Poslušně hlásím

Stejný případ jako u Dobrého vojáka Švejka. Navíc okořeněný scénami z četnické stanice v Putimi s Jaroslavem Marvanem (strážmistr), Fandou Mrázkem (závodčí) a Jarkem Pižlou (Pepek Vyskoč), které bych pasoval jako nejkomediálnější scény v historii československého filmu! Tam co se odehrává, je prostě masakr!!! Poslušně hlásím spolu s Dobrým vojákem Švejkem můžu vidět kdykoliv a stále dokola. A Rudla Hrušínský byl v první elitě našich herců, zahrát Švejka a za 10 let pak pana Kopfrkingla - dvě zcela odlišné role - to je ukázkou génia, jakým Rudla bezesporu byl. (26.12.2015)

Oba díly této klasiky mají vzácně zcela stejné hodnocení zde na CSFD a co jsem se tak díval okolo většině se líbil více první díl. Já ale asi půjdu trošku proti proudu, protože mě se více líbilo toto pokračování. Ty humorné situace mi sedly více, postava nenažraného Balouna byla zábavná a opět super sestava dobových herců - pro mě za 8/10. (31.12.2023)

O tomto dílku české kinematografie platí téměř bezezbytku to, co už jsem napsal k filmu "Dobrý voják Švejk", přesto se mi "Poslušně hlásím" zdá sevřenější a vyrovnanější. Částečně je to dáno předlohou, která už není tolik složena z jednotlivých epizodek, takže i její filmový převod je celistvější. Úměrně tomu ubylo vyloženě žánrových scén, které v "Dobrém vojáku" slouží především jako oslí můstky a výplň mezi jednotlivými příhodami hlavního hrdiny. Švejk také méně působí jako někdo, kdo ve skutečnosti ví a jenom hraje, nýbrž jako skutečný a upřímný blb. Zajímavé komentáře: Zloděj kol, Radek99 (08.10.2006)

Taktéž tento pokračovací film je velice povedeným převodem slavné knihy Jaroslava Haška na filmová plátna. A Švejk se stal vládcem v rozkošně satirickém pohledu na konečnou etapu mocného Rakousko-uherského impéria. Pán byl jediný, mluvil germánským jazykem a sídlil u Dunaje. Velkoryse nabobtnalé byrokratické, policejní i vojenské složky dohlížely na plnění rozkazů, příkazů i zákazů. Nejpilnějším pomocníkem i rádcem jim byl strach. Strach hluboce zakořeněný a systematicky budovaný po mnoho generací vládnoucí elitou. A na to vše se s nadhledem dívá bezstarostný Josef Švejk (skvělý Rudolf Hrušínský). Dívá se, směje se, pláče, usmívá se, přitakává, vysmívá se, vymlouvá se, oslavuje, poslouchá, pomáhá, vyhrožuje a předkládá svá vysvětlení a teorie. Chvíli je geniálním hybatelem, často vychytralým hlupcem, který každé slovo dokáže přenést až za hranice skutečnosti a současnosti do života fantazie a absurdna. Výraznou postavou je nešťastný nadporučík Jindřich Lukáš (dobrý Svatopluk Beneš), kterého jeho pucflekové opakovaně přivádějí až k samotnému okraji trvalého nervového zhroucení. A přesto si stále zachovává porozumění. A také putimský strážmistr Flanderka (dobrý Jaroslav Marvan), který překonává vlastní bezradnost, aby mohl vyplnit zadaný zapeklitý úkol s následným bolehlavem a uspokojením. Z dalších rolí: uražený generálmajor von Schwarzburg (Miloš Nedbal), poslušný putimský závodčí a ochmelka (zajímavý Fanda Mrázek), vystrašená putimská policejní posluhovačka bába Pejzlarka (Jana Kovaříková), disciplínu puntičkářsky vyžadující zmatkářský poručík Dub (dobrý František Filipovský), putimský blázen a placený informátor Pepek Vyskoč (Jarka Pižla), táborský nadšený dobrodinec (Josef Bartůněk), líný feldvébl Vaněk (sympatický Josef Hlinomaz), prostoduchý otesánek a nový Lukášův pucflek Baloun (příjemný Milan Neděla), na popravy dezertérů těšící se generál Fink von Finkenstein (Bedřich Vrbský), Dubův vystrašený pucflek Kunert (Miloslav Homola), či trumpetista a putimský četník Rampa (Antonín Šůra). Samotná válka je absurditou lidskosti. Během světové války byl petrolej oblíbeným prostředkem prostých vojáků, který jim pomáhal se zmizením z kruté fronty. A jak jinak reagovat na nesmyslnost a neschopnost? Než prostřednictvím Švejka, který s tou kousavou satirou dokáže vykouzlit úsměv a hlasité hýkání veselosti. (05.07.2016)

Poslušně hlásím, že se mi druhý díl líbil daleko lépe jako ten první. Rudolf Hrušínský je famózní vypravěč historek z mládí, škoda jen, že tu káru táhne většinou sám. Ale i tak je to na pět hvězd, hlavně díky mé oblíbené části ve vlaku, která se pro mě stala nezapomenutelnou už při čtení knižní předlohy. (10.07.2009)