Režie:
Jan ŠvankmajerScénář:
Jan ŠvankmajerKamera:
Svatopluk MalýHrají:
Kristýna KohoutováVOD (1)
Obsahy(2)
Švankmajerův film Něco z Alenky je poctou nezměrné Carrollově představivosti, ale současně i záminkou k rozvinutí o nic menší představivosti vlastní. Je autorovou vzpomínkou na dětství, a zároveň pokusem evokovat prožitek dětství i v divácích. Infantilní vnímání světa totiž surrealisté vždy stavěli na roveň básnické intuici či myšlení příslušníků domorodých kultur. Všechny tyto formy lidské mentality jsou vzdáleny otěžím logického a pojmového chápání reality, v němž není místo pro obraznost, která je tolik potřebným prostředkem proti okorání lidského ducha. Jestliže postavě Alenky vyhradil režisér pro její hry prostor dětského pokoje, prostorem, který ve filmu vyhradil své představivosti, je sen. Čili fenomén, na němž se surrealisté rozhodli dokázat, že realita, jež člověka obklopuje, je jen fragmentem jeho života, který do plnohodnotného celku – surreality – doplňují neprobádané oblasti nevědomí. Něco z Alenky demonstruje propojení reality a snu velmi výmluvně. Když se dívka na konci filmu probudí, uvědomujeme si, že celé dobrodružství se odehrálo během jejího spánku. Až na jednu drobnost: terárium je opravdu rozbité a králík je opravdu pryč – sen se stává skutečností a skutečnost snem. André Breton, zakladatel surrealismu, definoval tento stav vzájemného prolnutí pojmem „spojité nádoby“. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (189)
Tak v téhle strašidelné pohádce se ukrývá rozhodně víc, než si člověk stačí uvědomit při prvním shlédnutí.. Tolik scén se silnou symbolikou, obrazy a více smysly, se dá docela těžko pojmout napoprvé.. Nicméně se mi dost líbí ta velká fantazie a představivost, většina scén je pro mě až mrazivých a úžasně zpracovaných. Je potřeba, aby se člověk naladil a chtělo se mu do toho tajuplnýho světa vklouznout, což se zadařilo a já se těším na další shlédnutí. ()
Tak na tohle jsem byl schopen pouze nevěřícně čumět. Zde se Švankmajerova genialita díky celovečerní délce filmu, ukázala naplno. Neuvěřitelné vizuální a výtvarné představení, a navíc celková atmosféra Alenky je nesmírně zajímavá. Základem filmu jsou i časté, opakující se symboly či motivy jako symbol zamčených, tajných dveří, šuplíků či zmenšení nebo zvětšení samotné Alenky po požití jídla nebo vypití nějaké tekutiny. Krásná ukázka toho, kam až může dospět lidská představivost. Respektive představivost génia svého oboru. A copak nám to vlastně chtěl bílý králík říct? ()
Nepíše se mi to lehce, ale za mě je to na maximálně dvě hvězdy. Švankmajera uznávám jako výtečného tvůrce s velkou fantazií, ale nikdy jsme se úplně nepotkali. Můžu ocenit úžasnou animaci a inovativní adaptaci klasického příběhu Alenky v říši divů, ale to je tak všechno. Pro mě to bylo překvapivě nudné a díval jsem se na to tři večery, než jsem to dal. Nebylo to o příběhu, ten mi chyběl. Navíc to na mě působilo zbytečně moc hororově. Surrealismus, symbolika, jasně beru. Nicméně pokud bych dal vysoké hodnocení, budu pokrytec. Jednoduše se mi to nelíbilo a nudil jsem se u toho. ()
Možná ne nejlepší (neodvažuji se tvrdit, viděl jsem jen asi čtyři), ale rozhodně nejosobitější a nejoriginálnější verze klasického Carrollova příběhu. Nedávno jsem viděl Burtonovu Alenku a aťsi ho mám rád sebevíc, v tomhle boji prostě vyhráli Češi. A jsem na to patřičně hrdý. Zajímalo by mě, jestli Burton Švankmajerovu verzi viděl a případně co na ni říkal. Jediné, co mě trochu zamrzelo, byla absence kočky Šklíby, Želvy, Tidliduma a Tidlitita a dalších skvělých postav. Na jejich podání jsem se těšil. Tak snad příště. ()
Jako celku si Alenky cením. Že to tehdy bylo vůbec 'vzniknutelné', říkám si ještě teď. Některé scény s vodou či zvětšováním/zmenšováním (a z toho plynoucí důsledky) jsou někdy až téměř úplně dokonalé. Co však brání pěti hvězdám je zdlouhavost. Ne že by se příběhu chyběl děj či tak něco, ale asi můj nezvyk na podobný typ filmu + opakování motivů a podobnost scén (u těch dvou aspektů si ovšem nejsem tak úplně jistý, jestli tomu tak opravdu je) způsobil, že těch 86 minut se mi zdálo nekonečnými... ()
Galerie (72)
Photo © Channel Four Films

Zajímavosti (25)
- Krátce po dokončení filmu Jan Švankmajer uvedl: „moje Alenka možná není adaptací té Carrollovy, je to její interpretace utkaná z mého vlastního dětství se všemi jeho zvláštními obsesemi a úzkostmi.“ (Facillitant)
- Film byl točen načerno v pekárně U klíče v Nerudově ulici. Dnes je tam pizzerie. (Xeelee)
- Ve scéně na začátku filmu je vidět maňásek Kašpárka použitý v jiném autorově filmu Rakvičkárna (1966). (Kaleidoskop)
Reklama