Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Úspěšná a divácky oblíbená hořkosladká komedie o životě, v níž hlavní roli hraje láska, odvaha, smích i smrt. Film vznikl podle scénáře Haliny Pawlowské, která tu čerpala inspiraci ze svého vlastního rodinného zázemí. Autorka v něm s humorem a ironií sobě vlastní, ale i s pochopením a soucitem vzpomíná na svého otce a další svérázné a zemité příbuzné, pocházející ze Zakarpatské Ukrajiny, na své mládí a s ním spojené nešťastné lásky a ztracené iluze. Vše na příběhu Olgy, jejích přátel, rodiny a vrstevníků, odehrávajícím se v průběhu dvaceti let, které prožívalo Československo po ruské okupaci. Peripetie hrdinů jsou nahlíženy s ironií a humorným nadhledem. Střídají se zde bouřlivé komediální situace se slzami. Hrdinové této komedie však už ví, že nepodlehnout, nevzdávat se, mít rád a nezapomenout se smát je platné a dobré… (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (204)

nascendi 

všechny recenze uživatele

Pravdepodobne som sa už niekde zmienil o tom, že Kusturicove filmy nemám rád. Znesiem feérie (či ako sa to nazýva) v Jakubiskových filmoch, ale nie celé filmy, ktoré robí Kusturica. Šteindler sa pokúsil previesť autobiografickú knihu Haliny Pawlowskej na filmové plátno. Našiel osobitého herca Franciszka Pieczku, čo mu zachránilo časť reputácie, ale obsadiť tridsiatničky Chýlkovú, Hrzánovú, Brodskú a Remundovú do úloh školáčok bolo neodpustiteľné, pretože ony sa dokonca pokúšali tie školáčky stvárňovať. Film je dosť zaľudnený rôznymi pitoresknými figúrkami, ktoré si odohrajú svoj part a zmiznú. Dejové epizódky tvoria kaleidoskop, ktorý nedrží pohromade. Celkovo som mal z filmu dojem chaosu, teda veľkej hodnoty entropie. ()

P1tr 

všechny recenze uživatele

Nevyrovnaný snímek, který dokáže často pobavit, ale často také lehce nudit a někdy dokáže svojí zvláštností trošku odpuzovat. Největším nešvarem filmu je ale jeho vyprávěcí struktura, která nepůsobí celistvě a připadala mi velice útržkovitá a spíše jako slepenec scén a skečů, které dohromady netvoří plnohodnotný příběhový oblouk, než jako plnohodnotný film. Je to škoda, neboť lepší struktura by určitě prospěla a dělala by z tohoto díla funkčnější a filmovější zážitek. Takhle jde jen o ucházející, ale velice nevyrovnanou komedii, která měla na víc. ()

