Reklama

Reklama

Zánik domu Usherů

  • USA The Fall of the House of Usher
Animovaný / Krátkometrážní
Československo, 1980, 15 min

Režie:

Jan Švankmajer

Předloha:

Edgar Allan Poe (povídka)

Scénář:

Jan Švankmajer

Hudba:

Jan Klusák

Hrají:

Petr Čepek
(další profese)

Obsahy(1)

Klasická horrorová povídka E.A.Poea, zpracovaná technikou animovaného reálu. Příběh prokletého šlechtického domu, který se propadne do bažin, aby navždy smyl provinění rodu, který jej obýval. Jediným aktérem Zániku domu Usherů (1980) je baladický patos jeho osudové atmosféry. Film nerekonstruuje chmurný příběh, ale vyjadřuje pocity dramat, které prožívá přítel-svědek z Poeovy novely. Je to prostor, čas, hmota, je to zdivo, bahno - to vše sugestivně předznamenává zánik Usherova rodu. (Česká televize)

(více)

Recenze (90)

blackrain 

všechny recenze uživatele

Hlas Petra Čepka dokonale umocňuje atmosféru, která by se dala postupně krájet. Z přednesu, respektive čtení povídky mě mrazilo v zádech. Ten dům taky stál za to. Kdysi to musela být nějaká tvrz. Ta už je sama o sobě hodně atmosferická. Dýchají z ní staré časy a doby dávno minulé. Takže divák může při sledování krásně zapojit svou fantazii, která mu dopřeje skutečně zajímavý prožitek. ()

bartias 

všechny recenze uživatele

Švankmajerova adaptace Zániku domu Usherů připomíná spíše experimentální videoprojekci než krátký film. Petr Čepek deklamujícím hlasem předčítá text ze stejnojmenné povídky Edgara Allana Poa a do toho se objevují různé animované výjevy. Otisky koňských podkov nebo "prchající" nábytek patří k nejlepším. Je to "něco jiného", ale zase nic tak geniálního. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Jan Švankmajer pojal slavnou povídku klasika hororové prózy E. A. Poea po svém jako vysoce stylizovanou animovanou hříčku bez živých osob. Na začátku filmu se objevuje velký ponurý dům a pak už se kamera noří do labyrintu chodeb a místností, kde se pohybuje rakev, a atmosféru rozkladu lidského sídla vyjadřuje pohyb hmoty, chátrání zdiva, pohled na močál a v neposlední řadě výtvarné ladění do tmavých odstínů šedi a hnědi. Vše doprovází komentář Petra Čepka. Je to výrazně pociťový film s baladickou atmosférou. Celkový dojem: 90 %. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Rozpadající se sídlo jako objektivně-subjektivní časoprostor otevřený různorodým pocitům strachu je svou obrazovou složkou opravdu výbornou ukázkou adaptace, která se může přesně držet mluveného slova, ale přitom přetransformovat děj tak, že právě z jeho vizuálního překrývání dvou rovin vytříská co nejvíc odpudivé atmosféry a čirého děsu, který se podaří navodit u málokterého hororu, v němž figurují živé bytosti. ()

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

Znovu a znovu dávám Švankmajerovi šanci (ještě, že toho natočil tolik :)) a jsou chvíle, kdy se to vyplatí. Jako třeba včera u Zániku domu Usherů. Vlastně je vše zpracováno dost nefilmově. Čepek čte Poa jako pohádku na gramodesku a za celých patnáct minut je nejživější postavou filmu převalující se bahno. Ale kupodivu je to velice působivé... ()

Galerie (5)

Zajímavosti (6)

  • Hudbu k filmu vytvořil Jan Klusák, který se Švankmajerem spolupracoval i na filmu Možnosti dialogu (1982). Nejvíce však Klusáka proslavila a do povědomí diváků vstoupila úvodní znělka k Dietlovu seriálu Nemocnice na kraji města. (Zuzanyje)
  • Ceny: Hlavní cena Zlatý drak - Cena FICC - Krakov 1982. Zvláštní uznání divácké poroty - Porto 1982 (Zdroj: Česká televize)
  • Tento film navazuje na Švankmajerovy experimenty s taktilním (hmatovým) uměním. Animací předmětů se v člověku evokuje pocit, jako by se daného předmětu dotýkal, vybaví si strukturu jeho hmoty. Asociace dotyku pak navodí pozitivní či negativní pocity, v návaznosti na empirickou zkušenost. (Zuzanyje)

Reklama

Reklama