Dva lidi v ZOO

Nenucená přirozenost a vzletný nadhled rodinných vztahů, velké přednosti předchozích filmů Marie Poledňáková, dostali v tomto díle pořádnou facku. Na druhou stranu vtip víceméně funguje a sympatická je snaha o sdělení vlastního názoru na nekompetentnost a defraudační podstatu společenských špiček. I převod vnitřních pocitů beznaděje při naplňování vznešené myšlenky zoologa Josefa Vágnera je v souladu s lidským uchopením autorčiných filmových prací. Když se k tomu připočítají vděčné obrázky roztomilých zvířátek, výsledkem je příjemný filmeček, který sice nedosahuje kvalit předchozích režisérčiných výtvorů, ale nemůže ani nikoho urazit. Ústředním bodem příběhu jsou chlapecká dvojčata Martin (Martin Morávek) a Honza (Jan Morávek) uprostřed ústecké zoologické zahrady. A začíná jejich seznamování s chodem i zkostnatělostí oblíbeného cíle rodinných výletů. Vesele, smutně, rezignovaně i odhodlaně a s věčným plamínkem naděje. Hlavní mužskou postavou je veterinář, duchovní autorita zahrady a dědeček neposedných dvojčat Montelík alias Monty (dobrý Miroslav Macháček) se svým bojem s větrným mlýnem a zodpovědností ke svěřené fauně. Hlavní ženskou postavou je Montyho manželka Josefína (sympatická Jiřina Jirásková) s vyčerpaností z nestandardních poměrů v zahradě. Z dalších rolí: prosící maminka dvojčat (Kateřina Macháčková), snažící se idealistická ošetřovatelka Emilka (Marta Sládečková s hlasem Zlaty Adamovské), přátelští a svědomití ošetřovatelé Jára (příjemný Jan Hartl), Simon (Ladislav Mrkvička) a Evžen (Zdeněk Srstka), statná ošetřovatelka a lupička pštrosích vajec Burdová (Helena Růžičková), neschopný ředitel zoologické zahrady (Petr Kostka), zkorumpovaná hlavní zooložka (Jana Štěpánková), či Josefínina kamarádka a pošťačka Růžena (Zdena Hadrbolcová). Film neuráží, ale může se na něj s lehkým srdcem zapomenout. (24.11.2016)

Mám zato, že M. Poledňáková tímto snímkem velice zdařile parodovala období vlády jedné strany a to v přelomovem roce 1989. Tehdy to již cenzurou projít mohlo. Celá ZOO a její problémy reprezentovali tehdejší Československo (viz nejrůznější hlášky). Jak již bylo v kometářích uvedeno, film vzniknul v čase, kdy měli lidé jiné priority a tak si nedovedl získat tolik přízně jako jiné režiséřčiny díla... Role dvojčat byla spíše na odlehčení (a myslím, že hráli dobře) a reprezentovali lidi, který celému problému budování komunismu nerozuměli anebo nechtěli rozumět, Monty stvárňoval disidenty, občany, kteří proti režimu bojovali. Ředitel jako i hlavní zootežka spodobovali tehdejší papaláše. A samotný otevřený závěr je jakoby jedna veliká otázka: Co nás čeká dál? Já mám tenhle film velice rád a to zvířectvo stojí také zato. (05.02.2013)

Aniz bych vedel, kdo to reziroval, tak za chvili mi to bylo jasne. Podivny sestrih nahodnych scenek odhali rukopis autorky. Kdeze jeji starsi snimku jsou. Dneska nedokaze dat dohromady film s dejem. Podivna zapletka, zadny vtip, nelogicnost postav, mrtve dialogy...dve hvezdy ze se dceri libila ta zvirata ve filmu. (23.12.2012)

Dalsi z rady blaznivych komedii Marie Polednakove, ktera mi kupodivu neni protivna. Zoologicka zahrada jako misto nataceni je pro deti velmi atraktivni a rada zvirat, ktera ve filmu vystupuji pridavaji na originalite. Herecke obsazeni je taky velmi dobre, v cele s vynikajicim Machackem v hlavni roli. Vsechny vyse uvedene prednosti jdou na ukor slabsiho pribehu. (12.08.2013)

Výkony chlapcov sa mi zdali nudné, ich dialógy nemali tú správnu detskú iskru, boli príliš vážni. Dospelí zasa riešili problém obchodovania so zvieratami, ktorého riešenie nebolo v podstate žiadne. Pôsobilo to na mňa deprimujúco, bezvýchodiskovo. Smutný film a ťažká téma, ktorá by nemala byť v detských filmoch. Chcelo to nejaký veselší záver, i keď záverečné voľne behajúce zvieratá po ZOO už pôsobili trochu uvoľnenejšie. (05.02.2012)