Dobrý voják Švejk

Švejk v podání Rudolfa Hrušínského je rozkošný český řízek s na prvním pohled dosti chabým mentálním potenciálem, ale narozdíl od Haškova Švejka mu chybí ona rafinovanost v nenápadném zesměšňování autorit a podkopávání vážnosti války. Steklý prostě prezentuje Švejka jako velkého humanistu a člověka z lidu, ale podle mého je knižní Švejk vpodstatě ve fyzické podobě nezachytitelný. To, co vidíme na plátně není Haškův Švejk, ale Ladův Švejk. Haškův Švejk je jedinečný v tom, že není příběhem jednoho člověka, ale celé války ve vší bizarnosti a absurditě. V tom film absolutně selhává. Dost ale držkování, po stránce komediální má tohle dílko vše podstatné – skvělé herecké výkony (Kopecký a zejména Marvan!), dobré dialogy a patřičný spád. Lépe to asi rozehrát nešlo, přesto vždy raději sáhnu po Haškově knize, která je prostě o jeden rozměr bohatší... (01.02.2004)

Jeden z klenotů naší filmografie. Životní role Rudolfa Hrušínského, ale i ostatní figury jsou výborné a nezapomenutelné. Hledala jsem si k němu cestu poměrně dlouho, ale vyplatilo se. Čím jsem starší, tím víc si dokážu fiml užít. Musela jsem k němu prostě dozrát. Jsem taky moc ráda, že film je barevný. Připomíná tak ty ladovské postavičky. (21.10.2020)

Zdaleka ne to nejlepší, co československá kinematografie může nabídnout. K tomu nevím, do jaké míry je to povedená adaptace knihy. Můžu ale potvrdit, že i přes půl století později je to velice povedená komedie. Některé vtipy dokonalé nebyly, ale většina z nich se skvěle trefovala do absurdity společenských systémů. Skvělá kombinace naprosto nezničitelně dobromyslného Švejka a jeho cesty od vtipné figurky k druhé. Nejvíc u mě vedou scény v hospodě. Jsem ale na vážkách jestli Švejkova blbost ukazuje pravé, zářící světlo každého koho potká nebo jestli přístup lidí ke Švejkovi v něm ukazuje dalo by se říci světový rekord v blbosti. Blbost neblbost - tenhle film určitě blbost není. (07.05.2014)

Tohle není zápis o filmu, ale o Haškovi. Film vychází hodně z Ladových ilustrací, které Hašek neměl rád a je naprosto zřejmé proč: Ladovy ilustrace byly příliš interpretujcí, zatímco Hašek nechtěl, aby byl Švejk jednoduše uchopitelný. Což se, bohužel nevyhnutelně i díky - fakt skvělému filmu - stalo. Ale je to jen jeden pohled na věc. ---- A Hašek, tak děsivě zprofanovaný autor, si to nezaslouží. A Švejk taky ne. Je to román, který burcuje dodnes tak silně, že dostal nálepku humoristického, opileckého dílka, takové literární kurizitky, kde hraje větší roli pověst, než opravdová znalost románu. Protože skutečné dílo je příliš zneklidňující, příliš bořící mýty. Kdo ho fakt četl? ------ Nedočte se tam mnoho o hrdinství v době, kdy se láme čas, i když popravdě, legračních, dadaistických historek je tam hodně. Nejsou ale středem románu, jen ho vypichují. Švejk je o našich legračně marných, ubohých životech, které si žijeme naprosto stejně nesmyslně dnes, jako v době, která je svou zlomovostí zdánlivě překračuje - jako byla Světová válka. A přito je to stejně trapné pinožení.------ Švejk při prvním setkání s reálným bojem vyběhne ze zákopů a křičí: Proboha, nestřílejte, jsou tady lidi! Bez ohledu na to, jak Švejk - podle Lady vypadal, bez ohledu na to, jaký balast si s sebou Haškův román nese - tohle je nejslinější prohlášení tváří tvář střelbě. Nic silnějšího nejde napsat. V Haškově případě i prožít. (16.01.2012)

Hodnocení pro oba díly. Klady: Vynikající herecké obsazení vedlejších i malých hereckých rolí. Strážmistr Flanderka, npor. Lukáš, tajný policista Brettschneider či feldkurát Katz jsou nezapomenutelní. Dobře zachycené reálie a dobová atmosféra. Scéna z pochybného hostince, kam Švejk zavede patrolu, které namluví, že jej vede k duchovní útěše před popravou, toho hostince s nehezkými prostitutkami a s roztlemeným harmonikářem zpívajícím mírně oplzlou odrhovačku, vypadá (přes jistou zkarikovanost, která je vlastní celému filmu) živě a věrohodnědně. Našly by se dnes vůbec takové herecké a lidské typy? Vůbec, celý děj nedrhne, je zábavný. Zápory: Jsou to jen scény z knihy, což by bylo při její tloušťce pochopitelné, leč celý film je rozbit jen do sledu zábavných příběhů a anekdot. Ty jistě v knize jsou, ale jsou přece promíchány s někdy dost drsnými scénami, které zde chybí. Film ani tak neodpovídá knižní předloze, jako spíše populární představě o ní (charakterizované obrázkem Švejka s půllitrem a heslem: "To chce klid"). Je to vítězství idylických Ladových ilustrací nad neidylickým Haškovým textem. Největší problém je ovšem v hlavní postavě. R. Hrušínský se zde pitvoří a přehrává, až je to někdy trapné. Snad to prý po něm chtěl režisér (který pravda k absolutní špičce nepatřil), leč takto je to dost promarněná příležitost. Navíc, v textu je Švejk stále dvojznačný (či víceznačný). Zde je to jednoznačně vykuk, takový český Honza v uniformě c. k. infanteristy. 3, 5 *. (14.09.2010)