Tanková brigáda

Jednostranne a velmi zavadejici valecne dilo z nasich luhu a haju. Temer kazdy rozhovor je skutecna " perla ", o to vice jsem ale presvedceny o budouci hodnote tohoto snimku. Je to totiz dvousecna zbran, ktera ukazuje nejen pohled na dejiny konce druhe svetove ( i kdyz z casti zkreslene ), ale take pohled na propagandu komunismu v letech padesatych ( zde uz plne autenticke ). Vykony hercu jsou jake jsou, ve valecnych filmech malokdy nekdo vynikne a neni to tolik naskodu jako treba u dramatu. Sceny na bitevni pole jsou ale pastvou pro oko fanouska tohoto zanru. Je jasne, ze tomu dost pomohl rok nataceni, i tak film pripomina svou vypravou filmy sovetske. Povinnost videt, nazor at si udela kazdy svuj. Zabery z Ostravy mi udelaly radost. (10.10.2010)

Propagandistická slátanina nejhrubšího zrna. Jednoduché schématické postavy a dialogy, zcela odpovídá době vzniku. Na svojí dobu slušné bojové scény. Hlavní důvod, proč se stojí za to podívat na toto "veledílo" je použití velkého množství originální a tehdy ještě dostupné německé válečné techniky (Pzkpfw IV, Pzkpfw V Panther, StuG III, čtyřče 20mm FLAKu...), kterou pohromadě nikde jinde asi už asi neuvidíme, byť ani zde nejsou záběry na ní nijak dlouhé. (18.09.2010)

Mým hlavním motivem bylo si to pustit kvůli té Ostravské operaci, jak to bývá zvykem vše má své klady i zápory. Za převažující klady považuji, autentičnost míst kde se natáčelo, natáčet dnes u Sýkorova mostu takový film a vidět nad ním památník s tankem T-34 by bylo naškodu. Taky si myslím, že dalším kladem je použití originálních zbraní a uniforem. Také mě zajímal, příběh Miloše Sýkory, který se podílel na zachráně mostu, který se podle něj tak jmenuje. Natáčelo se v tvrdých 50. letech, takže tohle působilo jako oddychovka v těchto těžkých časech, rozhodně pro svou propagandu se nestyděli udělat obrovskou operaci s několika stovkami vojáku československé lidové armády, za což mají u mě plus. Ale totálně mě štvalo, jak tam řešili znárodnění a takové nesmysly, na druhou stranu to nebylo tak zpolitizované jako např. Sokolovo. (08.06.2012)

Válečný film, na jehož výrobě se podílel (jako umělecký poradce) i František Vláčil . Ve zcela neinvenčním zpracování je divák zahrnut nesmyslně nasnímanými bojovými scénami (proč střílejí plamenomety do vzduchu a exploze nezanechávají krátery?) a diskusemi o budoucnosti tankové divize i národa (plakátové vypodobnění exilových politiků je zvláště "zábavné"). Film vrcholí scénami osvobození Ostravy, z nichž některé se natáčely na autentických místech. Postava Miloše Sýkory je založena na muži, který skutečně zachránil most před výbuchem, a umožnil tak vjezd spřátelených vojsk do města (most dnes nese jeho jméno). Ve skutečnosti však první tank vjel do Ostravy z druhé strany mostu, než je ukázáno ve filmu. Jiří Dohnal si po odporné Výstraze zopakoval roli Klementa Gottwalda - s výsledkem ještě podivnějším něž ve zmiňovaném filmu. "Národně výchovný" škvár 50. let... (02.05.2005)

Kdyby to bylo v Anglii, nechám je na místě zavřít. Film z roku 1955 o tom, jak Sověti pomohli českým komoušům tím, že poslali nějaké tanky... Brigáda hned na začátku ohromí velkolepostí bitevních scén, svědčící o dobách, kdy kvůli dobrému záběru nebylo problém přestřelit vzrostlý strom, vyhodit do vzduchu rašeliniště či prostě zdevastovat nějakou fotogenickou část libovolného národního parku. I prostřednictvím špatně převedeného, nerestaurovaného obrazu na DVD bylo zřejmé, že digitál a CGI není odpověď na všechny filmové výzvy - co naplat, analog má prostě úžasné rozlišení. Ani na barvách, především té zelené, se nešetřilo. Ale kdo si dnes může dovolit natáčet film 4 roky - už ani Mosfilm ne, tipuju. Ve druhém plánu Brigáda ohromí podruhé - velkolepou blbostí čehokoliv mimo záběrů z bojišť.Kdo by čekal, že je ústřední konflikt veden mezi osvoboditeli a okupujícími, mýlil by se. Česko-slovensko(-sovětská) produkce prozrazuje, že už před Duklou se ve skutečnosti bojovalo s jiným, nebezpečnějším nepřítelem. Nacisté představují jen stafáž, přes kterou se nezadržitelně nasouvají stroje ne nepodobné těm, s nimiž Rusové bojují s 'nacisty' dnes někde jinde, a ústřední protivníky lidu  představuje londýnská exilová vláda, odehrána protagonisty s těmi nejzřetelnějšími atributy zla - srostlými obočími, zřetelnou afinitou ke katolické církvi, oktagonálními obroučky brýlí a typickými tvářemi nepřítel lidu (Růžek). Na straně dobra Červená armáda (slovensky) a obyčejný voják (chlast, děvky, základní hesla z Manifestu), kterého nemnozí zvládli podat se ctí (Sovák), četní s pěnou u úst (Deyl, Krejča, Dítě) a někteří se strašnou ostudou (strašidelně afektovaný Július Pántik). Kdyby jeden nevěděl, že nároky na úroveň propagandy tak, aby byla funkční, nejsou velké (ba právě naopak), byla by to sranda. Takhle smutné memento dneška. A možná i zítřka. A vy teď půjdete na obvaziště.... / Nechajte ma baby, ja viem najlepšie, čo mám robiť...! (28.07.2024)