Divoká planeta

No - než sci-fi bych řekl spíš fantasy... Každopádně fantastický film, lehce insitní leč poutavý příběh u kterého jsme jako děcka museli hodně přemýšlet, film, který mne osobně hodně ovlivnil ve vnímání (animovaného) filmu jako umění - i když takto jsem si to začal uvědomovat mnohem později. Bylo nám 10 - 11 a na ten film šli tenkrát do kina nejmíň třikrát... . . . Bůh suď, proč tohle nám nenaservíruje naše "Veřejnoprávní" místo pravidelných dávek sraček ze současné produkce. No - asi by z toho nikdo z kumpánů neměl vejvar... Každopádně pro našince KULTOVNÍ, SKVĚLÉ A NEZAPOMENUTELNÉ! (13.11.2005)

Jeden z filozoficky nejhlubších a vizuálně nejextatičtějších zážitků co jsem v životě viděl. Velké překvapení že jsme se na tom podíleli. [9/10] (Československý Filmexport, Krátký film Praha, Les Films Armorial) (Eastmancolor /// Produkce: Roger Corman, S. Damiani, Anatole Dauman, A. Valio-Cavaglione /// Scénář: Steve Hayes, René Laloux, Roland Topor podle románu Oms En Serie Stefana Wula /// Kamera: Boris Baromykin, Lubomír Rejthar /// Hudba: Alain Goraguer /// MFF v Cannes: René Laloux (Zvláštní cena)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (10.03.2010)

Tento film sem náhodou našel na internetu a to konkrátně tady, s anglickými titulkami. Zapůsobil na mě hned od začátku. Vypadá velmi futuristicky, a i když některé scény byly zdlouhavé na úkor děje, celkově je to film po všech stránkách originální (15.01.2007)

Divoká planeta je fantasmagorická podívaná ve francouzsko-československé produkci, takže tu mají otisk naše zlaté české ručičky. Jedná se o trošku zapadlý šperk, který se zřejmě ve své době nemohl zde dočkat ohlasu, zato v Cannes získal cenu. Vypravuje alegorický příběh z dalekého kosmu o rase Draagů, kteří si lidi chovají jako domácí zvířátka. Disponují mnohem vyspělejší technologií a při porovnání ve fyzické velikosti jsou to obři, co nás dokáží cvrnkat prsty jakoby se nechumelilo. Animace a vůbec veškeré nápady jsou velmi bizarního charakteru stimulující naši fantazii. Hudba je pochopitelně na svá léta v jakémsi "funky" nádechu, který dle mě ne tolik k příběhu sedí, ale dá se to zkousnout. Po celou dobu jsem měl k filmu jen jednu zvláštní výhradu, které jsem se nemohl zbavit. Možná je to dáno rokem, ale působí scénářem, narací a celkovým plynutím tak nějak nedotaženě, nekonzistentně. Nebyl jsem si celou dobu jistý jestli sleduji film s regulérním příběhem nebo dokumentární cyklus ala Byl jednou jeden... člověk. Přišlo mi, že se to tak nějak mezi sebou střídalo, což mohl být i záměr, ale tahle věc mi trochu vadila. Za smrknutí Divoká planeta určitě stojí a potěší hlavně ty, které otravuje současná hollywoodská animovaná produkce. Ovšem pozor, neřekl bych, že se jedná úplně o animák pro nejmenší! (08.11.2015)

Proč jsem si zamilovala tento film? Například pro jeho surrealistickou kresbu. Zvířáta a krajinu. Pro oslavu potřeby divokosti a tělesnosti. Kvůli staré náčelnici. Kvůli nápadům, které vypadají, jakoby vyvěraly z dětské fantazie (například originální zhotovování oděvů - Krteček by se divil!). Protože Draagové jsou vznešení a mají vskutku podivné zvyky. Protože film vypovídá cosi o tom, že když se jednu z doplňujících se částí celku snažíme eliminovat, nemusí se to vyplatit. (Do hlavy se mi vtírá srovnání s Avatarem, ale k tomu dodám jen toto: Camerone, naser si.) (21.08.2010)