Pouhá formalita

Někteří si hrají u Kolína, tito dva v jedné zatékající místnosti. Takřka za celý film nevstanou ze židlí, natož že by se z té místnosti odporoučeli. A přesto je to napínavější a více strhující než kdejaká "hustě našláplá klipařina." Je to ten typ filmu, který stojí na scénáři i vypilovaných dialozích, ale především na hercích. A že se zadařilo myslím dokazuje, že Depardieu i Polanski tu rozehrávají své snad vůbec nejlepší výkony. Jasná a bezchybná pětihvězdičková záležitost, která by bývala mohla aspirovat na jeden z mých největších filmových zážitků. Proč tedy pouze za čtyři? Protože bych jí musel vidět nejpozději před 2973 dny. Pak bych možná relativně brzy neprokoukl "o co tady jde". Ke své vlastní škodě. Ach jo... PS: Po týdnu se mi to rozleželo v hlavě a vzhledem k tomu, že má jediná výtka k tomuto filmu je ve své podstatě "pouhá formalita", tak mu tu zaslouženou pátou hvězdu nemůžu upírat. (18.03.2008)

Jsem ráda, že jsem si po zhlédnutí Pouhé formality mohla tady v diskuzi přečíst, jaká byla vlastně ta pointa filmu, protože bohužel patřím mezi ty, kterým to nedošlo. Takže už nemusím tolik tápat a lámat si hlavu nad otázkami co, kdy, proč a jak. JIstě bude stát za to, podívat se na na film znovu a už si jen vychutnávat přesvědčivé herecké výkony obou hlavních hvězd. (01.03.2016)

Skrytý malý film velkého režiséra. Struktura filmu je postavena na klasickém twistovém základu, kdy se hodinu a půl díváte na něco, co příliš smysl nedává (já jsem tentokrát opravdu nic nepoznal, asi jsem byl líný přemýšlet nad rámec toho, co se zrovna ve filmu děje), aby vás konec jaksepatří zaskočil. Pominu-li opět brutálně odpudivé postsynchrony (snad i s dabingem by to bylo lepší), jedná se o krásně atmosferickou podívanou se skvělou kamerou a střihem (někomu asi přijde celkem bláznivý, podle mě funguje skvěle). Jak jsem psal již u jiného Tornatoreho snímku, on točí povětšinou jen 2 druhy filmů: nostalgická melodramata a záhadné thrillery. A to druhé mu opravdu jde. 7/10 (18.05.2017)

Konverzačka, avšak velmi příjemně užvaněná. A ač zprvu nejde o záležitosti veškerenstva, ale o pouhopouhý kriminální případ, přesto se k jsoucnu na konci přiblížíme vlastně na dosah. Pro pochopení je třeba se nezabývat bezvýznamnými detaily, třeba klást si otázku jak a co se přesně oné deštivé noci odehrálo, byť i na tohle se nám dostane uspokojivé odpovědi, ale zkusit si širokospektrální pohled. Pak se vám v hlavě rozezní andělské zvony pochopení a vy vstoupíte do nebeských bran pro vyvolené, kterými Pouhá formalita jen neformálně neproletí s neporozuměním. (tři zápory v jedné větě, zlatý prciny). Na mé gusto však místy příliš (a zbytečně) intelektuální rozvaha, to víte Hulk. Tři krásný hvězdy, Depardieu byl přímo boží! (13.12.2015)

Na malom priestore veľké divadlo. Strhujúca psychologická dáma, natočená a vyskladaná do celku nápaditým spôsobom. Ale zo všetkého najlepšie sú dialógy, taká slovná prestrelka medzi dvoma velikánmi, kde raz ťahal pílku jeden potom zase druhý. A to všetko bolo zabalené do príjemne upršanej a zmáčanej atmosféry v prostredí neútulnej policajnej stanice. Čo sa týka konca, tak som si nie istý, či som to pochopil - trošku zamotané rozmotanie pointy, ale aj keby nie, tak si myslím, že svet nespadne. Film má väčšie prednosti ako len nejaké jednoduché vysvetlenie na záver. 85/100 (11.08.2016)