Perníková věž

Prakticky z každého záběru Perníkové věže čiší intenzivní snaha být cool, trendy, in a bůhví, co ještě, zkrátka a dobře, režisér se zoufale snaží strefit do vkusu teenagerského publika. Potíž je v tom, že ten film mám tradiční českou slabinu, tzn. špatný scénář s konstruovanou zápletkou, nevěrohodnými charaktery a prapodivnými motivacemi. Bylo by to za jednu hvězdičku, ale slabší dvě nakonec zachraňuje žánr, který Šteindler určitě neměl v úmyslu. V řadě momentů je to totiž nechtěně komické a dá se to chápat jako parodie vlastního záměru. Celkový dojem: 30 %. (17.08.2013)

Je to asi obecný fenomén týkající se všech členů divadla Sklep (snad vyjma Davida Vávry) - pomalu se stávají součástí té mainstreamové kultury, toho showbyznysu, který po léta nejenom ve svém divadle, ale i v přidružených projektech soustavně parodovali a poukazovali tím na jeho obsahovou vyprázdněnost, absurditu takové umělecké a profesní existence a pokleslou estetickou a poetickou složku oficiální (nejenom normalizační) kultury. Dovedli svou poetiku trapnosti k dokonalosti, ale nikdo mi nevymluví, že ambice být součástí tohohle showbyznysu nebyla od počátku přítomna v jejich výborných kabaretních parodických číslech, což ovšem není tak důležitý fakt jako to, že většina sklepáckých osobností po roce 1989 zakotvila u zdroje svých tehdejších parodických čísel. Tomáš Hanák paroduje sám sebe (=ztrapňuje se) v kdejakém pokleslém nekonečném seriálu či uprděné estrádě, Jiří Macháček zakotvil v mělkých vodách domácí populární hudby ... a na Milana Šteindlera ,,zbylo" tajtrdlíkování v nováckém zábavním pořadu a po jednom fenomenálním (Vrať se do hrobu) a dalším výborném (Díky za každé nové ráno) se i jeho režijní tvorba řítí směrem k dekadenci mainstreamu - jak si jinak vysvětlit režijní záměr natočit tendenční film pro teenagery o drogách a vyhulených hrdinech. Ne, tohle opravdu nejsou noví ,,generační" Samotáři, nebo čím měl tenhle film vlastně být? Šteindlera asi definitivně pohltila estetika jím preferované televizní reklamy, jejímž natáčením se živí... A abych parafrázoval titul režisérova nejlepšího filmu - Vrať se do Sklepa, Milane! (30.04.2007)

Svatá prostoto... Já chápu, že se pražští umrlci musí něčím živit, za něco chlastat a jedovat, ty baráky a auta taky něco stojí, zvláště když ta popora stádně-korupční je tak lákavá... Za hodně peněz málo čehosi dávno kdesi viděného, rádoby moderního, rádoby současného... Ano, tenhle film může uspokojit adoranty a kumpány M.S.&spol. a možná i hloupé a nezkušené děti - ale o to hůř. Odborníci ať přeberou, koho a co to všechno >plamilátor< vykradl. Tož už se na to Milane vyser, prímanovácké estrády ti vynesou víc a aspoň neokrádáš kulturu... Pochcat. - - - P.S. Ta jedna jednička hvězdička maličká opravdu není pro Šteindlera! (05.02.2006)

Je to hrozně ujetý, stejně jako jsou vyjetí oba hlavní protagonisti. Co je ovšem trochu problém a česká klasika zároveň, že ten film neví, čím chce být. Jestli komedie nebo drama, tak nějak to plave mezi tím. No, je pravda, že některý ty dialogy jsou opravdu skodo až debilní, ale řekněme, že vzhledem k tematice se to dá asi trochu tolerovat. Jsou to hodně vydřený tři hvězdy. Možná spíš 2,5/5*. (11.05.2016)

Pokud chtěl Šteindler natočit film z prostředí české drogové subkultury, moc se mu to nepovedlo. Měl si nejdříve zjistiz, jak to tam chodí a ne odkoukat ( nebo vymyslet? ) pár hlášek. Takhle mladí nemluví ( nebo ne pořád ). Je to dost nevěrohodné a trapné, tedy až na těch pár zdařilých. Celý příběh mi připadá dost neuvěřitelný, spíše jako z nějaké americké akční komedie o pomstě. (04.05.2004)