Slasti Otce vlasti

Hodnotiti historickou hodnotu tohoto dila nebudu.Vlastne posledni veta JANA Lucemburskeho(Milose Kopeckeho) "Toho, bohda nebude........utikal!" ve filmu pronesena nekde v cechach misto v bitve u Krescaku vse rika za mne.Jinak velice dobry M.Kopecky.Musim se zeptat proc slo toto natocit za komunistu a proc to nejde dnes? Ze uz by jsme nemeli herce, nebo fimovych tvurcu, ze by se nam nedostavalo, nebo snad penez? (20.05.2006)

"Milý Enrico, dohody se píšou v míru, víš? Já vím, je to padoušství, ale ty nám to odpustíš, je to pro svatou věc." Tenhle film mám rád už od mala. Docela dobrodružný, romantický, veselý i chytrý. Hanzlík i Kolářová jsou ve svých rolích přesvědčiví (a Kolářová je tu vysloveně krásná), výkon Miloše Kopeckého je pak třešničkou na dortu. S ostatními se ptám, proč se podobné věci nedají natočit i dnes. (03.06.2008)

Kdysi, dávno tomu, jsem to viděla, tedy bylo na čase repete. Dospívání a mládí Karla IV. je tu servírováno poměrně dost netradičním způsobem, občas se mi kroutil palec u nohy, přiznávám dobrovolně. Na druhou stranu musím jedním dechem dodat, že jsem se bavila, Hanzlíkovo ucho působí přirozeně, Kolářová půvabná kočena a Kopecký v roli podivného tatí i krále famózní. Tedy ano, na konec u mě dobrý, dost dobrý. (27.06.2019)

Je to historická freska, která sama sebe nebere tím nejvážnějším způsobem. Humorný nadhled, napětí dobrodružství i romantický půvab rozkoší působí většinou svým prvotním plánovaným určením. Tedy baví s aristokratickou lehkostí i s bujarou rozpustilostí. Osoba Karla IV. bývala vždy brána pozitivně ve spojitosti s českou historií, s ní se Češi mohou vlastenecky ztotožnit a nechat se unášet prchavou českou velikostí odváté již minulosti. A hudební doprovod je příhodný. Hlavní postavou je samozřejmě kralevic Karel (dobrý Jaromír Hanzlík) a jeho pozvolný a nesmazatelný vstup do historie. Krůčky v politice, na bojišti i v lásce. Se vzletnou vznešeností a neústupností ze své dědičné s přirozené pozice. Kdo by nezatoužil po všech těch možnostech, které se před ním stále otevírají s falešnou i vřelou náručí všeho možného. Důležitou postavou je Karlův otec Jan Lucemburský (skvělý Miloš Kopecký), který si tak rád nabírá plnou hrstí ze všech rozkoší světa. Otec a syn, nejbližší spojenci i věční sokové na výsluní slávy, bohatství a lásky. A také je zde Karlova sestřenice a první z řad manželek Blanka z Valois (šarmantní Daniela Kolářová), věrná opora budoucího evropského vladaře. Z dalších rolí: Karlův oddaný společník Bušek z Velhartic (Oldřich Velen), intrikánský našeptávač a vyslanec města Luccy Pistorius (Lubomír Kostelka), pokrytecky poslušný pán Luccy Beppo Rossi (Bohumil Bezouška), jeho žárlivý bratr Marsillio Rossi (Vladimír Menšík), Marsilliova k mocným mužům vřelá a otevřená žena Dina (vnadná Jana Kasanová), poživačný vladař Milána Azzo Visconti (zajímavý Josef Gruss), Karlova mocenská opora v Čechách biskup Jan z Dražic (Karel Beníško), či nejhouževnatější čeští odpůrci mladého Karla pán z Potštejna (Josef Elsner) a pán z Rabštejna (Jaroslav Cmíral). Na poli válečné slávy lze uspět i díky nevšední improvizaci. Touha po moci a bohatství jsou jedineční pomocníci při trvalé ostražitosti před přicházející lstí a úkladem. Nakonec jen náruč půvabné ženy je jednou z mála útěch a zasloužených odpočinků při každodenním napětí. A víno a hostiny, když adrenalinu hrdinství je všude kolem v nadbytku. (07.07.2016)

Z doby před cirka 20 lety, kdy jsem film viděl naposledy, jsem si pamatoval, že jde o pěknou komedii ve středověkých kulisách. Nyní jsem byl konfrontován s realitou a musím konstatovat, že na snímku se zub času podepsal skutečně výrazně. Kladem je jednoznačně přítomnost Kopeckého v roli krále Jana. Kopecký té postavě propůjčil fanfarónství hodné velké postavy legendárního válečníka, rytíře a dobrodruha své éry. Pozitivní je i to, že se zde poprvé sešla dvojice Hanzlík+Kolářová, mezi níž se vytvořila bezvadně fungující vztahová chemie. V 70. a 80. letech si vzájemnou spolupráci zopakovali v mnoha dalších snímcích a televizních inscenacích. Pak už mi ke chvále zbývá jen pár dobrých, ale pohříchu skutečně nemnohých vtípků, které jsou ostatně zopakovány v některých uživatelských komentářích. Mezi nimi je ale dost hlušiny. Steklého režie je diplomaticky řečeno mdlá, vážně to nebylo žádné režisérské eso a na svém kontě má spoustu průměrných dobových snímků. Film má líné tempo, filmové písničky působí vyloženě jako vycpávky, některé vedlejší role jsou obsazené šťastně a zahrané odbytě. Na řadě scén je znát omezený rozpočet, s jakým musel filmový štáb pracovat. Ve srovnání s žánrovou špičkou v žádném případě Slasti otce vlasti neobstojí, zkuste si je porovnat např. s Manželi z roku 2 a poznáte obrovský kvalitativní rozdíl. Neobstojí ale ani s podobnými kousky domácí výroby, jako je Noc na Karlštejně. Ta baví mnohem líp a taky se k ní televize vrací o poznání častěji. Konečně v rámci tzv. historických komedií historickou hodnověrnost neřeším, ale při některých replikách filmových hrdinů mě to dost tahalo za uši a musím konstatovat, že Procházka si tedy vybral slabší moment své tvorby. Celkový dojem: 45 %. (14.01.2013)