Le Trou
Il buco
The Hole
Le Trou
Režie:
Jacques BeckerKamera:
Ghislain CloquetHudba:
Philippe ArthuysHrají:
Michel Constantin, Jean Keraudy, Philippe Leroy, Marc Michel, Raymond Meunier, Paul Pavel, Catherine Spaak, Philippe Dumat, Dominique Zardi (více)Obsahy(2)
Vězně v cele číslo šest spojuje myšlenka na útěk z vězení. Když sem přibude nový vězeň Gaspard, zkušený Roland jej zasvětí do vymyšleného plánu útěku tunelem. Na budování tunelu všichni v noci pracují a každým dnem se tak přibližují k vytoužené svobodě. Nejen tunel je zárukou jejich úspěšného útěku...
José Giovanni, velká osobnost francouzského filmu, přinesl před kameru vlastní zkušenost. Narodil se v Paříži v korsické rodině a již od brzkého mládí se musel sám o sebe postarat. Za války působil jako vysokohorský vůdce a pěšák v odbojovém hnutí, ale po osvobození se zapletl s podsvětím. Při loupežném přepadení jsou jeho strýc a bratr zabiti a mladý Giovanni dostává trest smrti. Jeho otec však o svého syna bojuje a José vychází z vězení v třiatřiceti letech. Svůj nešťastný příběh přenesl José Giovanni do své první knihy nazvané Díra, což je slangový výraz pro vězení.
Francouzský režisér Jacques Becker byl knihou nadšen a koupil práva. Giovanni se podílel na psaní dialogů a s Beckerem dál spolupracoval. Za svůj život napsal jednadvacet knih, pod čtyřiadvaceti filmy je podepsán jako scenárista a režisér - Dva muži ve městě, Sicilský klan, Poslední adresa a další. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (93)
Být sympatický zvenku neznamená vždy být sympatický zevnitř. Oči nás někdy klamou. Možná dost často. Sebeklam a zavírání očí nad problémem totiž pomáhá lidem přežit nebo přejit to, co je pro ně těžké přijmout, protože by museli pohnout sami se sebou. A kam je ta inercie pak zavede? Do ještě větší díry? Jenže ... člověk by nejraději přece věřil - sobě, lidem, světu a nějaké stálosti aspoň v něčem. Na pevné půdě se totiž stojí snadněji než na zemi chvějící se pod nohama. A v tom chvění právě žijeme. ()
Do detailů promyšlený útěk, precizně a s nesmírnou dřinou proražena úniková cesta ke svobodě. Napínavé chvíle, ve kterých vězni bez hlesu a v dokonalé synchronizaci dobývají sutiny tlusté zdi, mi připomněly přípravu loupeže ze skvělého Dassinova dramatu Rvačka mezi muži. ()
Náhoda to tak chcela, že vzápätí po Motýľkovi som videl tento film. Na prvý pohľad sú oba "útekárske" a predsa tak odlišné. Tento až s dokumentaristickou presnosťou zaznamenáva pokus o útek z väzenia. Pri jeho sledovaní nie je divák obťažovaný deklamovanými životnými múdrosťami, ani ho neruší zbytočná hudba. Iba so zatajeným dychom sleduje precíznosť a vynaliezavosť pri plánovaní a úžasnú zručnosť a vytrvalosť pri hĺbení tunela vedúceho na slobodu. Možno niekomu tie dlhé zábery na chlapov zdolávajúcich betónové, či železné prekážky na ceste za slobodou pripadali nudné. Ja som sa naopak niekedy cítil ako spolukopáč. A na pohľad do improvizovaného periskopu určite nezabudnem. ()
Velmi autentické dialogy a herecké výkony. Obsazení neherců se osvědčilo, skutečně vůbec není poznat, že to nejsou profesionální herci. Bylo zajímavé se něco dozvědět o životě Giovanniho a jeho podíl na scénáři je znát. Musím si ale rejpnout. Byly chvíle ve kterých se mi zdálo až nemožné, že dozorci neslyší, jaký dělají v té celé rámus. Ale atmosféra byla výborná a závěr nepředvídatelný. Navíc neřekl doslova , jaká je pravda. Nechává na divákovi si ji domyslet a nese v sobě určitý dvojsmysl. Takové závěry mám rád, takže i když jsem z filmu jako celek malinko zklamán, dávám slabší čtyři. ()
Roland to mal všetko prešpekulované na jednotku, šikovný to chlap. Akcia prebiehala hladko, bez jediného zádrhelu, šťastena stála na ich strane a aj chlapi mali nervy zo železa. Bohužiaľ mi chýbalo viac napätia a dusnej atmosféry, ale pozeralo sa na to výborne. A koniec? ... ten bol skvelý, presne podľa mojich predstáv. ()
Galerie (16)
Photo © NBC Universal
Zajímavosti (8)
- Francouzský režisér Jean-Pierre Melville označil snímek za jeden z nejlepších francouzských filmů všech dob. (Kulmon)
- Replika věznice byla vytvořena do nejmenších detailů zejména díky trojici skutečných vězňů, kteří se v roce 1947 pokusili o útěk, a kteří u filmu působili jako konzultanti. (Kulmon)
- Natáčení probíhalo po dobu 10 týdnů. (oje)
Reklama