Legenda o "1900"

Napodruhé se mi film líbil o dost víc, a možná je to i tím, že jsem ho viděla prvně s dabingem, který mi, až na větu "řekl sis o to, pitomče", nepřišel moc povedený. Hudba úžasná, Roth to zahrál perfektně, a ačkoli mi k němu víc sedí drsnější role, coby podivín odvedl dobrou práci, možná až moc, protože mi přišlo, že mu Vince někdy prostě nestačil. Nejvíc mě bavila scéna s odbržděným klavírem, a pak taky samozřejmě soutěžení (včetně věty: "You smoke it. I don't know how."). Konec je podle mě zbytečně natažený a patetický, ovšem chvilka s imaginárním klavírem a následnou explozí to hodně zachránila. Ten monolog o "klávesách a městě", a pak to rádoby odlehčení "jak se budu křižovat s oběma rukama pravýma" mohli trochu zkrouhnout. Jinak ale příjemný film. (19.05.2009)

Legenda o "1900" není filmem pro každého vzhledem k dalo by se říci ospalému tempu a absenci vzrušujících zvratů. Prim ve snímku Giuseppa Tornatore hraje kamera, hudba a herecké výkony, které dohromady vytvářejí zvláštní atmosféru kolem životního osudu geniálního klavíristy, po kterém v našem světě zůstala pouze legenda z vyprávění jeho jediného přítele. Muž, který se vynořil jako odložený kojenec na obřím oceánském parníku, aby v sobě sám objevil výjimečný hudební dar a celý svůj život strávil jako člen lodního orchestru a nikdy nevkročil na suchou zem. V tom mu brání obava z nekonečného neznámého světa, který může přinášet nespočet rizik. Legenda je film o síle přátelství, o hudbě a lidské osamělosti plynoucí z výjimečného postavení. Film má dvě vrcholné scény, jednou je poetická jízda po uvolněném klavíru po prostorách lodě a druhou souboj dvou špičkových pianistů na "ostří kláves". Emotivní poetická záležitost. Celkový dojem: 90 %. (29.03.2010)

Scénář: Giuseppe Tornatore .. V momentě klavírního souboje dvou znamenitých pianistů skvostně dokonalé. Tato pasáž byla v podstatě vrchol filmu, no pro mě rozhodně. Klavír, piáno i jazz miluji, v tu chvíli je všeho dostatečně. Neméně v oblibě mám takové sentimentálně stavěné filmy. Prostě poctivý kus filmařiny opřený o retrospektivní vyprávění, výborný scénář i režijní uchopení a slušné herecké obsazení. Jo a ještě excelentní Ennio Morricone. (05.08.2008)

Skvělé podobenství o umělci (ale vlastně každém člověku), který není ochoten (a ani schopen) vystoupit z bezpečí důvěrně známé ulity a čelit "nástrahám" velkého světa se všemi jeho radostmi, ale i tragédiemi (vzpomínáte, jak v Biu Ráj musel Tota promítač do "světa" téměř vykopnout?) a nutnostmi volby. Morriconeho soundtrack patří k jeho pozdním mistrovským, byť se hlavní motiv v plné orchestrální parádě předvede jen během úvodních titulků. (02.03.2008)

Nejhorší Tornatore. Jinými slovy snímek, k jehož kvalitám se většina tvůrců za celou kariéru ani vzdáleně nepřiblíží. Jenže stále, je to "pouze" nejhorší Tornatore. Nic víc. Od velikána jeho kvalit očekávám (resp. přímo i žádám) celý snímek tak dokonalý a nápaditý jako je scéna klavírního duelu. A ten lacině uslzený konec také neměl zapotřebí. (22.01.2007)