Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První filmové zpracování nesmrtelné hry Alfreda Jarryho. Odvážná filmová inscenace s vtipným scénářem Miloše Macourka a skvělými hereckými výkony, především ideální představitel otce Ubu Marián Labuda a výborná Lucie Bílá. Groteskní příběh otce Ubu, chvastouna a násilníka, blba a zbabělce, který je ztělesněním tuposti, podlosti a zla, a který jako génius všežravosti dosahuje vrchlu moci. Otec Ubu, hulvát a spodina všech spodin, se podněcován manželkou stane polským králem poté, co dá zavraždit panovníka a jeho rodinu… (Bontonfilm)

(více)

Recenze (76)

Oskar 

všechny recenze uživatele

F. A. Brabec má jednu zásadní chybu, kterou by režisér mít neměl - příliš snadno ustupuje producentům. A vzhledem k tomu, že mám scénář tohoto filmu, vím, o čem mluvím. Ve scénáři Miloše Macourka to totiž byla daleko barvitější, zábavnější podívaná plná skoro montypythonsky absurdního humoru. Výsledek bohužel zmíněné kvality nemá. Přesto - jako vždy slizký Marian Labuda konečně hrál roli, kde svůj sliz mohl naplno využít, Lucie Bílá je obsazena také velice trefně, Bolek Polívka a Karel Roden hrají své menší role brilantně a černé tango 'Chci ti být dobrou vdovou' + scénická hudba Luboše Fišera, to jsou nepopiratelné kvality této černé grotesky. 70% ()

paascha 

všechny recenze uživatele

Devadesátá léta byla přetláskána adaptacemi dříve nesměného a kvalita mnohdy tuto slutečnost potvrzuje velice věrně. Jeden z půměrných počinů, ve kterém zaujali Karel Roden a Marián Labuda a propadli ti ostatní. Výtvarně jasné a svěží, Brabcovo greenawayovské cítění je známé, dějové všelijaké, výkonově průměrné ()

Reklama

igi B. 

všechny recenze uživatele

Z r a d a ! ! ! . . . Proč se F.A. Brabec vesral do geniálního díla mistra vší patafyziky Alfreda Jarryho je mi neznámo. Možná tak nějak pochopil, že je lepší Brabec v hrsti, než Jarry na střeše. Každopádně však, spolu s ostatními prdtagonisty, provinivše se proti neřádům patafyzickým, natočili jen hloupou slátaninu - tu více - tu méně - (ne)vydařených scének a gagů, které však s Jaryho p(ata)oetikou mají pramálo společného... .-| - - - P.S. Igi B. miluje Jarryho, miluje Pána z Ubu, miluje Nadsamce (ty všechny) ducha patafyzického! . . . H o v n a j s ! ! ! . . . A tomuhle filmu nasrat... :-( ()

Mouzon 

všechny recenze uživatele

Ve (zatím viděných) filmech F.A. Brabce absentují postavy. Svádí k tomu fakt, že si z literárních adaptací (jiné Brabcovy snímky jsem doposud neviděl) vybírá díla, která neobsahují hrdiny, ale pouhé typy a schematické konstrukty - které ale v předlohách (díky žánru nebo celkovému smyslu) fungují. De facto žádné z Brabcem adaptovaných děl nemá příběh (lyrické balady, absurdní hra, romantická báseň, lyrizovaná novela). Brabec je "vizuální" režisér, což je logické, ale bohužel to nestačí. Naprosto neumí vyprávět příběhy (které si, pravda, k adaptování ani nevybírá) a dokonce neumí vyprávět ani obrazem, neumí dát obrazům ideový smysl apod. Jeho snímky tak připomínají kamerová cvičení, v nichž herce nikdo nebyl schopen donutit hrát a ti tak pouze deklamují text (doslova text - nejedná se o scénáře). Když to teď hodně zjednoduším, tak Brabec stojí přesně mezi narativní a nenarativní kinematografií - jeho filmy ani nevypráví příběhy, ani nenesou žádné ideologické poselství, jelikož to jsou pouhé obrazy bez náplně a beze smyslu (o koherenci nemluvě). KRÁL UBU mi přesto připadá jako záslužný počin, jelikož alespoň náznakem připomíná jedno veliké dílo (KYTICE záslužná není, jelikož ilustruje a připomíná literární dílo, které ale připomínat nepotřebuje, jelikož jej všichni znají; potřebovalo by spíše adaptovat). ()

gjjm 

všechny recenze uživatele

Patafyzika po česku? Při mém zeleném ptáku, to zhovna ne. Je to spíše eklektické vytáhnutí všeho možného i nemožného, co jen trošku hraničí s absurditou (švankmajerovské výtvarné techniky, např. pianola a vojenské přehlídky, mírně vulgární, ale přesto velmi poetický humor Alfréda Jarryho, slovní přestřelky i sprosťárny jako z českých budovatelských komedií, klauniády á la Polívka atd. atd. ) působí trochu nesourodě, a to i přes geniální herecké výkony prakticky všech představitelů, zejména pak Mariána Labudy coby primitivního a zdegenerovaného Ubu, který kvůli koňským buřtům vyvraždí královskou rodinu a stane se králem, Lucie Bílé v roli jeho intrikánské manželky a především Karla Rodena, který mně jako psychopatický kapitán Obruba překvapil ze všech nejpříjemněji (netušil jsem, že Česko má tak psychopatické herce, IMHO plně překonává třeba Nicholsona v Shining, což je jeden z vrcholů psychopatického herectví). Skvostná patafyzika Jarryho originálu v tom není, ale něco do sebe to přece jen má. Humor je úžasně stylizovaný do mírně pubertální pokleslosti (od hovnajsů a zelených ptáků po sex s medvědem .... ona taky postava otce Ubu a velká část původní hry původně vznikla už na střední škole jako karikatura Jarryho profesora matematiky), ale při bližším pohledu je téměř geniální svou úžasnou jazykovou tvořivostí a inovativností (armrda, hovnajs... opět zdůrazňuji, že to je asi pouze tím, že film vychází ze skvělé hry Alfréda Jarryho v kongeniálním překladu Jiřího Voskovce, který také v pradávné inscenaci Osvobozeného divadla sám hrál roli Obruby, nicméně vím, že Macourek a Brabec také nejsou slintající idioti) - i takhle může vypadat český humor (ne jen jako trapné budovatelské idylky typu Vesničko má středisková). Velmi se mi také líbilo stylizované, napůl divadelní prostředí, velmi podobné tomu v Šaškovi a královně (mním filmovou versi), ale víc pasující. Nadto musím pochválit skvělou hudbu (závěrečná píseň "Ať žiju já" v podání Lucie Bílé je kupodivu výborná, ale přece jen miu tam chybí původní Jarrym napsaný sbor s naprosto kouzelným refrénem: "Hurá, hurá, prdelí zatrubme v tubu - ať žije náš dobrý otec Ubu!") a kameru a úchvatně stylizovanou a skvěle ahistorickou výpravu. Kdyby nebylo Polska - nebylo by Poláků! Hahahahahahahahahahahahahahaha! ()

Galerie (13)

Zajímavosti (4)

  • Film byl natočen v exteriérech Lednicko-valtického areálu na Jižní Moravě. Paláce, letohrádky, osamocené kolonády aj. byly na Moravě postaveny rodem Lichtenštejnů v 18. a 19. století. Od roku 1996 je oblast zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. (Kesijop)
  • Český lev 1996 za Kameru (F.A. Brabec), Hudbu (L.Fišer) a Výtvarný počin (J.Goetz). (M.B)

Reklama

Reklama