Poslušně hlásím

Druhá časť osudov dobrého vojaka Švejka sa nepodarila tak, ako prvá. Podmienky (kvalitná literárna predloha, kvalitní herci, rovnaký režisér) boli nemenné. Napriek tomu sa nepodarilo dosiahnuť rovnaký účinok na diváka. Identita vstupných podmienok, ktorá mala zabezpečiť porovnateľný úspech sa ukázala byť Achillovou pätou. Absencia nových podnetov viedla k opakovaniu a k nude. Ponechávam tri hviezdičky aj keď oba diely považujem za príspevok k vzdelávaniu českých školákov, ktorým sa ťaží čítať hrubú Haškovu predlohu. Rovnako ponechávam stranou úvahy o tom, do akej miery Švejk stelesňuje povahové črty Čechov. To nemá nič spoločné s filmom. Ako pamätník poškriabaných, potrhaných a amatérsky zlepených filmových kópií oceňujem prácu, ktorá bola vynaložená na digitalizáciu tohto filmu. (14.01.2021)

Druhý díl mám ještě radši než jedničku. Děj je lépe ucelený, skládá se pouze ze tří částí - cesta vlakem, anabáze do Putimi a na frontě. Výraznější figurky než v prvním dílu. Poručíka Duba zvládl František Filipovský mnohem lépe než Bohouška Bretschneidera. Strážmistr Flanderka je jednou z nejlepších rolí Jaroslava Marvana, vůbec celá atmosféra Putimi je prostě rozkošná. A žrout Baloun je snad životní roli Milany Neděly. Partnerství Hrušínský-Beneš bylo stabilní jak ve filmu, tak na divadle. Poslušně hlásím je jednou z nejvydařenějších veseloher padesátých let, snad pouze ta scéna z bordelu byla zbytečná, i když uznávám, že bylo potřeba ukázat jednu z ikon habsburského mocnářství, která byla v tehdejší historiografii vehementně zdůrazňována. Mimochodem objevuje se zde po 15 letech Věra Ferbasová (spolu s Jiřinou Steimarovou a Ljubou Hermanovou), prvorepublikové hvězdy měly při obsazení zřejmě přednost - Drei Kronen für einen Mann!!! (07.12.2003)

Česká klasika na kterou se vždy rád podívám kolem Vánočních svátků společně s otcem. Náš český humor je opravdu ve světě ojedinělý. Povaha Švejka vystihuje povahu našeho národa. Věci nadlehčovat a neuznávat autority. I v dějinách my češi nemáme v povaze válčit nebo být konfliktní národ. I takhle co cestuji po Evropě tak vidím, že nás čechy mají ostatní státy rádi a berou nás. Rum, Kontušovka, Čert, Jeřabinka, Ořechovka a Vanilková... (06.11.2012)

Nepřekonatelný film, kterému se podařilo na plátno převést Haška tak, že by se u toho asi i on lámal smíchy. Ať jsem to viděl poprvé, podruhé, potřetí..., stále dokola a dokola jsem se nemohl dost vynasmát všem Švejkovým kouskům, řečem a samozřejmě i nepřeberné spoustě dalších skvělých postav, které se ve své směšnosti a rázovitosti doslova předhání. Nelze než vyzvednout především osazenstvo putimské četnické stanice v čele s Jaroslavem Marvanem, jež nádherně dokládá český vztah k císařpánovi a celé staré dobré monarchii. Neprávem nepřipomínaná a opomíjená je pak též již ne tak úsměvná, ale náramně ilustrující maďarská role Vlastimila Brodského. (14.01.2005)

Stejná kvalita jako u prvního dílu. Závěrečná věta, kdy se Švejk s ostatními vojáky dostane pod palbu a zařve: "Co blázníte, vždyť jsou tady lidi!", je jak pěst na oko, ke Švejkově charakteru se vůbec nehodí, v knize se nenachází, ale chápu, že režisér nějak film zakončit musel. Pobavila mě recyklace herců, kteří v prvním dílu hrají jednu roli a tady úplně jinou, jako je Fanda Mrázek a František Filipovský. (04.07.2013)