O statečném kováři

Pro mě se jedná o jednu z nejlepších českých pohádek. Pavlu Křížovi je tato role šitá na míru a jeho parťáci si drží jakýsi standard, o nějaké extrémní výkony však nejde. Malou výtku bych měl ještě k finálnímu souboji dobra se zlem, které se mi zdálo lehce odfláknuté. Jinak je ale na co se dívat, variabilita prostředí, i když ponurého, doprovázená místy až depresivními zvuky, za to však s líbivou hudbou. Několik ponaučení pro všechny nepoctivce a máme jasné místo ve vánočním televizním programu. 75% (27.12.2010)

Hodnocení je trefné. Více, nebo méně než čtyři hvězdy dát nemohu. Je to téměř dokonalá pohádka. Se skvělým Křížem. Je zde opravdu k nakousnutí:-) Ani jiní herci se neztratili. Atmosféra je pohádková. Děti a i jejich rodiče se pobaví. Já jsem tuto pohádku viděl už asi pětkrát a těším se i na další reprízy. Nesmím zapomenout pochválit hudbu. Musel jsem si ji stáhnout do mobilu. (20.06.2010)

Kovář je statečný, silný a spravedlivý, třetí princezna krásná a moudrá, všechny potřebné zákony vydány a tátova palice čeká na další generaci. Klasická pohádka o cestě za princeznou s klasickými motivy, v neklasicky marném provedení. Všeho je zde škoda. Též Čepka: v tomto filmu by na jeho figuru stačil kdejaký šmírák. A o tom, že dobré s dobrým nemusí vždy dát ještě lepší, svědčí spojení Ulrych (hudba) + Suchý (text písně). Pointu kovářovy finty s prstenem jsem nepochopil. "Já bych se pořád vdávala a v kole točila. A co ty? Nechceš se ženit?" /// Po druhém nedobrovolném zhlédnutí (při němž jsem vše kromě začátku a konce blaženě prospal) nemohu neupozornit na fakt, že starý kovář (Mikešův otec) a jeho pomocník Jakub jsou evidentně průkopníky registrovaného partnerství. Oba vidíme vždy pospolu doma (nejen v kovárně), jak řeší telenovelní rodinné záležitosti, evidentně bydlí spolu a krom syna s nimi nikdo další nebývá. To vše lze přejít jako výraz pouhé hubenosti výpravy, ale scéna, v níž oba chlapáci společně věší prádlo, nebo když Jakub dává Mikešovi na cestu buchty, které sám napekl, to při vědomí, že nikde není ani naznačeno, že někdy třeba existovala nějaká Mikešova matka (či podobná bytost), nepřipouští pochybnosti. (22.05.2012)

O statečném kováři, filmová pohádka z dílny Boženy Němcové, je střídmou příjemností. Obejde se bez ozdobných fanfár a přeplácanosti. Sázka na neokoukané tváře a vybudování ponuřejší atmosféry se ve střízlivém pohledu ukázalo být tou správnou volbou. Bezelstná přirozenost hrdiny i propletenec nálady upoutají pozornost a s jemnou jízlivostí odhalují národní lidské charaktery. Hlavní postavou prosté a účinné pohádky je kovář Mikeš (dobrý Pavel Kříž, jako malý Jiří Guryča a jako nejmenší Martin Švéda), hrdina bez bázně a hany. Pokora, čest, vytrvalost a šlechetnost ho neopouští ani na nekonečné cestě úmorného pátrání. Bez překážek nemůže být zasloužená odměna, ani ráj na zemi pro spravedlivé! I rek potřebuje spojence, byť nejsou vždy spolehliví. Lamželezo a dřevorubec Ondřej (zajímavý Ján Kroner ml. s hlasem Svatopluka Skopala) i zneužívaný mlynářský pomocník Matěj (příjemný Jiří Knot) jsou až nechtěnou karikaturou všeobecné čecháčkovské nátury. Proč by tedy nemysleli v první řadě na svůj vlastní vzestup? Ústředním padouchem s nadpřirozenou silou je Černý král (dobrý Petr Čepek), neomezený vládce temnoty a strachu. Hlavní ženskou postavou je nejmladší princezna (půvabná Martina Gasparovičová-Bezoušková) smutného království, kde naděje umřela a tíživá skutečnost svazuje hrdla ve státním smutku a truchlení. Z dalších rolí: Mikešův otec a poctivý kovář (příjemný Vladimír Müller), kovářův dobrosrdečný pomocník Jakub (sympatický Viliam Polónyi s hlasem Václava Stýbla), princezniny nezvěstné starší sestry (pohledné Jana Tomšů a Taťána Čechovská), psychicky labilní panovník smutného království (zajímavý Lubor Tokoš), povlávající a přitakávající králův komoří (Ladislav Trojan), či přátelští provozovatelé hostince smutného království (sympatičtí Oldřich Velen a Míla Myslíková). Tato pohádka mě těší, nemám ji tolik ohranou, střídmost jí sluší a má dokonce i své výrazné a nezaměnitelné charisma. (20.09.2017)

Krásná pohádka z moravského prostředí, s výbornou hudbou Petra Ulricha. Ač je to zvláštní, pohádku jsem viděl nejméně 30x a to na gymplu v hodinách chemie. Pan profesor nám pohádku vždycky pustil na videu a odešel z hodiny pryč. "Pískací písničku" si potom po celý týden pohvizdovala celá třída, tak dobře ji Petr Ulrich napsal (15.12.2007)