Any Given Sunday
Rozhodne sa v nedeľu
Režie:
Oliver StoneKamera:
Salvatore TotinoHudba:
Richard HorowitzHrají:
Al Pacino, Cameron Diaz, Dennis Quaid, Jaime Bergman, James Woods, Jamie Foxx, LL Cool J, Matthew Modine, Jim Brown, Lawrence Taylor, Bill Bellamy (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Klubu miamských Žraloků, které vede stárnoucí trenér Tony, se poslední dobou příliš nedaří. V zápase s minnesotskými Delfíny jsou zraněni oba quarterbackové a trenér musí poslat na hřiště zcela neznámého mladého černocha Willieho Beamena, který se okamžitě po nástupu pozvrací. Podaří se mu sice touchdown, ale vinou Tonyho taktické chyby mužstvo opět prohraje. Tony se potýká nejen se špatnými výsledky, ale také s tvrdou majitelkou klubu Christinou Pagniacciovou. Netají se před ním, že se chce zbavit vynikajícího, ale stárnoucího Rooneyho stejně jako odepsaného černocha Lavaye. Při dalším zápase se sice Beamen opět pozvrací, potom se však neobvyklým způsobem hry postará týmu o první vítězství po dlouhé době. Rooney sice stále patří k oporám mužstva, ale cítí se unavený a chce s fotbalem skončit, což s nelibostí nese jeho manželka Cindy, která odmítá pochopit jeho vyčerpání. Fotbalová asociace hodlá zahájit kárné řízení s Christine kvůli nekalým obchodním praktikám. Blíží se poslední zápas a Tony promlouvá v šatně k hráčům, ve snaze vyburcovat je k maximálnímu výkonu. Jeho projev přeroste v osobní zpověď a úvahy o filozofii hry, které trenér věnoval celý život. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (506)
O väčšine výrazov z prostredia amerického futbalu som nemala ani tucha a pri pohľade na čas 2,5 hodiny som sa zľakla, ale keďže som počula, že Any given sunday je dobrý športový film, povedala som si, že sa presvedčím na vlastné oči. Na dve etapy mi to cez víkend vyšlo. Za to, že sa scenár nevyhol klišé a že vlastne nasledoval iba dávno známe postupy tohto žánru by som dala 3*, ale objektívne musím trochu pridať. Za adrenalín, za Tonyho posledný predzápasový prejav (tiež klišé, ale efektné) aj za celkovú atraktivitu filmu, ktorý mohol byť pre neamerické publikum nezrozumiteľnou klišovitou zívačkou - a napriek všetkému sa ňou nestal - dávam 3,7* a zaokrúhľujem nahor. ()
Nevím, o co těch 162 minut vlastně šlo, protože americký fotbal nechápu, nevím, jaká jsou pravidla a nelíbí se mi... Ale Oliver Stone dokázal vytvořit napínavý a strhující film, který, také díky skvělému Al Pacinovi (jak jinak...), šlape od první minuty až do konce jak dobře namazané švýcarské hodinky. Místy hodně brutální, občas sžíravě neuctivý vůči americké společnosti a hlavně hodně poutavý film. ()
Soundtrack Richard Horowitz a Paul Kelly: 1. Who You Gonna Call - Missy Elliott [4:08] ,2. Reunion - Capone/Noreaga [4:41] ,3. Never Goin' Back - Mobb Deep [3:37] ,4. Sole Sunday - Goodie Mob/Outkast [3:59] ,5. Shut Em Down - LL Cool J [3:20] ,6. Shut Up - Trick Daddy/Deuce Poppi/Trina [4:21] ,7. Any Given Sunday - Jamie Foxx/Guru/Common [3:59] ,8. Whatever It Takes - P.O.D. [4:03] ,9. F**k That - Kid Rock [3:41] ,10. Be A Man - Hole [3:18] ,11. My Niggas - DMX [1:05] ,12. Jump - Mystikal [4:07] ,13. Move Right Now - Swizz Beatz/Eve/Drag-On [3:46] ,14. Why - Godsmack [3:15] ,15. Stompbox - Overseer [4:08] ,16. Any Given Sunday Outro - Jamie Foxx [2:32], ()
