Režie:
Vladimír MorávekKamera:
Diviš MarekHudba:
Jan BudařHrají:
Kateřina Holánová, Jaroslava Pokorná, Petr Jeništa, Jan Budař, Marek Daniel, Miroslav Donutil, Arnošt Goldflam, Pavel Liška, Jiří Pecha, Martin Pechlát (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dva mladí - Standa a Olinka se seznámí na sportovní olympiádě. Protože bydlí každý jinde (Olinka v Brně a Standa v Hlubúčkách), píší si každý den. Po roce této dopisové známosti napíše Olinka Standovi : "Stando, přijeď v sobotu na večeři a pokud budeš chtít, můžeš tady i spát." Do tohoto okamžiku vkládají oba velké naděje. Jenomže ještě nikdy s nikým nespali. Nastupují rady "Jak na to". Začínají se odvíjet i příběhy dalších postav: Jarda - Standův bratr ho učí jak nasadit ochranu a ukazují si spolu v lékařském atlasu. Ženy z domu kde Olinka bydlí - každá poznala ten okamžik trochu jinak. Konečně nastane kýžené setkáníVšichni rádcové a další postavy v praxi sami ukazují, zda věta z Brněnské televizní inscenace z úvodu filmu "V Brně proběhne každý večer sto padesát tisíc souloží" nadsazuje nebo ubírá. Každý z deseti hrdinů filmu dopadne jinak. Většinou hůře, než by chtěl.
Ve filmu hrají vedle již známých a oblíbených tváří i vynikající divadelní herci, kteří se sice už zabydleli na scénách Národního divadla, Hadivadla, Klicperova divadla a dalších, ale pro svůj věk budou široké veřejnosti teprve objeveni. Komedie je plná vkusného vtipu okolo sexu a erotiky. Mnoho sloganů filmu se jistě objeví a zůstane ve slovníku diváků. Životní výkon v roli Miroslava Norbachera podal Miroslav Donutil. Písně do filmu nazpívali Eva Urbanová a Richard Krajčo. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (478)
Velmi rozporuplné dílko. Za pozornost stojí nápad i vcelku hezky napsaný scénář, dvě hlavní postavy, někdy i práce s kamerou, nějaký ten povedený gag. Pak je zde ale i temná strana Měsíce - horda poloherců, kteří úplně nemístně přehrávají, některé až násilně "vtipné" scény, Budařova mdlá hudba atd. Doporučuji shlédnout, vyloženě špatný film to není, ponechává ale podivnou pachuť. Nevím. ()
Zřejmá a místy úporná snaha o vzkříšení „nové vlny“ 60.let na mne při první projekci zafungovala. Při druhé jsem si uvědomil, že přemíra demence je prvoplánové vydírání a to mi trochu vrátilo na zem. Ale i ze země musím uznat, že je to plamínek v porevoluční filmové tmě, který by mohl zažehnout pochodeň, pokud nebudou autoři při každé klapce myslet na Hollywood. ()
Nečekaně svižná a zábavná tragikomedie. Na poměry naší současné kinematografie nebývale brilantní záležitost, jak po herecké, scénáristické, tak i režisérské stránce. Inspirace českou novou vlnou 60. let je více než zřejmá, dokonce si dovolím tvrdit, že ten film jakoby z těch 60. let přímo vypadl (mimo jiné také zásluhou černobílého zpracování)! A herecký výkon velmi talentovaného a nadějného Jana Budaře - no comment (v dobrém smyslu slova)! 80 % ()
Tento film mě ničím neoslovil, ničím nepobavil, ničím nenadchl. Jako naprostou zbytečnost (možná i přetvářku) považuji, že byla Nuda v Brně natočena čb. Asi proto, že jsem zvyklý na černobílé filmy od klasiků, a očekávám vysokou úroveň a hluboký zážitek. Průměrný film s prvky typického a neoriginálního vulgárního humoru, jež mě více rozesmutní, než rozesměje. Ty dvě hvězdičky jsou pro herce a kameru. ()
Hlavní předností filmu je jeho nepřehlédnutelná stylizace, která pro mě byla ve své době zjevením a které se od té doby nejen tvůrci tohoto snímku marně snaží znovu přiblížit. Film se na jedné straně s grácií dotýká žánru grotesky, aby ji vzápětí konfrontoval s prázdnotou životů mnohých z nás a skončil téměř existenciálním vyvrcholením, při kterém nám přesto nepřestanou cukat koutky. Možná jediný český film natočený v 21. století, který dá opravdu silně vzpomenout na novou vlnu šedesátých let. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (10)
- Vladimír Morávek a Jan Budař se jednoho dne při natáčení filmu ošklivě pohádali a komunikovali společně jen tak, že si navzájem psali jednoduché věty na malé papírky. (Ukko)
- Standovi visí nad postelí plakát filmu Perníková věž (2002). (MTHRFCKR)
- Natáčení bylo přerušeno na jeden den kvůli svatbě Pavla Lišky, kterou oslavil na farmě u Bolka Polívky v Olšanech. Po třech dnech slavení se štáb vrátil k natáčení, nicméně zjistili, že hlavní kameraman se tak opil, že celou svatbu zaznamenal na zbylí filmový materiál určený pro film. Štáb tak musel prosit o nový. (Ukko)
Reklama