Tam, kde hnízdí čápi

Jak je mým zvykem posledních let, nevynechávám nic z československé kinamatografie, byť jde o filmy na které bych se jinak nedívala nebo je vypnula po pár minutách. Karel Steklý je opravdu zvlášní postava českoslovesnké kinamatografie, má za sebou řadu skvělých filmů, které jsou v divácké oblibě a jsou často k vidění. Aletaké má na kontě pár filmů pochybně agitačních. Zatímco šedesátá léta umožnila řadě tvůrcům natočit nezapomenutelné kousky, Karla Steklého jakoby v tomto období postihla tvůrčí krize. V sedmdesátých letech točí spíše film průměrné. V Čápech je víc než patrné, za jakým účelem by film natočený. Přestože se najsou ve filmu i dobré okamžiky, vísledek nijak zvlášť neupoutá. (03.04.2019)

Tak tuhle normalizační sračku nedržel pohromadě ani boj s kulaky po válce a ani boj s novými kádry let šedesátých... Dvě hodiny a šet minut muk, kdy ve spojených epizodách Jirka Krampol nejprve zakládá družstvo a stává se jeho předsedou, aby v šedesátých létech jej hájil před rozvraceči při demkratizaci KSČ... Musím uznat, že i zde když žvatlal o plánu, rozorávání mezí a žních, Krampol tu celkem dobře hrál (na své poměry). Film je doslova nabitý normalizačními herci (Adolf Filip, Miloš Wilig ad..).... Pokud máte problémy se spaním, pusťte si místo počítání oveček tento snímek, který by se spíše měl jmenovat - Starosti předsedy JZD... Garantuji vám, že do deseti minut spíte jak dudci... Tohle je prostě regulérní odpad v němž mne zaujal jen ten bílý Jeep. - odpad ! (08.05.2012)

Nejdelší a tudíž nejnáročnější ze "Steklé trilogie". Naposledy se setkáme se Skopečkem, Willigem, Velenem a dalšími a jejich tlustou čárou za obrodným procesem. Nejdříve sice musíme ves kapku rozkulačit, což zařídí herec-neherec Jirka Krampol, ještě jako sklář učedník, ale už nejlepší předseda na okresu, ale pak se přesuneme do jistých vod reformně reakčních. Steklý tu už ovšem vaří třetího turka ze stejnýho lógru, takže už tomu kapku chybí šťáva. (16.06.2008)

Karel Steklý má tak rozporuplnou filmografii, že by určitě bylo zajímavé přečíst si jeho memoáry. Možná bychom zjistili, co ho vedlo k takovému "saltu mortale" od úchvatné Sirény přes výborného Švejka, tvůrčí hledání šedesátých let až po vyložené paskvily let sedmdesátých. "Tam, kde hnízdí čápi" je především tendenční a propagandistický film, který má dokázat správnost poúnorového (1948) a posrpnového (1968) vývoje až do současnosti - poloviny let sedmdesátých. Hraje v něm sice několik vynikajících herců (například Fialová, Vinklář), ale především jsou to herci průměrní až podprůměrní, kteří našli své výrazné uplatnění až po změně společenských poměrů počátkem sedmdesátých let (Filip, Willig, Hardt, Šebesta). V sedmdesátých a osmdesátých letech byl tento film často uváděn v televizi. V současnosti je docela umění se k němu dostat. Pro lepší poznání kontinuity dějin doporučuji se s ním seznámit. (22.06.2014)

Nádherná agitka a skvělý pan Krampol. Ten se do toho vžil jako málokdo. Některé scény vyloženě pobavily a byly lepší než komedie. Já chtěl vlastně film vidět jen kvůli Romanovi Čadovi a ten tam skutečně hrál. Sice až ve druhé půli,ale byl tam. Nevím proč některé situace nebyly dotaženy do konce,ale budiž. Za mně je to šedesátka jak vyšitá, ale nevím, zda by mne to podruhé zaujalo. (25.07.2024)