Nixon

V celku překvápko. Mezitím, co jsem čekal, že mne bude čekat tříhodinovka totální hovadiny, tak jsem v podstatě dostal odlehčeného a životopisného JFK. Tři hodiny jsou vážně moc, ale zase pokud Oliverovi opravdu něco jde, tak je to politické drama a nebo něco co se týká prezidentů. Kauza okolo JFK byla úžasná a to je i důvod, proč i přes ty všechny U-Turny a Všechny normální a nenormální zabijáky se těším na další filmy jako Snowden a nebo na film o Kingovi. Tenhle film se spíše opravdu specializuje na asi jednoho z nejdiskutovanějších prezidentů USA a musíte s tím počítat - potom budete spokojený. Hlavně ho dostanete takový jaký byl (podle informací a Stonea). Žádný fanatismus, žádná přetvářka, žádná faleš. Prostě pravda. Během jeho proslovu při inauguraci jsem si musel vzpomenout na aktuální situaci okolo Trumpa a říkal jsem si, že zde se zrodilo monstrum. Skvělá práce pana Richordsona a i pana Williamse k pulzujícímu soundtracku. Já jsem byl hodně spokojen. (26.03.2016)

Pre mňa osobne výborný film. Oliver Stone zo seba v týchto politicky angažovaných filmov žmýka ozaj maximum. Anthony Hopkins podáva absolútne strhujúci výkon, rovnako ako Paul Sorvino, ktorý je v roli Kissingera na nepoznanie (ako to, že sa mu neušla žiadna nominácia?). Ostatní tiež šlapú naplno. Neviem nakoľko je Stoneov pohľad objektívny, ale film ako portrét jedného muža je takmer bez chyby. Jediná vada je pridlhá stopáž, ktorá má za následok, že pozornosť diváka miestami nutne poľaví. Rozhodne však film stojí za to, aby divák tie predlhé tri hodiny vydržal. Veľmi nedocenené dielo, ktorého vlažné prijatie možno pramení zo všeobecnej averzie voči Nixonovej osobe. (13.07.2007)

----- "Neodejdu jako první americký prezident, který prohrál válku." ----- Třebaže Oliver Stone podle svého zaplnil - a případně i cíleně upravil bílá místa, jejichž parametry nemohl znát, nemám důvod mu nevěřit, že takhle nějak (případně ještě o poznání sobečtěji, bezohledněji a nemravněji) se vaří velká politika, která píše světové dějiny, svrhává nepoddajné vůdce a nepohodlné režimy a jejíž intriky stojí ne tisíce, ale statisíce až miliony lidských životů, když obrací v prach osudy jednotlivců i celých národů a s nimi pohřbívá jejich víru či přesvědčení, jejich domovy ... a tím pádem i jakékoli - neřkuli nadějné vyhlídky. Protože paralela se současným stavem světa je až příliš zjevná ... protože málokterá země, která se považuje za regionální či přímo světovou velmoc, se dokáže poučit se svých předchozích chyb ... protože jen velmi málo politiků je současně STÁTNÍKY, kteří berou svou funkci především jako službu vlasti, nikoli vlastnímu egu, touze po moci a kapitálu - a kteří se dokážou postavit zákulisním tlakům zevnitř i zvenčí ... protože lidstvo díky své genetické výbavě patrně nikdy nebude schopno zcela a natrvalo dospět. Snímek je ve své touze po co nejkomplexnějším sdělení místy maličko nepřehledný až zmatený, přesto je jeho poselství velice jasné a srozumitelné. (21.08.2017)

Nixon je taká tri hodiny trvajúca rapidmontáž. Mne však tento prístup pripadal adekvátny, on vlastne odrážal to, čo sa odohrávalo v Nnixonovej hlave. Rozhodnutia za pochodu, schizofrénne odhaľovanie zradcov, pocit vlastnej všemocnosti, absencia výčitok svedomia. Prekvapuje ma prepad filmu, pamätám si dobu, kedy šiel do kín a čakal sa triumf ako JFK. Domnievam sa, že toto je životná Hopkinsova úloha, ktorý dokáže byť démonickejší ako samotný Nixon a zároveň mu dodáva ľudskú tvár. Nie v tom zmysle, že ho budete mať radšej, ale že veril svojim snom, ktoré boli možno trochu staromódne a konzervatívne. Chcel byť novým Lincolnom, ale to proste nebolov 20. storočí možné. Ono potom bolí, keď vás národ nenávidí. Bolí to veľmi a ničí to dušu. Nixona po tomto filme nebudete mať radšej, ani ho viac nenávidieť, proste je to podľa mňa vyvážený životopisný film, založený najmä na výkone ústredného herca. Samozrejme nie je vôbec od veci si pustiť filmy súvisiace s témou najlepšie po sebe. (13.09.2015)

Záměrný paralelismus s JFK, protipól, odvrácená strana prezidentské tváře, jelikož to má co dělat s politickým přesvědčením samotného Stonea, který zrovna republikánům nefandí, čili: JFK je konzistentnější a atraktivnější ve smyslu samotné výstavby filmu, kdy se jedná o detektivní vzorec vyšetřování vraždy, zatímco Nixon je životopisně laděná biografie o nepříliš oblíbeném prezidentovi - v obou případech Stone fabuluje (a připomíná fiktivní dokumenty Michaela Moorea, který divákům do chřtánu cpe svůj subjektivní názor), ale zatímco JFK je mytizován, Nixon je demytizován, a to jasně prokazatelnými prostředky - detaily a velké detaily na Nixonovu potící se tvář, podhledy, low-key svícení, konspirační hudba -> setkání s Hooverem na dostrihových závodech hraničí až s hororovými prvky. Nixon bohužel není tak atraktivní jako geniálně vystavěný JFK a přestože je film rámcově ohraničen watergateskou aférou, syžet přeskakuje roky/volební období/dětství/aféru a chrlí ze sebe jednu informaci za druhou. Toto přeskakování samozřejmě opět nechává vyniknout montážím a geniálnímu střihu, který ironizuje dialogy a monology. Hopkinsův ztvárněný potící se netvor zahraný na jedničku. [Přesná stopáž: 183 min] (22.02.2013)