Reklama

Reklama

Dobrý voják Švejk

  • Slovensko Dobrý vojak Švejk (více)
TV spot
Československo, 1956, 105 min

Režie:

Karel Steklý

Předloha:

Jaroslav Hašek (kniha)

Scénář:

Karel Steklý

Hudba:

Jan Seidel

Hrají:

Rudolf Hrušínský, Eva Svobodová, Josef Hlinomaz, František Filipovský, Miloš Kopecký, Svatopluk Beneš, Božena Havlíčková, Felix le Breux, Libuše Bokrová (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Nejznámější filmová adaptace satirického románu Jaroslava Haška v sobě spojuje nadčasový lidový humor a břitkou ironii, jež necílí zdaleka jen na nesmyslnost válečné mašinerie. Svérázného hrdinu, který se pro horlivé plnění příkazů nadřízených stává pohromou pro své okolí, ztvárnil ve filmu, vizuálně inspirovaném knižními ilustracemi Josefa Lady, nezapomenutelný Rudolf Hrušínský. (NFA)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (552)

nash. 

všechny recenze uživatele

Letem světem Švejkem. Poměrně zdařilý stručný výtah z Haškovy klasiky, poskládaný z notoricky známých pasáží, okořeněný legendárními hláškami a ochucený jedinečným Rudolfem Hrušínským, který se stal, alespoň pro mě, už navždy dokonalým vtělením vojáka Švejka. Má to švih, má to humor, byť pro knihy znalého to asi nebude žádný klenot. Ale ono to asi v tomto rozsahu o moc lépe natočit nešlo. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Geniální předloha a velmi zdařilé zpracovaní. Švejk je po Čechy nepochybně symbol, švejkování z našich luhů a hájů jen tak nezmizí. Absurdita konání obrácená vůči mocnosti, která toto chování vyžaduje a přitom trestá, se dá aplikovat do jakéhokoli století. "Švejk Josef!'Hier!" "Superarbitrován pro blbost" "A co Vám ještě schází?" "Poslušně hlásím, že jsem reumatik, ale sloužit budu Císaři pánu až do roztrhání těla!" "Toho chlapa, ihned zavřít!" ()

