Dobrý voják Švejk

Dlho, skoro celý svoj život som počúval aká to je perfektná komédia, no tak prečo si to nezohnať a ohodnotiť. Je to jedna ak nie vobec najlepšia česká komédia, Rudolf Hrušinský ako Švejk nemá chybu je to proste kult legenda a ľutujem že som to nevidel skôr. Film podľa notorického blba so 100 bodovými hláškami. paní Müllerová: Milostpane, milostpane. Tak nám zabili Ferdinanda! Josef Švejk: Kerýho paní Müllerová? Já znám dva. Jednoho, ten je sluhou drogisty Průši a vypil mu tam omylem nějaký mazání na vlasy! paní Müllerová: Ale milostpane, pana arcivévodu z Konopiště! Toho tlustýho, nábožnýho! 90% (11.09.2008)

Tenhle film se prostě neokouká (viděla jsem ho asi šestkrát) a i po padesáti letech je vtipný. Musím ocenit mistrovství herecké všech zúčastněných a režiserské Karla Steklého. Já prostě miluju všechny ty postavičky: nadporučíka Lukáše, feltkuráta Katze, Valouna, Duba, paní Millerovou a další a další (omlouvám se za špatně napsaná jména). (24.04.2003)

Rudolf Hrušinský v životnej "nezabudnuteľnej" úlohe Vojaka Jozefa Švejka, príbeh s obdobia prvej svetovej vojny s odľahčenými dialógmy a výborne zahranými scénkami s radou ďalších výborných hercov ako František Filipovský, Miloš Kopecký,... ║Návštevnosť Československo 3,950,722 ║ (30.12.2007)

Tohle není zápis o filmu, ale o Haškovi. Film vychází hodně z Ladových ilustrací, které Hašek neměl rád a je naprosto zřejmé proč: Ladovy ilustrace byly příliš interpretujcí, zatímco Hašek nechtěl, aby byl Švejk jednoduše uchopitelný. Což se, bohužel nevyhnutelně i díky - fakt skvělému filmu - stalo. Ale je to jen jeden pohled na věc. ---- A Hašek, tak děsivě zprofanovaný autor, si to nezaslouží. A Švejk taky ne. Je to román, který burcuje dodnes tak silně, že dostal nálepku humoristického, opileckého dílka, takové literární kurizitky, kde hraje větší roli pověst, než opravdová znalost románu. Protože skutečné dílo je příliš zneklidňující, příliš bořící mýty. Kdo ho fakt četl? ------ Nedočte se tam mnoho o hrdinství v době, kdy se láme čas, i když popravdě, legračních, dadaistických historek je tam hodně. Nejsou ale středem románu, jen ho vypichují. Švejk je o našich legračně marných, ubohých životech, které si žijeme naprosto stejně nesmyslně dnes, jako v době, která je svou zlomovostí zdánlivě překračuje - jako byla Světová válka. A přito je to stejně trapné pinožení.------ Švejk při prvním setkání s reálným bojem vyběhne ze zákopů a křičí: Proboha, nestřílejte, jsou tady lidi! Bez ohledu na to, jak Švejk - podle Lady vypadal, bez ohledu na to, jaký balast si s sebou Haškův román nese - tohle je nejslinější prohlášení tváří tvář střelbě. Nic silnějšího nejde napsat. V Haškově případě i prožít. (16.01.2012)

Jak dalece může jakákoliv adaptace zkreslit a zdeformovat původní vyznění literárního textu, jak dovede posunout usazení charakteru hlavního hrdiny a postav, o tom nejlépe svědčí Dobrý voják Švejk Karla Steklého... Již Josef Lada svou vizualizací ilustracemi formoval a mírně transformoval charakterový typ Josefa Švejka. Rudolf Hrušínský (jistě v synchronizaci s Karlem Steklým a za asistence režimních ideových dohlížitelů) posunul zakotvení Švejka coby přesně nedefinovatelného a pregnantně nezařaditelného individua, lidského ducha, ať už ve své rafinovanosti či prostoduchosti, svobodného a až anarchisticky všehoschopného, jenž stojí proti vážnému majestátu aparátu a mašinérie instituce zvané válka, k Švejkovi bodře lidovému, s dobovým kolektivním rozměrem... Přitom literární předloha má úplně jinou kvalitativní úroveň - je až neskutečné, jak mimoděk tam Hašek spojil nespojitelné - humor s pacifismem a odporem k válce, alegorii s reálnými příběhy, vitalitu s absurditou a existenciální tíži doby, oslavu individua i sociální kritiku, vtip s vážnou a hlubokou výpovědí o jedné z nejstrašnějších etap lidských dějin, formální uvolněnost a zároveň dokonalost, vulgarismy i nádheru češtiny, naraci a realitu, úpadkový žánr pavlačových drbů a nejvyšší patra experimentální literatury... To vše ve Steklého filmové adaptaci sice také snad najdeme, ale vždy patřičně naředěné a rozmělněné, bez ostrých hran Haškova druhého plánu... (o velikosti Haškovy předlohy svědčí množství překladů i fenomén, který na základě této knihy vznikl, a koneckonců i fakt, že i těch filmových adaptací bylo více... ta Lamačova či loutková Jiřího Trnky ...a třeba Rakušané adaptovali Švejka také). Pravým kamenem úrazu v adaptování Haškova románu je jeho příznakový ,,narační tok", tedy Haškova cizelovaná a cílená metoda tvorby, stejně jako to dělal později Bohumil Hrabal a třeba také Jakub Deml ve svých denících a knihách... Je to jakési asociativní volné plynutí, analogie automatického textu surrealistů, jen s tou vědomou, racionální regulací... (že vznikl či odrážel ducha hospodských řečí je spíše mýtus). Hrušínskému se volné, asociativní řazení jednotlivých témat, postav a příběhů v řeči hlavního hrdiny podařilo ,,uhrát" a Švejkův typický řečový proud volně odráží ducha knihy. Za povšimnutí stojí také nově se objevující humanistický rozměr hlavního hrdiny... Jakožto v režimní a režimem jednoznačně protěžované filmové produkci měl režisér k dispozici kompletní dobovou hereckou špičku, neomezený výběr exteriérů i interiérů a finančních prostředků, vznikl tedy velkofilm, jenž v dnešních časech nemá v našem prostředí obdoby... a povedl se. Jako jeden z mála snímků 50. let není zatížen primárním cejchem doby a ideologickou vyčpělostí. Už jen za to si zaslouží vysoké ohodnocení... Zkrátka Dobrý voják Švejk - vynikající a nestárnoucí komedie patřící do zlatého fondu československého filmu... (v kostce to samé platí i o pokračování Poslušně hlásím natočeném o rok později) (01.12.2007)