Samsara

Príbeh odohrávajúci sa v severnej Indii sa môže stať fakt iba mníchovi. Rozhodnúť sa medzi - životom duchovna, plný meditácií, odriekania a askétizmu a na druhej strane život svetský, plný vášní, emócií, útrap - je určite ťažké. Vtiahnutie diváka do deja je však plytké. Nestačí na konci premlieť niečo o osude, ktorý ako kvapka putuje do mora duší. Namiesto toho tu máme dlhé zábery na bežné činnosti dňa a tiež miestne zvyky, ktoré však v takom množstve nepatria do hraného filmu, ale do dokumentu, cestopisného dokumentu. Pritom spracovanie nie je zlé, teda až na tie dlhé nič nevypovedajúce pasáže, ktoré dokopy vytvárajú pridlhú stopáž. (16.07.2015)

Především skvělá kamera, dělá z tohoto filmu vizuálně jedinečný zážitek. Divákovi se dostane nádherných záběrů přírodních scenérií severoindického Ladakhu, ale také je vtažen do života mnichů v kláštěře i obyčejných lidí ve vesnici. Prosté oděvy vesničanů jsou stejně krásné jako jejich slavnostní kroje a masky používané při slavnostech. Odvěký souboj těla, srdce a mysli nakonec vyústí v podobenství o princi Sidhártovi, který opustí svou ženu Jašódaru a syna Ráhulu, aby dosáhl probuzení a stal se Buddhou, jehož budou následovat miliony lidí. Avšak každá mince má dvě strany! (13.01.2007)

Tento film můžeme hodnotit z více hledisek. Můžeme se nechávat unést dlouhými scénami, kochat se krajinou a rozmanitou kulturou lidí Tibetu. Na akční vypjetí scén, nebo složitý děj, můžeme rovnou zapomenout. Film je svým dějem předvídatelný od počátku až do konce. OBSAHOVĚ V SOBĚ FILM VŠAK NESE URČITÉ POSELSTVÍ. Na začátku filmu jsem si opravdu myslela, že se budu jen kochat, vypnu mozek a budu příjemně relaxovat, vydrželo mi to až do závěru filmu. Na film jsem se dívala s blízkým člověkem a právě obsah filmu v nás rozpoutal značně vyhrocenou genderovou rozepři. Nějak nás právě tento film rozdělil na dva tábory, stejně jako ve filmu bývalého mnicha a jeho manželku. Z mužského pohledu převládal názor, že je lepší opustit všechno, co si bývalý mnich vybudoval prakticky z ničeho, hmotné zaopatření, ba dokonce i rodinné zázemí svou ženu a syna, přetrhat všechna tato pouta a vrátit se opět k meditaci, která má hlubší význam, než povrchní lidský život. Když se nad tím tak zamýšlím, vlastně to samé udělal i sám Buddha, opustil ženu, aby se věnoval hlubšímu smyslu. Z ženského pohledu jsem soucítila s jeho zhrzenou manželkou. Na začátku čelila výsměchu celé vesnice, když jí s mnichem nachytali, tolerovala mu nevěru, nežádala vysvětlení, starala se o něj a jejich syna a nakonec měla opět čelit výsměchu celé vesnice, protože ji opustil, bez jediného slova. Z ženského pohledu v tom, ale není vidět ten hlubší smysl spasit celý svět. Odráží se v tom zodpovědnost, kterou žena má nejen za sebe, ale především za svoji rodinu. Oproti mužské ješitnosti a nezodpovědnosti, bylo tam krásně zachyceno, že sice mnich jde za hlubším smyslem (podle něho hlubším), ale sám je povrchní a nezodpovědný floutek, který nechá svou manželku napospas okolnostem, děj se, co děj. Takže nadále otázkou zůstává, co je povrchní. Jestli je povrchní obyčejný lidský život (mnichova teze), nebo jestli naopak vidíme, jako povrchnost, snažit se spasit celý svět na úkor svých bližních. ( Pemina a moje teze). (04.03.2012)

As the movie says: ”What is more important: - Satisfying one thousand desires... or conquering just one.” "Everything you contact is a place to practice the Way" which means that any way you take, will eventually teach you the lessons you need to learn. ( zdroj: http://bit.ly/2iRBeEe ) (31.12.2016)

Dosti nudné, protahované a jednoduché pojednání o cestě z kláštera do klína a vice versa. O filosofi, životě mnicha, buddhismu jako takovém etc. tam mnoho nepadne, zato sexuálních scén je na můj vkus přehršel. Pokulhává i obsazení hlavních rolí - je hodně poznat, že herci nejsou zrovna typičtí obyvatelé místa, ve kterém by se měl příběh odehrávat. (04.01.2007)