Želary

První hodinu jsem se u tohohle filmu docela trápila (nějak mě to nebralo), ale postupně mě příběh o sbližování dvou naprosto odlišných lidí pohltil - značná předvídatelnost na tom nic nezměnila. Příjemná hudba, malebné prostředí hor a jednotlivé epizody ze života vesničanů, to vše podpořené solidními hereckými výkony (ikdyž některým jsem ten přízvuk teda vůbec nežrala:-)), nabídly příjemný zážitek (pro mě rozdělený na 3 večery). Zajímavých postaviček bylo dost a vcelku zamrzí nepropracovanost většiny z nich. Z "Želar" by se dal v klidu udělat seriál, co by poskytl všem těm lidským charakterům a příběhům více zaslouženého prostoru, větší hloubku. SPOILER: Trošičku mě zarazil ten nepravděpodobný závěr, kdy se z nepřátel i přes množství prolité krve na obou stranách stanou "druzjá", nemyslím, že by střelba do osvoboditelů prošla bez následků (svedli to snad na fašisty, když se okolo neválel jediný germán?). Zřejmě zasáhla snaha o politickou korektnost. "Želary" nejsou dokonalý film, ovšem v rámci české kinematografie jde jednoznačně o nadprůměrný počin. 80% (23.03.2009)

Výborný a silný příběh ženy, která prožívá německou okupaci ukrytá v dřevěnici v horské osadě pod novou identitou a s novým přiděleným manželem a s novými zvyklostmi. Výborný scénář. Strhující je výkon Geislerové, potěšili i Cserhalmi, Donutil a Dušek. Pár výhrad: Knižní děj Želar se odehrává na chotárech kdesi v zadních Moravskoslezských Beskydech či Javorníkách. Natáčeno však bylo v okolí Zazrivé na Slovensku, tj. na rozhraní Oravy, Kysuce a Malé Fatry. A přízvuk horalů ve filmu je ryze pražskou imaginací a vůbec neodpovídá, nejvíce připomíná nenarozeného křížence ostravského nářečí a slovenštiny. Trailer: http://www.csfd.cz/film/9061-zelary/videa/ (09.12.2009)

Film se rozjizdi opravdu pomalu a rozhodne je nutne pretrpet prvni hodinu, pokud vas nudi. Pote zacina byt pribeh zajimavy a dokaze upoutat vzdor mdlemu scenari. Sceny s krajinkami a kozenkami jsou sice velmi pekne a ceske srdicko zaplesa, ale z filmarskeho hlediska jde uz spis o jisty druh ceskeho kyce, ktery se do urcite sorty nasich filmu vetrel. Mimoto tu jsou rozdilne herecke vykony, kde nekteri ac se sebevic snazi jakoby talentu nepobrali, jini maji zarive i nijake momenty (Geislerová) a nekterym staci k upoutani divakovi pozonosti naproste minimum v podobe par pohledu a cinu (Tříska). Kazdopadne nikde jinde jako v tomto filmu je videt urcita stagnace ceskeho filmu, ktera dle meho nazoru nastala v tomto roce. Ve vsech filmech se objevuji stale titiz herci a zacinaji tak pomalu nudit a naopak neznami herci jsou vitanou a ozdravnou zmenou... Z filmarskeho hlediska je film ale cenny jeste jinak. Cely snimek a jeho zapletka je sice velmi lehce predvidatelny, nabizi ale nekolik dulezitych ponauceni pro pristi generace vcetne zobrazeni osvobozovani bratry Sovety tak jak opravdu probihalo. Jinak ale nic moc noveho pod sluncem a celkovy dojem vyzniva na 3,5*. (01.01.2006)

Naprosto famozni drama, ktery by si toho oskara zaslouzilo. Film jsem sice videl uz podruhe, ale opet me dostal. Trojan takovejhle typ filmu tocil poprve a hned to takle rozjel. Jinak pribeh je spravne napinavej, neni nouze o silny sceny a konec filmu dojemnej. Herci jsou do jednoho perfektni, Dusek sice zachvily zmizi ze sceny a ma fakt malo prostoru, ale na druhou stranu, vicemene tu nebyl potreba. Hodne me potesil Triska v dalsi drsny roli. A ted se dostavam k Ane, ta predvadi perfektni vykon a navic se kazdou chvily slika. Co se tyce Cserhalmiho, ten hraje taky perfektne a fakt vypada, ze ho zrovna vytahly z chalupy. Proste film, ke kterymu nemam jedinou vytku. (07.01.2008)

Mestský život versus vidiek na krásnom tanieri všezeleného prostredia niekde v slovensky znejúcej dedine pod lesom – točilo sa na Kysuciach a na Orave. Meštiakovi môže trvať zvykať si na kadibudku, hoci lepšie kadiť v drevenej búdke než sa zosrať z nacistických bytových prehliadok niekde v meste. Zatiaľ posledný z českých filmov nominovaných na oscara, a to už prešlo skoro dvadsať rokov. Vidiecka idylka sa tu snúbi s krutou realitou alkoholizmu i tyranie. Mám pocit, že toto ostalo na dedinách dodnes. Dve hodiny balady skončia krutou vojnovou realitou a z toho finálneho emocionálneho pocitu udeľujem vyššie hodnotenie. (06.01.2021)