Reklama

Reklama

Slasti Otce vlasti

  • angličtina Pleasures of the Father of His Country
Československo, 1969, 101 min

Režie:

Karel Steklý

Hrají:

Jaromír Hanzlík, Miloš Kopecký, Daniela Kolářová, Karel Beníško, Bohumil Bezouška, Vilém Besser, Jaroslav Cmíral, Josef Elsner, Karel Gott, Jana Kasanová (více)
(další profese)

VOD (1)

Obsahy(1)

Budoucí Otec vlasti Karel (J. Hanzlík) tráví léta dospívání na francouzském dvoře ve společnosti své snoubenky Blanky z Valois (D. Kolářová). Věnuje se vzdělávání ve všech možných oblastech, od historie po šermování. Jednoho dne jej však otec Jan Lucemburský (M. Kopecký) povolá do Itálie, kde bojuje s řadou měst. Ještě před příchodem do města Luccy, kde právě Jan Lucemburský sídlí, se mladičký Karel dostane do nerovné bitvy s Janovými odpůrci. Díky svému důvtipu a velké dávce štěstí z ní však vyjde jako vítěz. Štěstí při něm ostatně stojí i nadále, hlavně proti zrádným italským šlechticům, kteří na kralevice zosnovali atentát. Jan Lucemburský je na svého rozpustilého potomka patřičně hrdý, a tak ho jmenuje markrabětem a pošle ho do Čech, aby se tam ujal vlády. Karel však prožije ještě mnoho klukovských dobrodružství, než se z něj stane uznávaný panovník a milovaný vladař… Historická kostýmní komedie režiséra Karla Steklého, vznikla podle několika motivů ze známých Karlštejnských vigilií Františka Kubky. (Česká televize)

(více)

Recenze (127)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

"Milý Enrico, dohody se píšou v míru, víš? Já vím, je to padoušství, ale ty nám to odpustíš, je to pro svatou věc." Tenhle film mám rád už od mala. Docela dobrodružný, romantický, veselý i chytrý. Hanzlík i Kolářová jsou ve svých rolích přesvědčiví (a Kolářová je tu vysloveně krásná), výkon Miloše Kopeckého je pak třešničkou na dortu. S ostatními se ptám, proč se podobné věci nedají natočit i dnes. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Romantická komedie o mládí Karla IV. způsobila, že z Hanzlíka a Kolářové se stala nerozlučná dvojice typu Laurel-Hardy nebo Frýdek-Místek. Zvláštní spojení "problémového" scénáristy Jana Procházky a "poslušného" režiséra Karla Steklého nedopadlo tak dobře jako v následujících Svatbách pana Voka, i když podle kritiky je to naopak. Ale jednu kvalitu mají oba filmy společnou: mimořádný výkon Miloše Kopeckého. Jeho Jan Lucemburský se nepodobá ničemu, co kdy ve filmu hrál. Tentokrát žádný noblesní švihák, ale zarostlý a rozježený "hrana chlap" á la Žižka. 60% ()

Reklama

Mirokukii 

všechny recenze uživatele

Opět naši výborní herci Hanzlík, Kopecký a do třetice k nim půvabná Kolářová. Ano nikdy nebyla krásnější. Delší střih vlasů ji sluší mnohem, ale mnohem více. Film působí malinko povídkově, a neplyne, tak jak bych si představoval. To je ovšem jediná výtka, kterou si mohu dovolit. Naproti tomu svěží a lehký humor, vznášející se po celý historický příběh, byl k nezaplacení. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,, Tady to zazdím, tady to vybourám a sem dám dveře'' :-). ---- Je zajímavé, že Steklý točil celkem zajímavé věci, než sklouzl k prokomančovské tvorbě a svůj otisk v československé kinematografii zazdil Hrochem (1973) což je asi nepřekonatelné dílko... Středověk nebyl žádná sranda, ale tohle netradiční pojetí našeho krále Karla IV. je prostě pohodová věc. Tvůrci na látku nahlédli hodně z vysoka a vznikla z toho velmi milá komedie. Jak zde padlo skvělý byl nejen Hanzlík a Kolářová, ale i Jan Lucemburský - Miloš Kopecký. Velmi potěšila i výprava, která ladila s dobou. Nikde nic nepřekáželo a některé exteriérové průhledy krajinou na jedoucí rytíře byly jak z Vláčila. Śkoda jen, že se kamsi vytratila ta velká Karlova víra v Boha... I když v mládí coby rytíř a šlechtic dělal nejednu skopičinu, pořád byl velice zbožný člověk. Já tedy dávám za 4 pletací jehlice. * * * * ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Z doby před cirka 20 lety, kdy jsem film viděl naposledy, jsem si pamatoval, že jde o pěknou komedii ve středověkých kulisách. Nyní jsem byl konfrontován s realitou a musím konstatovat, že na snímku se zub času podepsal skutečně výrazně. Kladem je jednoznačně přítomnost Kopeckého v roli krále Jana. Kopecký té postavě propůjčil fanfarónství hodné velké postavy legendárního válečníka, rytíře a dobrodruha své éry. Pozitivní je i to, že se zde poprvé sešla dvojice Hanzlík+Kolářová, mezi níž se vytvořila bezvadně fungující vztahová chemie. V 70. a 80. letech si vzájemnou spolupráci zopakovali v mnoha dalších snímcích a televizních inscenacích. Pak už mi ke chvále zbývá jen pár dobrých, ale pohříchu skutečně nemnohých vtípků, které jsou ostatně zopakovány v některých uživatelských komentářích. Mezi nimi je ale dost hlušiny. Steklého režie je diplomaticky řečeno mdlá, vážně to nebylo žádné režisérské eso a na svém kontě má spoustu průměrných dobových snímků. Film má líné tempo, filmové písničky působí vyloženě jako vycpávky, některé vedlejší role jsou obsazené šťastně a zahrané odbytě. Na řadě scén je znát omezený rozpočet, s jakým musel filmový štáb pracovat. Ve srovnání s žánrovou špičkou v žádném případě Slasti otce vlasti neobstojí, zkuste si je porovnat např. s Manželi z roku 2 a poznáte obrovský kvalitativní rozdíl. Neobstojí ale ani s podobnými kousky domácí výroby, jako je Noc na Karlštejně. Ta baví mnohem líp a taky se k ní televize vrací o poznání častěji. Konečně v rámci tzv. historických komedií historickou hodnověrnost neřeším, ale při některých replikách filmových hrdinů mě to dost tahalo za uši a musím konstatovat, že Procházka si tedy vybral slabší moment své tvorby. Celkový dojem: 45 %. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (10)

  • Filmovanie prebiehalo na hrade Křivoklát, Lipenskej priehrade a na Třeboňsku. (dyfur)
  • Ve filmu si zahrál jednu malou roli i Hanzlíkův otec František Hanzlík (1914-1995), který byl také hercem, převážně ale divadelním. (formelin)
  • Na film má Jaromír Laštovka podle svých slov „smíšené vzpomínky“. Hrál zde jednoho z rytířů bojujících se sedláky ve vltavských Čertových proudech, z přehrady však na natáčení vypustili příliš mnoho vody a brnění ho málem stáhlo ke dnu. Filmaři však, ve chvíli kdy komparz bojoval o vlastní život, měli jiné starosti – křičeli tehdy na ně: „Hlavně neztraťte meče!“ (chamonix)

Reklama

Reklama