Wilbur se chce zabít

Po smrti rodičů se bratři Harbour a Wilbur protloukají životem, jak to jen jde. Harbour, díky starosti o rodinné knihkupectví i svého bratra Wilbura, trpícího touhou ukončit svůj život, tak nemá čas ani sám na sebe. To se ale změní, když v nemocnici potká mladou svobodnou matku Alici. Když se i po příchodu Alice i Wilbur sklidní a vše začíná vypadat dobře, zasáhne tuto nesourodou rodinku další tragédii - u Harboura je odhalena rakovina slinivky, a zůstává mu jen pár měsíců života ... Stoprocetně se zde mohu podepsat pod Adrianův komentář - spíše než film jako celek na mne působily jeho fragmenty, z nichž některé byly více než dokonalé (rodinná večeře za přítomnosti sestřičky z nemocnice, která vše o Harbourově nemoci nechtíc proflákne). Ač byl záměr autorů ze mne vytáhnout trochu sentimentu, toto se jim moc nepovedlo - a zhruba od půlky filmu mi bylo jasné jak to dopadne (a taky že jo, jak nečekané).... (17.06.2010)

Film o hledání lásky a vymezování jejich hranic. Méně pracovitý a spolehlivý Wilbur trpící navíc depresemi a neurózami všeho druhu je mnohem úspěšnější v získávání lidských sympatií a přízně žen než jeho starší bratr. Podobný motiv milostného soupeření dvou bratrů se v českém filmu objevil například ve snímku Dům pro dva, kde (poněkud přesvědčivěji) ztvárnili hlavní role Jiří Schmitzer a Ondřej Vetchý. Oproti předchozí Italštině pro začátečníky hodnotím tento snímek Scherfigové poněkud kritičtěji. Hlavním důvodem je nepříliš věrohodné vykreslení postav a jejich vztahů. Co tak fascinuje všechny ženy na Wilburovi, kterého neustále tahají pořezaného z vany nebo odřezávají z lustru je tak trochu záhadou. Každý asi zná sympatické sígry, kteří jsou pro běžný rodinný život zcela nepoužitelní a přesto ženy neobyčejně přitahují. Jenže jejich provokativnost a životní vitalitu Wilbur postrádá. Přesto je znát režisérský rukopis a film je dobrou volbou pro ty, co mají rádi psychologickou jemnokresbu. Celkový dojem: 65%. (19.07.2006)

Mělo by tady být asi uvedeno, že se jedná o film sladký, romantický a dojemný. Já se jim vyhýbám, protože mne zpravidla dost nudí, ale nechci filmu hodnocením škodit, neboť jsem jej viděla omylem ... A tak jej hodnotím pouze v rámci žánru "romantický", protože ani dramatický, ani komický mi nepřišel, zato mi připadal dlouhý. Prvních padesát minut - tedy doba, než se něco lehce dramatického stalo - se táhla jako nudle. Tedy prvních 50 minut za tři, zbytek za čtyři. Tedy slabší čtyři. (29.07.2014)

Wilbur je tak úžasně ironický, jeho sarkasmus je tak neotřelý a nenucený, navíc pronášený příjemnou procítěnou angličtinou s krásným přízvukem... Díky svému vzhledu, možná i díky svému hulvátsví, si snadno získává ženy, popravdě řečeno se jim vůbec nedivím... Nebýt těch sebevražedných pokusů, které někdy můžou být na obtíž, je téměř dokonalý... No a taťkovský bráška se o něj tak hezky stará, SPOILER že je mi strašně líto, když se Wilbur dá dohromady s jeho manželkou... Velice příjemný film s úžasnou atmosférou (počasí v Británii mě nikdy nepřestane fascinovat), i když konec mě trošku překvapil, nečekala jsem, že se Wilbur vzdá svého stylu a stane se z něj jiný, realističtější člověk... Je to škoda, že přestal být tím zatrpklým Wilburem, kterého všechno tak otravuje a on to dává náležitě najevo... (01.07.2008)

Smutné, drsné, tvrdé × líné. Já nevím, jak vám, ale mě to jako komedie nepřišlo. Mám teď pocit prázdnoty. Film to byl tuze zajímavý, ale pro někoho mohl být dlouhý a nudný. Je faktem, že se toho moc neděje, když neberete v úvahu pokusy o sebevraždy, rakovinu, zoufalou snahu najít si partnera. Děj probíhá klidným tempem, bez nějakých přehnaných emocí, herecké výkony byly skvělé, vše bylo předneseno nenásilně. Snímek je ponurý, šedý a bez světel v budoucnosti. To jejich knihkupectví bych chtěla buď vlastnit, nebo ho každý den navštěvovat. (24.05.2009)