Trainspotting

Nejlepsi film Dannyho Boylea a zaroven jeden z nejlepsich filmu o drogach, kterej se sice nesnazi o nejaky desny bububu, ale bere to spis zabavnou formou, coz ovsem neznamena, ze by nedokazal ukazat, jak jsou drogy na hovno. Jinak celej film je vicemene jen sled scenek s partickou kamosu v cele s perfektnim pohublym McGregorem a psychopatickym Carlylem. Jenze scenek dokonale natocenejch, kamera je fakt spickova, podlozenejch skvelym soundtrackem a nehorazne sviznejch, misty drsnejch a misty vtipnejch. Proste devadesatiminutova dokonala jizda. (14.11.2009)

Na první pokus to dopadlo katastrofálně, ono moje rozpoložení hraje tu největší roli v hodnocení filmů, ale tentokrát už tomu nepřikládám takovou váhu, proto se na všechny dobře ohodnocené filmy dívám znovu a zkoumám, kde je ta chyba. Zatím bez vyjímky byla chyba na mojí straně, proto je tentokrát Trainspotting za plnej počet. Tenhle film je dokonalovou sonátou o drogách, při které jsem se sám cítil jako ve feťáclkém limbu. Dokonalý Evan McGragor a celá jeho parta, vhodně vybraný soundtrack, vtipně napsaný scénář a ta nápaditá stylizace... Prostě dokonalost sama, první polovina za ŠEST, ta druhá za ČTYŘI. (16.11.2008)

"Naší jedinou odpovědí bylo jít dál a srát na všechno." A mojí odpovědí je, že bych nikoho z této feťácké bandy nikdy ve svém životě nechtěl potkat. Snad Spuda, kdyby nás oddělovaly mříže. Takže trávit čas mezi těmito idioty mi připadalo zbytečné, ale několik vydařených fórků se tam našlo a soundtrack taky duněl ve svižném rytmu. Nicméně celoživotní absence heroinu v mé krvi patrně bude důvodem, proč mi naprosto uniká kultovnost tohoto snímku. (10.12.2015)

Filmům o drogách se programově vyhýbám. Není to moje téma a navíc pohrdám způsobem, jakým bývá ve filmu zpracováváno. Drogové podsvětí je buď rotující Disneyland plný veselých "zhulenců" s intelektem Sámera Issy, nebo slizká kanálová špeluňka, kterou se přízračně plíží umolousaná iundividua zpod mostu. Ano, je to jistě líbivé a autorsky pohodlné, ale já tomu prostě nevěřím. Ovšem síla Trainspottingu je právě v tom, že není tak černobílý a plakátový. Ukazuje uvěřitelné postavy v uvěřitelných situacích a nemoralizuje jako nějaký naučný dokument pro totální idioty. No vidíte - a přesto, vlastně PRÁVĚ PROTO! - jistě odradí mnohem víc lidí, než tv beseda s psycholožkou v kostýmku. A ještě něco - scéna s mou nejoblíbenější písní Perfect Day je jedna z nejemotivnějších, co jsem viděl. 80 % (06.04.2005)

Konvenční učitel občanské výchovy pouští žákům jako ilustrativní film o drogách Requiem za sen, progresivní učitel Trainspotting. Tam kde Aranofsky ukazuje záběry schoulených mladíků se strhaným výrazem ve tváři, tam Boyle nastrkuje bezstarostného hláškaře Rentona, pro nějž jsou drogy prostředkem přinášejícím rozkoš do jinak prázdných životů, které v dnešní době žije svým způsobem většina z nás. Trainspotting není dalším produktem podle šablony depresivního dramatu s drogovou tematikou - je originální, provokativní, svižný a formálně odvázaný. Danny Boyle je majitelem obdivuhodného režisérskému talentu (málokdo umí tak fenomenálně propojit obrazy s hudbou - viz. také 28 dní poté, Sunshine...) a co je hlavní, v tomto snímku se mu dostal do rukou scénář neméně talentovaného Johna Hodge. Tak jako se Renton potápí do vodního království pod záchodovou mísou, tak jsem se já po hlavě ponořil do tohoto majstrštyku. A rád, to mi věřte. (30.03.2008)