Dvě tváře lásky

Takové útrpné dvouhodinové čekání na Godota. Člověk si ze začátku říká, že karty jsou rozdány poměrně dobře a že by se tak mohly mezi sebou zajímavě promíchat, ale nakonec se z toho nic nestane a zápletka je prakticky nulová, protože celý film popisuje pouze období jednoho (sice ne obyčejného) vztahu a jednu jeho vážnou krizi. Nejspíš nic, co by neznala většina lidí, přestože role bývají v realitě v tomto častěji spíš obrácené. A filmy s jediným poselstvím, a to tím, že láska všechno přemůže, patří spíš do kategorie fantasy, stejně jako ten slaďoučký konec. (10.02.2018)

Romantická komedie ve starém stylu. --- Docela chápu, že příběhy o milencích překonávajících nástrahy a nesnáze vyvolávají mnohdy pohrdání. Poptávka po nich je masová a věčná ve všech (sub)kulturách, a jako ve všech případech velkovýroby, početně daleko převládají instantní dreky. --- Barbra Streisand, romantická herečka a zpěvačka, tentokrát také režisérka, ví asi velmi dobře, jak je to těžké: držet se žánru, a tedy i všech jeho klišé, a přitom něčím vybočit z balastu. Navíc si, podle mne moudře, uložila omezení, že ve změněné době zůstane sama sebou. --- Za daných okolností, kdy herecká způsobilost hlavní představitelky je mimo diskusi a rozpočet je slušný, všechno závisí na scénáři. A ten musí sázet na dobré dialogy, protože soudobými technologickými vymoženostmi žádnou stupiditu nemůže a nechce zakrývat. --- Podařilo se to? Podle mého soudu ano. Streisand umělecky i komerčně ještě jednou uspěla. Zvláštní zmínku zasluhuje pozoruhodná role matky hlavní hrdinky, kterou suverénně zahrála ještě o generaci starší hvězda Lauren Bacall. Právě její dialogy s dcerou více než co jiného tento romantický příběh povyšují nad moře nezajímavého průměru. (13.09.2010)

54. Zlatý Glóbus za rok 1996 - cena (1) - *Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Lauren Bacall + nominace (3) - Nejlepší herečka (komedie / muzikál) - Barbra Streisand, Nejlepší hudba - Marvin Hamlisch, Nejlepší filmová píseň - "I've Finally Found Someone" - Hudba a text Bryan Adams, Marvin Hamlisch, Robert John Lange, Barbra Streisand (12.12.2008)

Veľmi dobrý romantický film, ktorý neskĺzava ani k melodráme ani ku komédii, ale snaží sa analyzovať oba aspekty ľudských vzťahov: rozum a cit. Hlavní hrdinovia, Rose a Gregory, už nie sú tínedžeri, ale zrelí ľudia s vysokoškolským diplomom. Môže byť spriaznenosť duší dostatočným pojivom manželstva? Gregory si myslí, že áno a vďaka určitému nedorozumeniu si mysli, že Rose ma ten istý názor. Tento rozpor vydrží niekoľko mesiacov, ale keď vybuble na povrch, tak všetko zmení. Takže máme možnosť sledovať zmenu Barbry Streisand zo šedej myšky na sebavedomú dračicu. Tu už to začína byť mierne sentimentálne, ale vďaka výbornej produkcii, dobrému scenáru a vynikajúcim hereckým výkonom neprekročí hranicu vkusu. Otázka je prečo by mal pri bozku znieť Puccini? Táto myšlienka, ktorou sa hrdinovia zaoberajú pri svojich debatách je vtipne vložená do záveru filmu, ktorý už je v záverečných titulkoch mierne presladený. 75% (02.03.2024)

Hlavní partnerská dvojice mi místy lezla těžce na nervy, a to dost nehot způsobem. Navíc ta závěrečná scéna tance za tónů opery už byla přes čáru vší přeslazenosti, jakkoli byla kompozičně odůvodněná (zamilovaní lidé slyší Pucciniho). Proč si musí Barbra točit filmy, v nichž si léčí pocity méněcennosti ze svého vzhledu? Ano, vysoce inteligentní ženy touží, zdá se, po archetypální představě pohádkové lásky ještě mnohem víc než holky Bimbo, protože si ji asi více zaslouží. Asi si na podobné téma pustím Bimboland. Je sice cheessy, ale experimentálně přínosnější. (09.08.2022)