Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V trochu melancholicky laděné komedii sledujeme další osudy pana Petra Voka z Rožmberka. Někdejší pověstný milovník a bonviván ve věku třiašedesáti let ovdověl. Ztrátu o hodně mladší manželky nese těžce a zdá se, že ho v životě už nic nepotěší. Věrní přátelé a sloužící podnikají všechno možné i nemožné, aby mu pozvedli náladu, někdy z toho ovšem povstanou zajímavé situace: jako třeba tehdy, když mu seženou zaručeně pravou mořskou pannu. Podaří se někomu vyléčit pána z letargie? (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (64)

monolog 

všechny recenze uživatele

Tady nejde o to, jak si pan Vok užívá, lidičky. Tady jde o to, jak se srovnává se životem zvolna se chýlícím ke konci mílovými kroky. I když to není tak rozpustilý, zábavný nebo hýřičský jako první díl, je to podle mě mnohem hlubší. Taková ta melancholie starýho člověka, kterej po životě prožitým způsobem, jakej si na začátku vybral a vždy považoval za nejlepší, ale dnes vidí, že nic horšího není, protože po něm nic nezbyde, ta melancholie je krásná a smutná a přímo z tohoto snímku sálající. Myslím, že Kopecký by tuhle roli ani hrát nemohl, protože z něj vždycky, až do smrti v každé roli ta energie přímo zářila, ale pan Vok je unaven, starý, nemocný a zklamaný a zničený životem. Co ho dříve bavilo a bylo důvodem jeho života, to mu dnes jen bouří nitro a rozviřuje bolestivé vzpomínky. Ví, že brzy umře a kromě několika pikantních historek nic nezůstane jako upomínka, žádný dům, strom ani syn. A Martin Růžek ho hraje opravdu dobře, ne jako do konce života hýřícího "vilného" staříka, ale jako trosku zvolna se smiřující s osudem nicky, jakou jsme vlastně my všichni. ()

Kimon 

všechny recenze uživatele

Nemyslím, že kritika na adresu Martina Růžka a jeho ztvárnění role pana Voka je zde do takové míry oprávněná. Pravda je, že Růžek není Kopecký a jablko není hruška. Je otázka, do jaké míry je vhodné představovat stárnoucího (zdůrazňuji "stárnoucího") pana Voka jako humorem oplývajícího milovníka tak, jak ho (ještě mladého) trefně a nádherně herecky ztvárnil M. Kopecký ve Svatbách pana Voka. To by spíš mohli posoudit dnešní historikové znalí skutečných faktů o Petru Vokovi a ne běžní neznalí diváci. Jisté je ale jedno. Každý, kdo svůj mladý život prožije přebujarým a nevázaným způsobem pak na stará kolena dochází na to, co mu mládí nenapovědělo. Totiž na to, že život není jen to pozlátko a zábava, ale především zodpovědnost a všechno to, co se na ni váže. Takový člověk obvykle při všech těch svých známých z mládí zůstává na stáří sám a opuštěn. A na to dochází ve svém stáří i pan Petr Vok z Rožmberka. /Možná bylo chybou uvádět u tohoto titulu označení komedie. Zklamaná očekávání diváka pak vyvolávají neoprávněnou kritiku. Ale jiný žánr, kam tento film zařadit mě nenapadá./ (odkaz na komentář Monolog) ()

Reklama

sator 

všechny recenze uživatele

Stáří změnilo pana Voka tak že byste v něm Kopeckého ani nepoznali... Jiná poetika než 1. Díl... Mořská panna Monika Hálová.. Kateřina z Ludanic (Drahokoupilová) se vdala za Petra Voka (Růžek), kterému v té době bylo 41  let v době kdy jí bylo mezi 14-15 lety. Marii Drahokoupilové bylo v době kdy ji hrála 38.a Martinu Růžkovi 61.Co film nezachytil byla její duševní nemoc která se projevila krátce po svatbě a Kateřina, ač téměř o 30 let mladší, umírá v 35 letech,10 let před smrtí Petra Voka. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Také souhlasím s tím, co napsal monolog, ale také souhlasím s tím, že je to velká nuda. Je to asi tím, že film postrádá nějaké ústřední téma, skáče ze scény do scény a téměř nedává smysl. Divák se snaží s někým ztotožnit, ale příběh netečně proklouzává prsty a ani Růžek, ani ostatní to nedokážou zachránit. I když vím, co tím chtěl básník říci, přesto se ptám: Co tím chtěl básník říci? ()

topi80 

všechny recenze uživatele

S tímto filmem jsou dvě potíže. Tou první je, že divák očekává stejnou legraci jako od prvního dílu. Jenže s tímto záměrem rozhodně točen nebyl. A tou druhou je nesmyslné srovnávání Miloše Kopeckého s Martinem Růžkem. Tak jako by těžko fungoval první díl, kdyby hrál hlavní roli Martin Růžek, tak stejně obtížně představitelné je představit si tento film s Kopeckým místo Růžka. Právě výkon Martina Růžka podtrhuje nostalgickou náladu tohoto filmu. Tyto dvě věci by měl mít člověk na zřeteli, než začne tento film hodnotit, aby nebyl nespravedlivý. Pravdou však je, že i když člověk to srovnávání pustí z hlavy, přesto film úplně nefunguje. Těžko říci, čím to je. Zda se to autorovi rozpadlo pod rukama, nebo se melancholie a komediální prvky vzájemně ruší, či se na tom podepsala změna hereckých představitelů. Každopádně v divákovi asi zůstává ta atmosféra, kterou chtěli tvůrci vytvořit, ale zároveň i pocit, že se to úplně nepovedlo. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (12)

  • Legendární hlášku „Zítra to roztočíme drahoušku“, podle které dostala název oblíbená komedie stejného jména, uslyšíme z úst Ivy Janžurové i v tomto snímku v upravené podobě „dneska to roztočíme drahoušku“, a to ve scéně, kdy hraběnka z Monfortu (Janžurová) svádí básníka Šimona (Vinklář). Herečka si větu řekla mimo scénář a ve filmu zůstala. (sator)
  • Počas natáčania bol pohyb návštevníkov a turistov na zámku Červená Lhota u Deštné nemožný. Preto bol zámok úplne uzatvorený. (Raccoon.city)
  • Změna, při které Martin Růžek nahradil Miloše Kopeckého, který ztvárnil titulního hrdinu ve snímku Svatby pana Voka (1970), znamenala velký úbytek diváků. Svatby pana Voka navštívilo jeden milion osm set diváků, zatímco Pan Vok odchází vidělo puze tři sta padesát tisíc. (Olík)

Reklama

Reklama