Reklama

fragre 

všechny recenze uživatele

Hodnocení pro oba díly. Klady: Vynikající herecké obsazení vedlejších i malých hereckých rolí. Strážmistr Flanderka, npor. Lukáš, tajný policista Brettschneider či feldkurát Katz jsou nezapomenutelní. Dobře zachycené reálie a dobová atmosféra. Scéna z pochybného hostince, kam Švejk zavede patrolu, které namluví, že jej vede k duchovní útěše před popravou, toho hostince s nehezkými prostitutkami a s roztlemeným harmonikářem zpívajícím mírně oplzlou odrhovačku, vypadá (přes jistou zkarikovanost, která je vlastní celému filmu) živě a věrohodnědně. Našly by se dnes vůbec takové herecké a lidské typy? Vůbec, celý děj nedrhne, je zábavný. Zápory: Jsou to jen scény z knihy, což by bylo při její tloušťce pochopitelné, leč celý film je rozbit jen do sledu zábavných příběhů a anekdot. Ty jistě v knize jsou, ale jsou přece promíchány s někdy dost drsnými scénami, které zde chybí. Film ani tak neodpovídá knižní předloze, jako spíše populární představě o ní (charakterizované obrázkem Švejka s půllitrem a heslem: "To chce klid"). Je to vítězství idylických Ladových ilustrací nad neidylickým Haškovým textem. Největší problém je ovšem v hlavní postavě. R. Hrušínský se zde pitvoří a přehrává, až je to někdy trapné. Snad to prý po něm chtěl režisér (který pravda k absolutní špičce nepatřil), leč takto je to dost promarněná příležitost. Navíc, v textu je Švejk stále dvojznačný (či víceznačný). Zde je to jednoznačně vykuk, takový český Honza v uniformě c. k. infanteristy. 3, 5 *. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Jak dalece může jakákoliv adaptace zkreslit a zdeformovat původní vyznění literárního textu, jak dovede posunout usazení charakteru hlavního hrdiny a postav, o tom nejlépe svědčí Dobrý voják Švejk Karla Steklého... Již Josef Lada svou vizualizací ilustracemi formoval a mírně transformoval charakterový typ Josefa Švejka. Rudolf Hrušínský (jistě v synchronizaci s Karlem Steklým a za asistence režimních ideových dohlížitelů) posunul zakotvení Švejka coby přesně nedefinovatelného a pregnantně nezařaditelného individua, lidského ducha, ať už ve své rafinovanosti či prostoduchosti, svobodného a až anarchisticky všehoschopného, jenž stojí proti vážnému majestátu aparátu a mašinérie instituce zvané válka, k Švejkovi bodře lidovému, s dobovým kolektivním rozměrem... Přitom literární předloha má úplně jinou kvalitativní úroveň - je až neskutečné, jak mimoděk tam Hašek spojil nespojitelné - humor s pacifismem a odporem k válce, alegorii s reálnými příběhy, vitalitu s absurditou a existenciální tíži doby, oslavu individua i sociální kritiku, vtip s vážnou a hlubokou výpovědí o jedné z nejstrašnějších etap lidských dějin, formální uvolněnost a zároveň dokonalost, vulgarismy i nádheru češtiny, naraci a realitu, úpadkový žánr pavlačových drbů a nejvyšší patra experimentální literatury... To vše ve Steklého filmové adaptaci sice také snad najdeme, ale vždy patřičně naředěné a rozmělněné, bez ostrých hran Haškova druhého plánu... (o velikosti Haškovy předlohy svědčí množství překladů i fenomén, který na základě této knihy vznikl, a koneckonců i fakt, že i těch filmových adaptací bylo více... ta Lamačova či loutková Jiřího Trnky ...a třeba Rakušané adaptovali Švejka také). Pravým kamenem úrazu v adaptování Haškova románu je jeho příznakový ,,narační tok", tedy Haškova cizelovaná a cílená metoda tvorby, stejně jako to dělal později Bohumil Hrabal a třeba také Jakub Deml ve svých denících a knihách... Je to jakési asociativní volné plynutí, analogie automatického textu surrealistů, jen s tou vědomou, racionální regulací... (že vznikl či odrážel ducha hospodských řečí je spíše mýtus). Hrušínskému se volné, asociativní řazení jednotlivých témat, postav a příběhů v řeči hlavního hrdiny podařilo ,,uhrát" a Švejkův typický řečový proud volně odráží ducha knihy. Za povšimnutí stojí také nově se objevující humanistický rozměr hlavního hrdiny... Jakožto v režimní a režimem jednoznačně protěžované filmové produkci měl režisér k dispozici kompletní dobovou hereckou špičku, neomezený výběr exteriérů i interiérů a finančních prostředků, vznikl tedy velkofilm, jenž v dnešních časech nemá v našem prostředí obdoby... a povedl se. Jako jeden z mála snímků 50. let není zatížen primárním cejchem doby a ideologickou vyčpělostí. Už jen za to si zaslouží vysoké ohodnocení... Zkrátka Dobrý voják Švejk - vynikající a nestárnoucí komedie patřící do zlatého fondu československého filmu... (v kostce to samé platí i o pokračování Poslušně hlásím natočeném o rok později) ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Skvělé převedení Haškova díla na filmové plátno. Jediné, co bych si tady dovolil zkritizovat je to, že ve filmu totálně vymizela dvojakost hlavního hrdiny. Filmový Švejk na mě působí pouze jako vychytralý moudrý blázen, kdežto v knize jsem si nebyl ani po dočtení úplně jistý. Může to však být třeba jen můj subjektivní názor. Rozhodně se ale jedná o velmi důstojné zpracování knihy. Herecká sestava ve filmu je skvělá a řekl bych, že celkem věrohodně kopíruje knižní charaktery, a tím diváku zprostředkovává velmi slušnou zábavu, a to prakticky v plném svém rozsahu. Já se bavil a úplně nerozumím tomu, jak je vůbec možné nemít Švejka rád. 4* ()

Galerie (23)

Zajímavosti (21)

  • Švejk (Rudolf Hrušínský) se vrací do svého bytu a informuje přítomné o mobilizaci. Venku zní vojenský pochod „Castaldo“. (majky19)
  • Když agent Bretschneider (František Filipovský) v opilosti zpívá Švejkovi (Rudolf Hrušínský): „Čeho nabyl občan pilný, to mu erár sebere,“ tak ve skutečnosti zpívá na melodii rakouské císařské hymny, kterou v roce 1841 převzala německá hymna „Das Lied der Deutschen“. (Dinsberg)
  • Celá řada herců si zahrála v obou snímcích o Švejkovi, i když v jiných úlohách. František Filipovský ztělesnil tajného komisaře Bretschneidera a následně se v Poslušně hlásím objevil jako důstojník a profesor češtiny, jehož Švejk (Rudolf Hrušínský) najde v „hampejzu“. Josef Hlinomaz se objevil v roli hostinského Vacka a v následném pokračování coby drogista a důstojník Vaněk. Kromě již zmíněných jde také například o Fandu Mrázka (harmonikář / závodčí), Jana Skopečka (úřední lékař / eskorta na nádraží v Táboře), Miloše Nedbala (věřitel / generálmajor) a další... (vyfuk)

Reklama

Reklama