Saikojiman Gwaenchana
It's Okay to Not Be Okay
VOD (1)
Epizody(16)
-
Chlapec, který se živil nočními můrami (E01)
-
Dáma v červených střevíčkách (E02)
-
Spící čarodějnice (E03)
-
Zombie kluk (E04)
-
Locika a prokletý zámek (E05)
-
Modrovousovo tajemství (E06)
-
Čiperný pes (E07)
-
Kráska a zvíře (E08)
-
Král s oslíma ušima (E09)
-
O dívce, která lhala (E10)
-
Ošklivé káčátko (E11)
-
Romeo a Julie (E12)
-
Otec dvou sester (E13)
-
Ruka a Mořský ďas (E14)
-
Příběh dvou bratrů (E15)
-
Hledám svou tvář (E16)
Obsahy(1)
Ona píše knížky pro děti a má poruchu osobnosti. On se stará o pacienty v psychiatrické léčebně. Potkají se a dostanou tak příležitost zahojit si poraněné duše. (Netflix)
Videa (2)
Recenze (47)
Nebudu psát, že to byl můj první korejský seriál, nebudu ani psát, že ačkoliv jsem ho hodnotil vysoko, docenil jsem ho až po dlouhé době a už vůbec nechci psát, že vlastně díky němu jsem pokračoval dál v cestě. OOH Prvních cca pět dílů je i dost dobrá filmařina, hezký nápady, netradiční přechody a jiné. Tohle se pak v podstatě vytratí, ale zase místo toho nastupuje odhalování zápletky, takže je vlastně pořád na co se dívat. Jakoby kdybych to přehnal, tak se tam vlastně celou dobu nic neděje, ale zároveň hrozně moc, možná v tom je to kouzlo. OOH Hlavní trojku snad nemá cenu komentovat, Seo Ye-ji je královna, nastartovala u mě to vnímání hraní obličejem, kterému herečky z Koreje prostě vévodí, nechápu čím to je. Našlo by se určitě tucty "západních" hereček co to dokážou, ale tam to nějak nevnímám asi. Kdežto tyhle holky umí vyjádřit emoci jenom nadzvednutím obočí nebo vykulením očí nebo zkrabatěním čela a já hned vím na čem jsem. Okouzlující. Kim Soo-hyeon je dobrý herec, moc dobrý, ale chtěl bych ho vidět se víc smát, protože ty záblesky tam jsou, že i tuhle polohu by zvládnul skvěle, ani v MzV se tolik nesměje. A o autistickém bratrovi bych mohl psát celý večer, ještě, že ho někdo doopravdy ocenil. Ale těmito třemi to nekončí, v podstatě všechny vedlejší postavy jsou top a i v tom je to kouzlo. OOH Jak jsem si k tomu hledal zpětně cestu, tak jsem to neviděl ještě tolikrát jako jiná díla, ale jedno je jasné, i přes hustou minutáž, jsem snad nepřetáčel, to se ani u těch dvou "oblíbenějších" co jsem viděl na začátku, nedá říct. Nechci to překombinovat tak radši přestanu psát, každopádně tohle dílo bude navždy ukázka toho, že když zboříte jednu zeď, může se za ní skrývat neuvěřitelný svět, který vás může ovlivňovat už napořád a já mu za to nikdy nepřestanu být vděčný !! ..006.. ()
Už mám nějaké korejské seriály za sebou, tak mě nemohlo překvapit to, co mě překvapovalo při sledování těch prvních. Tradičně to bylo dlouhé, resp. zbytečně natahované, bylo to uřvané a bylo to plné přehnaných emocí. Nicméně byla v tom nebesky krásná hlavní hrdinka v mnoha krásných, divných či nepopsatelných módních kreacích. Vždy, když byla Seo Ye-ji na scéně, celé si to ukradla sama pro sebe. Musím to říct znova, Seo Ye-ji je v seriálu ze neskutečnou superkost, která je naprosto k sežrání. Zároveň se ovšem ten seriál lišil od ostatních kdramat (teda těch, co jsem viděl, nejsem až takový znalec jak jiní). Možná proto, že byl pod Netflixem? Lišil se propracovanějším příběhem, absencí otravné opakující se hudby, snahou o ukázání skutečnosti, zejména duševních nemoci a také skvělým hercem ve „vedlejší“ roli, který ten autismus hrát dokonale. Nepřišlo vám, že vypadá tak trochu jako Jackie Chan? Co říct závěrem, snad poprvé u korejského seriálu moc nelituji času, který jsem mu věnoval. Navíc v něm bylo skutečné líbání a dokonce proběhl i sex!! ()
