Кольская сверхглубокая
The Superdeep
Obsahy(1)
Kolský superhluboký vrt je největším těžebným zařízením v zemi. V roce 1984, v hloubce více než 12 kilometrů, něco napadlo pracovníky. Po těchto událostech je objekt uzavřen. Malý výzkumný tým jde do podzemí, aby zjistil, jaké tajemství se skrývá v nejhlubší díře na světě. To, co zjistili, se ukázalo být největší hrozbou v historii. Nyní je budoucnost lidstva v jejich rukou. (LIVINGDEAD)
(více)Videa (1)
Recenze (100)
Spojit mou oblíbenou videohru "The Last of Us" a Kolský superhluboký vrt by mě asi v životě nenapadlo, avšak někdo v Rusku si zřejmě řekl, že právě tohle je fakt dobrý nápad. Кольская сверхглубокая je ale ve finále velmi povedenou atmosférickou hororovou jednohubkou, která v některých vypjatých momentech spolehlivě nažene husí kůži. Dobrá práce! ()
Ono vždycky, když člověk leze někde hluboko má to něco do sebe. Má to takové zvláštní atmosférické momenty a na závěr je tam taková dlouhá expozice, kde to vyloženě sází na depresivní (pekelný) běs, který má vyjít na povrch. Něco si to bere se západních žánrových vzorů, něco je speficicky ruské...stojí to za pokus. 66%. ()
Po rokoch vykrádania amerických akčných, katastrofických a superhrdinských filmov, hororov a sci-fi, a vlastne všetkého amerického, prišli Rusi s filmom, ktorý je síce nelogický, zmätený a prehnane dlhý, ale má pár fajn scén, slušnú atmosféru a hlavne len úplné minimum rusáckeho primitívneho macho šaškovania. Takže guilty pleasure. Že keď už vedia iba plagiáty, že sa im podaril jeden celkom zábavný a nie úplne trápny. Svetový hegemón. ()
A tak nádejne to začínalo. Už som si myslel, že ma vážne čaká niečo ako Votrelec, len tentoraz kdesi hlboko pod zemou a v ruskom vydaní. No paradoxne keď zliezli dole, film sa premenil len na zmes po sebe rýchloidúcich obrázkov s cieľom čo najviac vystrašiť diváka. No podľa môjho názoru je niekedy menej viac. Jednotlivé scény mi vzájomne akosi k sebe nepasovali a tak aj tie zaujímavé miesta začali nudiť. No musím uznať, že bubák bol dobre spravený, škaredý ako samotná smrť. Priemer. 60/100 ()
Galerie (37)
Zajímavosti (4)
- Houba, o které jedna z postav mluví, je v roce 2017 objevená brazilská houba Ophiocordyceps unilateralis. Ta dokáže ovládat chování mravenců. Když její spory proniknou do organismu mravenců, pomocí doposud neznámé chemické reakce způsobí, že mravenec se začne pohybovat úplně jinak než předtím. Opustí sám mraveniště – už to je výjimečné a zcela nepřirozené chování – a nedaleko něj se zakousne do nějakého listu. Přesněji řečeno do spodní strany listu. Tam pak zůstane bez pohybu, dokud nezemře. Tím teprve ale začíná to nejhorší. Mrtvý mravenec se začne plnit stále přibývajícími sporami. Ty pak ze zhoubovatělého těla stále zavěšeného na listu vystřelují; protože jsou blízko mraveniště, je poměrně velká šance, že nakazí dalšího mravence, a houba se tak dál rozmnoží. Podle vědců, kteří tyto podivné houby zkoumali, jich existují celkem čtyři druhy. (ČSFD)
- Minimálně od roku 1997 se internetem šíří městská legenda, že vrt byl zastaven z důvodů údajného provrtání se do „pekla“. Nicméně samotná legenda je staršího data, poprvé se pravděpodobně objevila v anglofonní části světa v rámci vysílání Trinity Broadcasting Network v roce 1989. Ruští inženýři údajně měli spustit do vrtu mikrofon, který měl zachytit podivné nářky. Tento audio záznam koluje na internetu jako autentický. Nicméně jedná se o část soundtracku z roku 1972 k filmu Baron Blood, který byl pouze částečně remixován. (Zdroj: Wikipedia.cz)
- Kolský superhluboký vrt je nejhlubší vrt na světě a byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů (také se mu říká Díra do pekla). Nachází se v Murmanské oblasti ve vzdálenosti 10 km od města Zapoljarnyj na území geologického Baltského štítu. Dosahuje hloubky 12 261 m. Na rozdíl od jiných vrtů, které byly prováděny za účelem hledání ropy nebo geologického průzkumu, cílem tohoto byl pouze výzkum litosféry v místě, kde Mohorovičićova diskontinuita prochází blízko zemského povrchu. Vrt byl započat v roce 1970 a ukončen byl v roce 1994. Během provádění Kolského vrtu bylo učiněno cca 12 000 nových objevů v geologii. (Zdroj: Wikipedia.cz)
Reklama