyslu a především emoce nejsou v Malé rybce na rozdíl od britského filmu z roku 2011 ani zdaleka tak působivé a silné. Z toho tudíž vyplývá, že Malá rybka je tedy sice možná na první pohled zajímavá a nevšední podívaná, jenže prakticky ve většině ohledech selhala. Jak jsem totiž zmiňoval, herecky to není žádná výhra, kdy především Olivia Cooke je sakra nesympatické, až iritující děvče, zápletka pak nemá prakticky vůbec žádný spád, navíc disponuje hromadou vážně hluchých míst, fungujících dramatických okamžiků je tu naopak na podobný film minimum, a v neposlední řadě, též na rozdíl od Perfect Sense, nepřináší ani žádné poselství, či zamyšlení se nad celým tím obsahem. No a samozřejmě ty emoce, to je prostě zásadní problém, bez nich takovýto film nemůže prostě absolutně jakkoliv fungovat a v Malé rybce opravdu působí velice chladně a odtažitě. Takže zkrátka, nekoukatelná Little Fish tedy rozhodně není, a věřím, že někoho může i klidně oslovit, jelikož nějaké své kvality prostě má, ale na mě to nezapůsobilo ani zdaleka tak, jak mohlo, respektive mělo, takže já jsem se tím spíš prokousal, než abych si to v jakémkoliv ohledu užil. (12.06.2022)

Otázka je, ako k filmu pristupovať. Či ako k sci-fi z blízkej budúcnosti, v ktorej nás zmetá netradičný vírus, alebo ako smutnú (a možno čiastočne aj satirickú) metaforu dlhodobého vzťahu, respektíve manželstva. V prvom prípade ide o priemer (svet by bol asi úplne hore nohami a na relax v bytíku a na chate by protagonisti asi mohli zabudnúť) s výbornou Oliviou, v tom druhom ide o artový film schovaný pod žánrovým kabátikom. Vyššie hodnotenie si dielko zaslúži aj za položené otázky všeobecnejšieho charakteru, napr. čo robí človeka človekom a konkrétne na ňu aj odpovedá, je to pamäť a basta. V nej sa totiž ukrývajú aj samotné city. Námet až tak originálny nie je, stále vás budú napadať názvy filmov zaoberajúcich sa alzheimerom, ako aj mindfucky typu Memento alebo Večný svit nepoškvrnenej mysle. 70% (11.05.2021)