Gauneři

Aha! Tak už konečně chápu proč je Tarantino tak populární. Zatímco Pulp Fiction ve mně zanechalo maximálně nudu, u jeho Gaunerů jsme se královsky bavil. Vypointované dialogy, skvěle udělaný příběh, kde se o "tom" stále mluví, ale není vidět co se stalo, ale díky kvalitnímu scénáři jsem byl jasně schopen si to představit. Herecký koncert nejlepší kvality, zejména strašně sympatický Buscemi, je právě oním motorem, jenž zde funguje naprosto bezchybně, zatímco v Pulp Fiction se často zasekával. Tohle je TEN Tarantino o kterém jsem slyšel, tohle je ten originální a vizionářský řežisér/herec/scénárista. (05.01.2009)

Zcela zásadní otázka pokud jste film ještě neviděli. "Kdo z nich byl vlastně špicl?" Brutální, krvavý, syrový, cynicky humorný a šokující? Jak pro koho. Tarantino však na sebe řádně ve svém debutu upozornil a dal všem značně najevo, o čem že ty jeho filmy tak zhruba budou! Mě osobně však tato prvotina hodinu a půl trvající až na pár scén dokonale nudila, spíše konverzačka tak trochu na úkor nějaké povedenější akce..Ty tu vidíme jen asi ze tří flashbacků. I když samozřejmě nejsem žádný sadistický zvrhlík ani úchyl ani ten, co by se nějak vyžíval v různých tvrdých sprostých slovech (kdo je větší "KING" ), kterých zde zazní bezpočet, tak dynamická ručně natočená scéna bez střihu tančícího pana Blonďáka na hit od skupiny "Stealers Wheel-Stuck in the middle" byla vynikající a pamětihodná. K ní bych pak třeba ještě přidal tu s přidělováním barev k přezdívkám pro smluvenou akci - hlavně pan Růžový se tu zviditelnil. Takže panové Bílý (Harvey Keitel), Oranžový (Tim Roth), Blonďáku (Michael Madsen), Růžový (Steve Buscemi), Hnědý (Quentin Tarantino) a Modrý (Eddie Bunker) bylo mi potěšením, byli jste dobří, ale něco mi na VÁS přesto nesedělo:-) Možná proto mě film až tolik neuchvátil, spíš to byl z mé strany jen průměr.. (12.01.2008)

Quentin Tarantino bol pre mnohých najvýraznejším a najvzrušujúcejším objavom americkej kinematografie 90. rokov, ktorý sa ohlásil týmto fantastickým kriminálnym thrillerom. Reservoir Dogs mali menší rozpočet než jeho nasledujúce diela, no obsahujú prvky, ktoré sa neskôr stali Tarantinovým poznávacím znamením (tzv. trademarkom). Film sa začína uprostred nepodarenej krádeže diamantov a je rozdelený na niekoľko kapitol, predstavujúcich každého z gangstrov. Tarantino sa nechal inšpirovať rôznymi filmami o lúpežiach – The Killing (1956) Stanleyho Kubricka, City on Fire (1987) Ringa Lama – a podsvetím Jeana-Pierra Melvilla – až na to, že vynechal samotnú lúpež. Dôsledkom nevydarenej lúpeže je krvavý proces, v ktorom súperí lojálnosť s trpkými podozreniami, keď sa zločinci snažia dopátrať, čo (alebo kto) zlyhal/o. Tarantinove banálne „fuck“ dialógy, čerpajúce z popkultúry, dodávajú filmu ironický nádych. Títo zločinci rozprávajú ako obyčajní ľudia posadnutí filmami, nie ako gangstri. Rozruch však spôsobila práve tá znepokojujúca ľahkosť, s akou sa postmoderná „pohoda“ mení na krvavé násilie, pričom je ľahké prehliadnuť vnútornú citovú bolesť. 80% (13.06.2010)

Kultovka. Úžasný způsob režie udržuje diváka stále v napětí a nutí ho přemýšlet. Výborný Tarantinův rukopis, výborné herecké výkony a brilantní režie. Ne všem se ale snímek zalíbil. I když odpůrci poukazovali na nedostatek morálních hodnot a přílišného násilí, například v legendární scéně s odřezávání ucha, Tarantino odpověděl: „Násilí je tolik přehnané a komiksově nadsazené, že má v člověku spíš vzbudit smích než zhnusení“. Intenzivní krvavá tvorba. Mr.White: "Jestli mě zastřelíš ve snu, tak by ses měl raději vzbudit a omluvit se!". RESERVOIR DOGS se mezi fanoušky stává ihned kultovní záležitostí. (05.09.2011)

Nářez a překvapení v jednom. Totiž, od tohohle jsem nic nečekal hlavně kvůli tomu, že Tarantino je pro mě symbol jednoho z nejpřeceňovanějších režisérů současnosti, který jakmile dokončí film, tak pět minut na to se stane film kultovním snímkem. A tak jsem dal Quentinovi poslední šanci. Říkám si, že jeho debut by nemusel být špatný. Ale že bude až tak dobrý, to jsem fakt nečekal. Už začátek, kde (celkem logicky :-)) rozebrali Madoninu píseň "Like A Virgin" mě dokázal nakopnout na tu správnou vlnu, která se mě nepustila až do konce tohoto skvělého filmu. Jenže, co je důležitější, u tohohle filmu CHÁPU, že se z něj stal kult, protože si to právem zaslouží, asi stokrát více, než Pulp Fiction (kterému jsem sice dal plné hodnocení, ale nepřesvědčil mě o tom, že by byl hoden nálepky "kultovní film"). Takže, pokud jste na tom s Tarantinem stejně jako já, zkuste Gaunery a možná, že přece jen dokážete pochopit, co na něm ostatní vidí... (27.07.2009)