Láska z pasáže

Ještě dříve, než noční život Prahy a jejího podsvětí v 80. letech uhranul Radka Johna a Víta Olmera, pustil se do light verze zobrazení těchto reálií Jaroslav Soukup, který mezi pasáže a noční bary zasadil romanci na šikmé ploše se pohybujícího Lukáše Vaculíka a sympatické Táňi Kulíškové, kteří musejí čelit tlakům ze strany kriminálnických frajerů Miloše Vávry, Marka Vašuta a dalších. Někoho překvapí, jak skvěle ve filmu fungují písně v podání krále diskoték Michala Davida, které kupodivu nijak nenarušují ponurou atmosféru filmu, ale naopak jsou jeho obrovským plusem a dopingem. Jaroslav Soukup asi neměl v plánu natočit nějaké veledílo, ale film jako pomník doby v toku času překvapivě zraje a z žánru "romance s Vaculíkem", jak jsem ho kdysi vnímal, se dostal někam úplně jinam. A není náhoda, že ze všech těch Soukupovsko - Olmerovsko náhledů do pražských barů jsem ho viděl jednoznačně nejvícekrát. (26.01.2013)

Fuj, byla to přece jen děsná doba, mauzoleum. Ten film má dneska hlavně hodnotu jako dokument, ukazuje dobu, která už je nenávratně pryč, a jak to v ní vypadalo - ulice, auta, oblečení, reálie Prahy, hudba, která teda byla opravdu příšerná, ta pop music aneb Michal David (žel) navždy. Ten samý komentář platí i pro Diskostory, až na tu Prahu. (11.02.2012)

Soukupova tvorba vznikala v době, kdy jsem ještě kálel do plenek nebo jezdil na oranžový tatrovce, ale i tak trošku vnímám dobu 80tek a jeho filmy mám rád. Za jeho nejlepší díla sice považuju kamaráda do deště a discopříběh, ale i tohle docela šlo. Vyborná muzika, která se hraje ještě dneska, zajímavá zápletka, sušenky pod rohožkou a tenkrát strašně stupidní systém vkladních knížek, který mohl vybrat každej jantar. 50% (30.07.2019)

Soukup uměl (pouze drásavě diskotékové hity Michala Davida mně tam trochu vadí - předesílám, není to proto, že bych patřil k oné elitě, co Davida vydává za bezmála oficiálního popáka pozdního socialismu u nás a navíc se může pominout, že mu hradní pán dal jakýsi metál...) a tady ukazuje, jak to v onom pro některé báječném čase fungovalo. Ukazuje to onu bídu (mravní i materiální) své doby bez příkras a je to možná daleko údernější a pod nehty zalézající než proslavené Bony a klid. Dobytek se sice ve svém komentáři podivuje nad spotřebou coca-coly a poflakování se mládeže po barech v pasážích, ale asi mu nedošlo, že se jednalo o velice malou skupinu lidí, že ta většina žila jako třeba ona dvojka z jiné soukupovky - Vítr v kapse a nebo dokonce jako hrdinové nezapomenutelného seriálu Chlapci a chlapi...Ti, co dneska nadávají na konzum by si měli uvědomit, jak hluboko měl každý (tedy kromě členů veksláckých a zlodějských partiček) v této době do kapsy a co bylo cílem snažení a hodnotou té doby. Ano, začínalo to oněmi džínami za tisíc od veksláků, přes pořádnej "kazeťák" (rychle prodanej levně za čtyři klacky v době, kdy průměrná mzda, na kterou nedosáhlo stejně jako dnes oněch 60% obyvatel byla cca 2.800 Kč před zdaněním) a vrcholilo to fárem - očesaným Escortem z Tuzexu za 110 tisíc (při bonech za pět). Ano, taková to byla doba. A o tom ten film vypráví mnohem lépe a mnohem přesvědčivěji, než záplava dnešních nervy drásajících "kriminálek" (těm pár dobrým se omlouvám, či spíše těm, kdo je stvořili). Vůbec tyhle detektivky z doby socialismu vypovídají o své době mnohem víc, než si soudruzi dokázali všimnout a představit. A herci? Vaculíka moc v lásce nemám, ale tohle mu sedělo, Kulíšková byla kočka (taky si zahrála v těch drobnostech od Playboye, jaký byl pak pro ni šok, když to po roce 1993 začal Železný vysílat na Nově...) a ti ostatní dnes tvoří (zejména O. Vetchý) elitu oné již střední generace... (20.01.2019)

"Bony, chceš bony?" Jo vlastně, to jsme trochu vedle, i-když zas tak vedle ne... Srovnání těchto filmů je dle mě adekvátní. "Podsvětí" osmdesátek hraje hlavní roli v obou filmech, kdy v onom druhém je podle mého vykresleno mnohem lépe. Tady je to ve výsledku opravdu pak spíš o té lásce, a o jednom nepovedeném myči oken. A Míša David není Frankie... (20.07.2021)