Jedna ruka netleská

Ani nevím, čím mě to ve výsledku zaujalo, ale má to skvělý absurdní humor. Vedle Vladimíra Dlouhého a jeho voyerovské reality show Načapám tě! filmu vévodí precizní Trojanova hitlerovská parodie. A výchova Kláry Pollertové - Trojanové v konfrontaci s ďábelskými plány nevinné dcerušky je odzbrojující, stejně jako naordinovaný chladný sex. (30.12.2008)

Aneb ani jedna ruka netleská. Sám sebe se ptám, za CO dávám jednu hvězdu...asi za scénu v mrazáku se sekáčkem (jediná, opravdu jediná scéna, kdy jsem se zasmál v celé tupé "travnaté" komedii). Ale v globálu - český novodobý film se skládá z podobných úchylovin a mě zcela, zcela omrzel...kde jsou zlaté časy pana Vláčila a spol. A opěvovaný Adolf Ivana Trojana mi přišel nehorázně trapný. Stejně jako většina postav - chudák Tříska, obě holky, co sbírají mochomůrky a křemílky po lese, Macháček ještě neprocitl z marihuanového opojení ze Samotářů, atd. atd. Chtělo by to komentář režiséra a vysvětlení, co tímto filmem chtěl říci.... (31.12.2007)

Ondříček spolu s Macháčkem, Trojanem a dalšími vytvořili jistý druh úspěšného českého filmu, který se mezi diváky stává kultovní. A doufám, že v tom budou pokračovat...Jedna ruka netleská oplývá skvělými scénami, nepříliš vážným dějem a parádní uvolněností, která vás přinutí si z filmu nic nedělat, i když máte raději vážnější témata. Báječně jsem se bavil, jediné, co mi lezlo na nervy, byl příběh dvou naprostých looserů, který mě chvíli deptal, ale zvykl jsem si :-) Macháček rulezzz (03.03.2004)

Ohromné zklamání - film jde doslova od desíti k ... nule. Z nadějného filmu se pomalu ale jistě stává věc úrovně NOVY, a vtipů "Kameňáku", "Blbý a blbější" a "Majsnerovské trilogie" - Film bez jakéhokoli děje - slepenec skečů (někdy vtipných, jindy pouze vykradených a stokrát viděných v Samotářích) - Opravdu tento film je důkaz, že dobrý scénář je základ, a bez scénáristy to prostě nejde. (20.09.2003)

„Andreo, co myslíš, jaký lidi končí na dně přehrady?“ – „Myslím, Martino, že lidi, který se do něčeho namočili.“ Tak tady jsem s očekáváním, pravda, dost přestřelil. Nevím, proč se mi Jedna ruka tak dlouho vyhýbala, nicméně Samotáře a Šeptej jsem viděl před dlouhými 7 lety, a úplně jsem zapomněl, jakým typem humoru se Ondříček prezentoval. V případě tohoto filmu jsem se totiž smál tak často, až mi tekly slzy. Tak skvěle napsané (záměrně) dementní dialogy a vypatlané postavy se často nevidí, a těch zabijáckých hlášek! Ale zpátky k postavám; čtveřice „vyšetřovatelů“ sice občas zahraje na jednodušší, avšak rozhodně funkční notu, Matáskův „řezník“ si vystačí s jedním zdrcujícím výrazem a větou, pod odpověď Myšičkova psychouše bych se zlomyslně podepsal, Třískův divadelník dostal minimum prostoru a přesto stačil „zaválet“, ale hlavní tahouny vidím jednoznačně v Trojanových (ty jejich dialogové výměny….vrcholící při groteskním milování!). Šílená matka a její metody výchovy jsou super, ale to co předvádí Trojanův Zdeněk…nejde jen o pasáž s projevem, vždyť ten zářil snad v každé scéně. Jistě, sem tam se najde hlušší místo či něco mírně vyšumí do ztracena, ale celková zábavnost téhle černohumorné, absurdní, bizarní a lehoulince zvrhlé (scéna s pejskem asi nesedne každému…že?) šílenosti dává na tyhle místa celkem v pohodě zapomenout. I když jak si tak čtu některé zdejší komentáře, asi musíte být správně „úchylně“ naladěni…a to já teda rozhodopádně byl! A když si k tomu všemu připočtu pohodovou hudbu včetně melodie doprovázející Vůdce (ta mi ostatně hrála v hlavě ještě dlouho po zhlédnutí), rád nadhodnotím a těch slabších 5* filmu dám. „Co to je?“ - „Rukavice…“ – „Na co?“ – „To sou rukavice…které jsou na rukavicích. Jsem unavený, dobrou noc.“ – „Dneska je čtvrtek…!“ (20.07.2015)