Reklama

Gary 

všechny recenze uživatele

Nejspíš to jediné, co se Milanu Šteindlerovi povedlo natočit. Dobře napsané, se skvělým Pieczkem, Hrzánovou, Vránovou a samozřejmě Chýlkovou, s velice dobrým scénářem. Vadilo mi ale, že to celé vypadá, jako by se to odehrávalo někdy v osmdesátých letech a výprava i kostýmy to jen potvrzují. A třicetiletá Ivana Chýlková na začátku hrající čtrnáctiletou...to se úplně nepovedlo. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Hrdinové hořké komedie Milana Šteindlera ironicky děkují za každý rozbřesk v socialistickém státě a kritika děkuje režisérovi, že po revoluci vznikl jeden z těch koukatelných filmů. Výjimečnost v něm opravdu nespatřuji. Problém je už v tom, že film je zahlcen celou řadou postav, které s klidem šlo vypustit, a jelikož k proškrtání nedošlo, tak kolem opravdu početného příbuzenstva hlavní hrdinky panoval opravdu více než solidní zmatek a orientovat se v nich dalo pořádnou fušku. S vtipnými pasážemi bych to neviděl také tak proklatě vtipně. Film držel "hostující" Francizsek Pieczka, jehož nervozní a démonicky vzteklý otec, byla figura opravdu nepřehlédnutelná a mistrně odvedená. Ostatní herci jako by kolem něj a v závěsu.Vybavím si Chýlkovou, Etzlera, Hanáka a především zajímavou rusovlásku Dagmar Edwards. Tihle jmenovaní odvedli své role pěkně a zapamatovatelně. Dohánět absurditu vtipným příjmením hlavní hrdinky "Hakunděková" se paní scénáristko Pawlowská nedělá. A bohužel, ta absurdita se pak do filmu tlačila a s přetopenou minutáží stále víc rostla a ukrajovala si značnou porci pro sebe. Občas to bylo dobré, ale měl jsem pocit, že režisér měl dojem, že bez ní vtipu nedosáhne. Dějový rytmus vázl. Epizodní střídání scén je u Šteindlera v kurzu a film díky nim nabral po čase monotonní koloběh, kdy se střídaly scény rozčíleného otce do běla a trampoty slečny Hakunděkové s pravidelnými návštěvami nálevny, kde se po "sklepácku" glosovalo. Jen s podivem, že se toho neúčastnila představitelka této netradiční herecké formy Eva Holubová, která takto byla přítomna ve Šteindlerově vyváženějším debutu "Vrat se do hrobu" rovněž z pera paní Pawlowské, a podle mě s vtipnějším inkoustem. Film bych celkově zkrátil. A ten konec to bylo co?! Ten se tedy opravdu nepovedl. Výsledkem je vtipně i nevtipně poskládaný film, který zajímavě ironizuje, ale do vyzrálého díla mu něco zásadního chybí. Zřejmě se to "Něco" ztratilo v kotli mnoha postav a dějových represálií, které se střídaly tak horečně, až to bylo na škodu. Po čase vidět neškodí, ale vracet se k tomu opakovaně, mně nepřijde dvakrát zajímavé. Mé hodnocení: 60% ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Tak tohle me mile prekvapilo, opravdu vyborna komedie. I kdyz je to spis takova tragikomedie, tak jsem se skoro po celou dobu filmu fakt skvele bavil. I kdyz Halinu nemam rad, scenar se ji fakt poved a az na par hluchejch mist je to super. Herci predvadi skvely vykony, nema cenu je tu vsechny vyjmenovavat, takze jen toho nejlepsiho a to byl Franciszek Pieczka. Predvadi skutecne vynikajici vykon, ale chvilku jsem si musel zvykat na jeho prizvuk. Chylkova je taky super, ale na skolacku fakt nevypada. Je fajn ze to neni film jen o casti zivota, ale je rozdelenej do jednotlivejch kapitol, kde kazda zahrnuje urcitou cast zivota Olgy. Steindlerovi se fakt poved super film a Ceskyho lva si zaslouzil. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (15)

  • Když policisté pod falešnou záminkou zadrží cestovní pas Olgy (Ivana Chýlková), ztropí Hakunděk (Franciszek Pieczka) scénu, že bez něj se už Olga nedostane na Západ. S cestovními doklady to bylo ale složitější, existovaly tři typy: pas do socialistických zemí, pas do socialistických zemí a Jugoslávie, a pas do kapitalistických (západních) zemí. Na pas nebyl nárok, člověk si mohl požádat, ale běžné bylo jeho zamítnutí, a to přesto, že ČSSR signovala Helsinskou deklaraci, která obsahovala právo občana svobodně cestovat. Další krok k cestě na Západ byla žádost o povolení výjezdu, nutné často bylo pozvání někoho z valutové ciziny, žádost schvaloval zaměstnavatel, případně škola, dále domovní důvěrník. Dalším krokem byla žádost u banky o přidělení kapitalistických deviz. Tato žádost byla často zamítnuta. (sator)
  • Dáša (Tereza Brodská) má v bytě sovětský televizor Rubin C714D z roku 1976. Jednalo se o jeden z prvních barevných přijímačů v Československu. (sator)

Reklama

Reklama