Tajuplný ostrov

první díl byl docela dost nudný, ale potom to začínalo nabírat obrátky a pěkný děj dokonce i zápletku . Film byl jednu Seriál byl jednu chvíly tak zamotaný, že jsem nepobíral, myslím si, že tyto snímky jsou velice pěkně udělané, až na pár apsolutně zbytečných záběrů, ale i přesto tento film velice uchvátil moji osobnost. A pokud jde o Kapitána Nema, tak byl skoro celou dobu velice tajemný a skrytý a dost podivuhodný. Seriál hodnotím velmi dobře: a to lepší 4*. (06.07.2010)

Nádherná hudba, o které jsem si dlouho myslel, že je od nějakého světoznámého skladatele vážné hudby... Jako čtenáře knížky mě samozřejmě zklamala výprava, ale bylo mi jasné, že více se přiblížit knižním ilustracím zobrazujícím stavby trosečníků bylo nad síly (a finanční možnosti) tvůrců. Přiznávám, ale 5. * dávám z čisté nostalgie (objektivně max. 4) (02.03.2013)

Cítil jsem to tehdy jako velikou nespravedlivost. Kvůli mladšímu bráchovi jsem musel vždy brzo do postele, aby mu v pokoji chudákovi nebylo smutno... A když píšu brzo, tak tím myslím šíleně brzo, ani raděj nebudu psát v kolik... Jo... Ale Tajuplný ostrov jsme výjimečně měli, samozřejmě oba, jak jinak, povolený a to jsem si to tedy užíval. Knížku už jsem měl přečtenou, takže jsem zkušeně věděl co a jak. A popíjeli jsme přitom tu děsně sladkou a děsně červenou malinovou limonádu. Nebylo to vůbec špatný :-) (30.10.2011)

Dokonalá hudba k filmu je taková, která hned u úvodních titulků i bez obrazu naláká diváka k dokonalému zážitku. U tohoto seriálu navíc nechybí nádherné záběry sopečného ostrova, Verneovka je námětem téměř vždy dokonalým. Přidejte výborný dabing (Cupák, Sejk, Brousek, Zíma, Zahajský) a zábava na šest x 50 minut zaručena. Verneovek jsem přečetl několik, tahle k nim nepatřila. V devadesátých letech jsem pak ještě v televizi viděl novější seriálové zpracování tohoto námětu. Absenci sopečného popela po výbuchu tvůrcům rádi odpustíme. Omar byl geniálním archetypem a i kdyby nemluvil, jeho oči mluvily za něj. U mě chybí nostalgie, převládá ale nadšení (souhlasím s kolegou viperbladem, postupně to gradovalo a poslední díly nutno vidět bez časového odstupu). (10.10.2018)

V útlém mládí jsem vernův Tajuplný ostrov miloval. Jako dítěti, které příliš nevynikalo ve sportech, mi imponoval Cyrus Smith, který ne hrubou silou, ale svými znalostmi a rozumem vtiskává ostrovu svou vůli. Je živým ztělesním tvrzení, že vědění je moc. V jeho případě moc laskavá a dobrá. Z ničeho dokázal vybudovat "civilizaci". A ta může dospět až do technických výšin (hlubin :) ), ve kterých se vznáší kapitán Nemo. Právě tento prvek mi na knihách francouzského vizionáře učaroval a právě tento prvek, třebaže zcela rozhodně nemizí, ustupuje v seriálu lehce do pozadí. Na úkor techniky se posouvá více k běžným robinsonádám. Na úkor páry, nitroglycerinu a sklárny kolonizátorů je více pozornosti věnováno až mimozemským technologiím Nema. Ty jsou ovšem reprezentovány mimořádně nevkusnými předměty, kterým vévodí Nemův upjatý "kožený" obleček a zlatá přilba. Přesto všechno se však část ducha Tajuplného ostrova do seriálu dostala. (09.12.2008)