The Doors
The Doors
The Doors
The Doors
The Doors
Režie:
Oliver StoneKamera:
Robert RichardsonHrají:
Val Kilmer, Meg Ryan, Kathleen Quinlan, Kyle MacLachlan, Frank Whaley, Kevin Dillon, Michael Wincott, Michael Madsen, Josh Evans, Costas Mandylor (více)Obsahy(1)
Ztvárnění osudů slavné skupiny The Doors a zejména jejího zpěváka Jima Morrisona, který žil nespoutaným životem, zemřel v pouhých sedmadvaceti letech a stal se legendou. Vynikající herecký výkon Vala Kilmera v hlavní roli je doprovázen skvělou hudbou a nechybí ani největší hity The Doors! (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
Recenze (573)
Kromě toho, že Stone je dost obyčejnej (filmu by daleko víc slušely rámcové etapy než sled s koncerty jako orientačními body a rozhodně lépe a komplexněji profilované postavy), mi tu extrémně chybí celá jedna dimenze Morrisonovy osobnosti, potažmo i příběhu. Ta intelektuální. ()
čím víc poznávám ty vysraný čechystánský jebky, tím více mám rád, heh, stroje! ()
Ty kraso. Vidieť film po 30 rokoch a zistíš, jaká troska ten Jim bol a jaký srackovy odkaz zanechal. Sfilmovane to bolo autenticky, hudba super, ale všade len dno a hľadanie Boha v Lsd. ()
Kilmerova zivotna rola! Super herecky ( a aj spevacky, kedze niektore piesne spieval sam Val) vykon. Skoda, ze Jim bol taky blbec a pocas celeho filmu mi ohromne liezol na nervy, takze tento film musim vzdy pozerat s prestavkami :) ()
Miluju jejich hudbu, to co vznikalo v té době bylo nejlepší. Režisér mě trochu zklamal, ale vím že nebylo vůbec jednoduché sehnat povolení od rodin Jima a Pamely. Myslím že ostatní členové kapely nedostali dostatek prostoru a proto vypadali vedle Jima jako hloupé ovce.Film nám ukázal Jima jen z jedné jeho strany té-pro někoho špatné. Ale vždy takový nebyl... Ještě abych nezapoměla na herce, Val Kilmer byl naprosto úžasný, myslím že pár lidí asi vidělo a slyšelo ducha. MacLachlan a blond paruk, nezaměnitelný pohyb u kláves-Manzarek. ()
Vala Kilmera tu vnímate na 200% ako Jima Morisona a viac vám netreba. Do tohto filmu sa dá dokonale zapozerať. Na konci budete mať zmiešané pocity z toho čo všetko sa tam udialo.... ()
Vynikající film. Když jsem viděl obal filmu v novinovém stánku, myslel jsem si, že se jedná o Morrisona! A Kilmer jde ještě dál. On má totiž i ten hlas spíše stejný než podobný. ()
Na můj vkus trošičku zdlouhavé, ale spád to má. Pro fandy Doors prostě povinnost. Doporučuju pouštět v originálním znění... This is the end... ()
Vynikající hudební a životopisný film o jedné fajn kapele, se speciálním zaměřením na frontmana - dnes legendu Jima Morrisona. O Valu Kilmerovi se tu namluvilo už dost, jeho herectví zde několikrát bylo vyřčené za naprosto brilantní souznění s duší Jima Morrisona. Je to pravda a dokonce bych si dovolil i tvrdit, že je to tak trochu zázrak, protože takové spříznění a převtělení se jen tak nevidí. Naštěstí je toto převtělení navždy zachováno, a to je jedině dobře. Atmosféra filmu je taktéž velmi hutná, psychedelické scény jsou natočeny opravdu výborně a koncert s "The End" mě naprosto odrovnal. Jedno se ale musí nechat - konec filmu jsem (jako vždy) čekal hodně emocionální, že mě prostě hned rozpláče. Ale kdepak, to se nekonalo... Tento film je opravdu jedna velká pocta legendě, která má ve světě hudby neodvratně pevné místo. Děkuji všem, kteří se na tomto filmu podíleli ... "Mother, i want to fuck you! Allright now!" ()
Film díky kterému se The Doors stali jednou z mých nejoblíbenějších kapel. Neskutečná psychedelická jízda, která mě přesvědčila že Jim Morrison, alespoň ten Olivera Stonea, je znovuzrozený Dionýsos. Herecký výkon Vala Kilmera je neskutečný a může se mu rovnat jen Ben Kingsley v Gándhím. ()
Nehodnotím..ale jako fanatický fanoušek J.Morrisona jsem za tento film rád..O.Stone nezklamal.. ()
Skvělé, dokonalé, nemám slov. Tak zle mi při filmu už dlouho nebylo:) ()
Písničky The Doors mám rád. Val Kilmer nebyl špatný, ale nějak jsem se s postavou nesžil. Jestli to nebylo tím, že jsem před časem o Jimovi Morrisonovi četl knížku, kde byla jeho postava víc rozebraná a navíc ze srovnání pro mě psaný text většinou vychází líp. ()
Díky tomuto filmu jsem pochopil, jak to přesně bylo, moc jsem si tenhle film užil. Kilmer má u mě za The Doors obrovský plus. ()
Na tomto filmu je krásně vidět že pokud chcete brzo zemřít mějte životní styl jako Jim Morrison. Výborný umělec , kdy Oliver Stone skvěle zfilmoval jeho život.Tento film není o The doors , tenhle film je o Jimu Morrisonovi , měl by se jmenovat Morrison.Velmi pěkný film , který je nutností pro fanoušky. ()
Naprosto geniální biografické dílo, Vala Kilmera jsem si prvně vůbec nedovedla v hlavní roli představit, ale nakonec mi přišel ještě roztomilejší než pravý Jim Morrison. S+L+D ()