Tak si to shrneme... Ko Moon-Young je panovačná, egocentrická, prostořeká a nadržená stíhačka s modním stylem kombinující Jang Man-Wol ze seriálu Hotel del Luna a Mortici Addamsové ze slavné Addamsovi rodinky. A pak tu máme super-utrápeného a nudného Moon Kang-Taea na kterém je nejzajímavější jeho autistický bratr a všechny scény s ním. Poněkud nevyrovnaná dvojka, ale přiznejme si, že jsme viděli i horší. Už jen fakt, že upozaděný příběh dvou zamilovaných pacientů mi přišel poutavější než ten hlavní, kterému věnovaly dobrých 50% celé stopáže seriálu o něčem vypovídá. Na druhou stranu některé hlášky Ko Moon-Young byly vážné trefné a vtipné a to i ty na konci seriálu. Tak co vlastně nám seriál nabízí... Poetika kombinovaná s dávkou melancholie, divné komediálních vložky, srdcervoucí dramatické chvilky a neutuchající nadrženost hlavní hrdinky vytváří mix něčeho co snad ani při dobré vůli nemůže fungovat. Nevím jestli to tak nevidím jenom já, ale seriál mi přijde jako kombinace Hotelu Del Luna a Goblina, což jsou úplně náhodou a nečekaně dva obrovské hity televize TvN, která stojí i za tímto seriálem. A proč ne, přece prostě jen uděláme co předtím fungovalo... kombo tohohle a tamtoho, přidáme do kotlíku zápletku Addamsovi rodinky s jejích strašidelným barákem a Kim Soo-Hyuna, který na co šáhne promění v hit. Sakra vždyť tady použily i ten stejný tunel jako v Del Luně, to mají v Koreii jen jeden hrozivě vypadající tunel? Jo, asi Vám teď připadám jako hnidopich, ale to není všechno... co takhle staré dobré klasiky jako reklama na Subway bagety nebo na Volvo, ale to popravdě už v doramách téměř přestávám vnímat, tedy až na reklamou přesycený seriál The King: Eternal Monarch, kde to už bylo reklamami narvané. Seo Yea-Ji, Oh Jung-Se i Kim Soo-Hyun herecky obstáli i když měl právě Kim Soo-Hyun méně výraznou a hlavně nejvšednější postavu, tak to v lepší druhé půlce rozbalil a začal hrát první housle. I když to není vyložený propadák, tak si přesto myslím, že se Kim Soo-Hyun i přes veškerou vynaloženou snahu zařadil do skupinky populárních herců jako jsou Lee Seung Gi nebo Lee Min Ho, jejichž první projekt po povinné vojenské službě neuspěl. Od tohoto projektu tvůrci určitě čekaly víc. Za mě je seriál ještě OK, ale to je tak všechno. Tento seriál není zrovna můj šálek čaje a kdyby tu nehrál Kim Soo.Hyun, tak bych o tento seriál ani nezakopnul. ()
Na tenhle seriál jsem se hodně těšila už kvůli Soo-hyeon Kimovi, který byl o fous zastíněn kolegou Jeong-se Ohem, který podával teda neuvěřitelný výkon. Ona ani Ye-ji Seo se nenechala zahanbit. Na jejich herectví je opravdu radost pohledět. Na korejské poměry tento seriál vybočuje z řady a diváka naprosto uchvátí. Vlastně každá epizoda vás něčím dostane. Propojení s pohádkami bylo netradiční, ale byla to trefa do černého. Líbily se mi i samostatné příběhy jednotlivých pacientů. A i když vás některé scény rozeberou, zároveň seriál dokáže pohladit po duši nevídaným způsobem. ()
Galerie (60)
Zajímavosti (5)
- Když Moon Gang-tae (Soo-hyeon Kim) a Jo Jae-soo (Ki-Doong Kang) tlačí na mostě motorku, minou reklamu právě na seriál Dotkni se mých ran. (kklepkaa)
- Několik pohádkových knížek, se kterými seriál pracuje, bylo po skončení seriálu opravdu vydáno. (kklepkaa)
- Technika tzv. motýlího objetí, kterou Moon Gang-tae (Soo-hyeon Kim) učí Ko Moon-young (Ye-ji Seo), a kterou používá i Moon Sang-tae (Jeong-se Oh), je reálná terapeutická technika používaná např. při úzkosti. (kklepkaa)
Související novinky
NEJ filmy a seriály roku dle ČSFD
Úbytek filmů v kinech v uplynulém roce šel bohužel ruku v ruce s nižším množstvím kvalitních celovečerních filmů obecně, především těch hollywoodských. Z prvních deseti nejlepších filmů roku dle ČSFD… (více)