O. Stoneovi se podařil vskutku husarský kousek. Natočit strhující snímek z prostředí sportu, který na obrazovkách nevyhledávám a (po)nechává mě zcela chladným. To samo o sobě není zase tak málo. Nastupující mládí versus pomalu končící? stáří. Tenhle snímek dovolil nám obyčejným divákům nakouknout do zákulisí sportu number one v USA a ukázal jednu velkou pravdu. V současné době špičkový trenér (ať už jde o jakýkoliv sport) musí být v prvé řadě dobrý psycholog. Každý tým je složen z různých druhů (typů) hráčů (lidí), ať už jde o věkové rozdíly, rozdílné národnosti, mentality, sociální původy...) a ukočírovat tuhle bandu, aby tahala za jeden provaz, dýchala za tým a žila pro vítězství je kumšt a pouze Ti největší (nejodolnější) toto dokážou. A pouze Ti největší z nich (přestože sport je čím dál tím větší byznys, což Stone ZCELA jasně ukazuje) pamatují na skutečnost, že je to pořád „pouze“ sport, každý začínal na nějakém tom plácku před domem a ten klukovský zápal, nadšení pro věc a fair play, by tam stále mělo zůstat. Vítězové a poražení to je především Al Pacino ve vrcholné formě, jako trenér žraloků z Miami Tony DAmato, pro kterého je tento sport vším (jeho ženou, dítětem...) pozor neplést si s hračkou!, je to celý jeho život (kterému i dost obětoval), J. Foxx v roli nastupujícího (nedočkavého, dravého mládí) quaterbacka W. Beamena, D. Quaid coby J. Rooney (pomalu se s kariérou loučící kapitán), pěkná a (překvapivě) dobře hrající mrška C. Diaz (coby nová majitelka klubu Ch. Pagniacci), to vše umně kočírující, v úžasném tempu (téměř po celou dobu nepolevující, nenudící) režie O. Stonea, k čemuž mu zdatně dopomáhá i notně povedený hudební doprovod. A musím konstatovat jedno. Byť dávám ve většině případů přednost komornímu vyznění a tahle megalomanská testosteronová podívaná má ke komornosti asi tak blízko, jako pořádně prorostlej bůček ke zdravé výživě, musím (si) přiznat jedno. Tohle Stoneovo podání, včetně Al Pacinova závěrečného proslovu v kabině (kdy v 99% ostatních případů bych ho nemilosrdně rozcupoval přívlastky jako patetické, kýčovité..) na mě platilo. Je tam totiž cítit to nejdůležitější: zápal pro věc, nadhled a ano, i ironie a sarkasmus. Je to prostě „nad věcí“. I love this film a troufám si tvrdit i každý, kdo někdy dělal pořádně jakýkoliv sport (dost mu obětoval a rád) a nemuselo to být nutně na té nejvyšší (vrcholové) úrovni. P.s. když jsem viděl odcházet Al Pacina z tiskovky se zapáleným doutníkem a úsměvem od ucha k uchu, vzpomněl jsem si na motto z jiného snímku, kde dotyčný hrál podstatnou roli. ANO, „The world is yours“.... p.p.s. o kvalitách tohoto snímku dostatečně svědčí fakt, že při závěrečných titulcích (při pohledu na vaše hodinky) nechcete věřit, že čas ukrojil 150 (resp.156min), to vše bez jediného zívnutí! (To uživ. Phobia) ok, ten patetismus tam trochu (v pár momentech) cítit je, ale pouze maličko :-) 90,9% ()
Film, po jehož zhlédnutí by se daly vést nekonečné úvahy o pozlaceném pozlátku, o zdravém rozumu, o byznysu maskujícím se klubovou šálou, nebo o způsobu zacházení s hráči, kteří jsou ochotni zemřít jak na hřišti, tak v náručí zfetovaných profi slečen. No a to je ta nejlepší známka toho, že se Oliverovi povedl náramně. Neboť přináší poselství a nutí k zamyšlení. Navíc je chytrý, zábavný, rychlý jako nohy pravého křídla, a prošpikovaný skvělými hereckými výkony. Jen Cameron Diaz mě nepřesvědčila. Lépe řečeno její role majitelky klubu. Víte, to působí stejně divně, jako kdyby chlap dělal Avon lady... ()
Reklama