Jsem jistě ovlivněn svoji zálibou v celém období 60s ale tenhle film má u mě plný počet. Neskutečná autenticita, atmosféra a vynikající výkon, který předvedl Val Kilmer nenechá žádného posluchače The Doors klidného. ()
Zivotni vykon Val Kilmera,skoda ze se mu dnes nedari ()
Inšpirujúce, iluzívne. Jazda cez zavreté doors. Rozbehni sa a nahliadni uvidíš prázdno okolo seba vystupujúce na povrch kalného jazera zatuchnutej hromady šedého hnusu. ()
Související novinky
Není Kravitz jako Hendrix
Se životopisnými snímky se poslední dobou roztrhl přímo obrův pytel. Kinohity Frida, Walk the Line, Capote, Ray a starší neméně úspěšné Doors, Elvis Presley nebo Great Balls of Fire! se prostě musely… (více)
Podíval jsem se na to po strašně dlouhé době, a zpětně musím uznat, že Doors patří do top 3 filmů Olivera Stonea. Jeho vrchol patří právě asi do doby 1989-1991 s tím, že četa trochu předběhla toto období. Jako mladík jsem si všímal jen ústřední postavy a známých písniček, ale dnes se na mě vylilo velice komplexní umělecké dílo. Doors není jen o té skupině, je především o stavu rozdělené americké společnosti ve velice složitém období (zaujala mne zpráva vysílaná v televizi, že v Detroitu hoří díky protestům 1400 budov.. proti tomu je dnešní USA naprosto v klidu). Film je o celém hnutí hippies, a pokrývá jak jeho kladné stránky, tak i ty záporné, a to poměrně objektivně stejným dílem. Ovšem jak směřuje film ke konci a k destrukci, v záběru převažuje velice dekadentní a pokleslá morálka umělců, ale i dalších, kteří se stavěli proti estabilishmentu. Film je také o nesouladu, nepochopení, a určité nesnášenlivosti Morrisona s diváky na jeho koncertech. V Americe byla celá řada konzervativně a nábožensky založených regionů, kde lidé chtěli vidět skvělou hudební show ve stylu Beatles v oblecích, a nikoliv extravagantního opilce tropícího jednu nemravnost za druhou. V zemi svobody je taková nesnášenlivost a vzájemné nepochopení velice zajímavé téma, a nutno podotknout, že velice dobře a nestranně zpracované. Velice silná linka příběhu je ta fiktivní indiánská. Za vrchol filmu považuji právě záběr z koncertu v Miami, po kterém skupina prakticky skončila, kdy ve snové sekvenci přijde na jeviště indián a orlím perem udělá odmítavé gesto přímo před zpěvákem. To je symbolický konec Morrisona, odsouzení od jeho duchovního spojence, který mu tímto gestem dá jasně najevo, že ho nebude dál chránit. Film je o tom, jak složitě se mladý a tvůrčí člověk srovnává se slávou a bohatstvím, ke kterému přišel prakticky přes noc. Je to past, ze které nemá šanci uniknout. Z technické stránky filmu mě velice překvapila kamera. Takové hrátky s optikou, hloubkami ostrosti, prolínáním multi-expozic, a hrátky s barevnými filtry a osvětlením obecně, se už jen tak nevidí. Přispívá to k velice uměleckému dojmu z filmu. Navíc minimálně 20% stopáže zobrazuje drogové sekvence, což dodává dokonce spirituální zážitek z filmu. Magická kamera ve spojení s místy až spirituální hudbou tvoří velice originální audiovizuální koláž. Po letech musím uznat, že Oliver stvořil masterpiece dalece přesahující žánr hudebního filmu. Film, který neobhajuje ani nezbožšťuje Morrisona, ani členy skupiny, ale ani nekritizuje nechápající diváky, prudící novináře, ani policajty zasahující na koncertech. Nechá každýho, ať si udělá názor sám. Srovnání s nedávno uvedeným životopisem Freddie Mercuryho bohužel není možné. To byl v podstatě průměrný film. **************************************************************************************************************************************************** EDIT 2012 - Když mi bylo asi 18, a celý léto jsem mohl dělat co jsem chtěl, objevil jsem hudbu Doors. Poté co jsem se do ni neodolatelně zamiloval jsem ještě to samé léto viděl film Doors a ten se okamžitě zařadil mezi nejlepší filmy, které jsem kdy viděl (dodnes). Magické propojení hudby, filmu a skutečných událostí na mně zafungovalo velmi silně a hluboko. Později když jsem zjistil, že bývalí členové skupiny Doors mají k tomuto filmu dost výrazné výhrady a naprosto se od něj distancují, jsem byl lehce zklamán. Ovšem poté, co jsem přečetl celou řadu knížek a viděl mnoho dokumentů o Doors fakt nechápu, co se jim na tom tak nelíbí. Musí se asi jednat o nějakou osobní averzi ke Stoneovi. Dovolím si tvrdit, že natočil Doors asi nejpřesněji a nejvěrohodněji jak to jen šlo, k tomu přidal uvěřitelnou a do konceptu Doors zapadající uměleckou licenci. Jako velký fanoušek Doors nemám výhrad a 15 let poté co jsem viděl tento film poprvé tleskám tomuto nádhernému dílu. () (méně) (více)