Tak tohle mě opravdu dostalo. Je to seriál, který mě uvnitř hodně chytnul za srdce a pohladil. Navíc to není jen o námětu, ale i scénář,prostupování představ realitou a způsob animovaných sekvencí, jsou prostě dokonalé. Nikdy jsem neviděl nic podobného jako je tento seriál. Kvalita od prvního do posledního dílu. A když koukám na počet hvězdiček v hodnoceních, tak to takhle podobně vidí drtivá většina. Předpokládám, že se najdou tací, kteří v tom najdou jen postupné zbližování hlavních hrdinů a jejich vzájemné "léčení" bolestí duše v neobvyklém prostředí. Pro ně to může být chvílemi nudné, ale je to jen jejich škoda. Tenhle seriál se vyznačuje hlavně těmi skrytými myšlenkami. Všechno má nějaký svůj důvod a původ. A často stačí i malý impuls, aby se větší věci a změny daly do pohybu. To že někdo působí jako pacient ještě neznamená, že nemá svoji hodnotu. A že všichni se potřebujeme svým způsobem z něčeho vyléčit, i když si to sami nepřiznáváme. Je tam toho fakt hodně k zamyšlení. A i když to tak někdy nepůsobí na první pohled, ve spoustě situací a zejména dialogů, je schováno množství chytrých myšlenek a úvah k zamyšlení, až opravdu přemýšlím nad autorem scénaře, protože něco podobného v takovém množství jen tak nepotkáte. Stačí si jen všímat. A ještě musím vyzdvihnout kameru, hudební doprovod a zejména perfektní "herectví" hlavních postav. Bylo tu potřeba abnormálně často zahrát emoce a povedlo se. Za mě určitě 95% plus. S odstupem času ( začal se rok 2022)...a po opakovaném shlédnutí musím říct, že kdyby bylo možno hodnotit více jak 5*, tak by jsem je bez rozmýšlení dal. A to zejména za scénář. I po třetím kompletním shlédnutí během 15 měsíců, tam objevuji i takové ty drobné nenápadné věty, které jsou chytré a v kontextu momentálního děje, doslova neskutečně chytré ( " Nevzhlížejte ke hvězdám. Podívejte se dolů, na své nohy v bahně. Když vám to dojde a přijmete realitu, všichni budou šťastní! "). Opravdu doporučuji, každému kdo má v hlavě víc, než " jen jak sehnat cihly na chalupu" , aby si tenhle seriál čas od času pustil a nebo i jen jediný díl...( zejména prvních 6-7) a snažil se nepřeskakovat dialogy , ale zaměřil se na ně. Nevyzdvihnul jsem v prvním dojmu výkon autistického bratra, ale po čase musím speciálně jemu a hlavní hrdince vyseknou poklonu jaká jen lze udělat. Měl jsem čas se zaměřit na to jak hrají a opravdu je to (a nejen v rámci korejské TV produkce) úžasný zážitek. O autistickém bratrovi už tu toho bylo napsáno dost pochvalného, ale Ye-ji Seo, tak ta byla pochválená spíše obecně. Měl jsem čas se zaměřit na její mimiku během textu, a, došlo mi, jak byla sice viditelná, díky seriálu jakožto celku, ale jak moc v komentářích byla nedoceněná konkrétněji tím jak hrála. Je škoda, že moc pochybuji, že ještě uvidím seriál, kde bude hrát a zapomenu na to, co předvedla zde. Ale koho jsem si oblíbil a to i zejména díky roli jako takové, byl ředitel léčebny. Těžce pozitivní figurka a dle mého dost nedoceněná. A v neposlední řadě musím vyzdvihnout originální průběh děje. Je to silně atypické ke korejské produkci. Žádný klasický rozchod z různých důvodů ve 14 a 15 dílu, aby nám bylo v posledním díle 4 minuty před koncem dopřáno šťastné shledání, zblížení či smíření s nějakým nefajnovým osudem. Dejte tomu šanci a pokud nemáte v hlavě jako top dílo Babovřesky, TV reality show a nebo nechcete jít s hodnocením s většinou už jen z principu a raději ze sebe uděláte obyčejného blbce jako ChArLeNe s 1 *, tak tomu dejte šanci. Když tomu dáte průměr, je to fér, máte na to právo, ale na 100% nemůžete tvrdit, že tohle dílko je nekvalitní. () (méně) (více)