So weit die Füße tragen
Biele peklo
As Far as My Feet Will Carry Me
As Far as My Feet Will Carry Me
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů. (retrix)
(více)Videa (1)
Recenze (336)
Další velmi hezká filmová holubička ze sousedního Německa. Silný příběh o vojákovi, který za druhé světové války byl zajat a skončil ve východní Sibiři. Poté se pokouší utéci a větší část své cesty musí zvládnout pěšky...Určitě zajímavý scénář, který se obešel bez klišé (až na závěr) a ač působí nereálně, tak mu rádi uvěříte. Pokud se nemýlím, tak film je doknce zčásti podle skutečné události. Kvalitní snímek, který mohl být lepší, ale to bychom museli šťourat do všeho... ()
Na evropské poměry hodně nákladný a odvážný projekt. Rozhodně nemůžu říct, že mě to nezaujalo. Jak už to tak bývá je obvykle velmi těžké kritizovat film pojednávající o hrůzách druhé světové války,kromě toho bylo dosti zajímavé snad poprvé vidět podobný snímek také z pohledu Němce. Je jenom veliká škoda,že režisér trošku víc nepřitlačil na pilu a nenaservíroval nám nějakou naturalističtější scénu, takové téma přímo vybízí natočit film s depresivní atmosférou,která nenechá diváka vstát ze židle. Bohužel se tak nestalo a také některé herecké výkony jsou místy poněkud matné. I tak,ale nakonec převažují spíše pozitivní pocity. Děj poměrně rychle odsýpá a s přihlédnutím k tomu,že se jedná o film inspirovaný skutečnými událostmi a jenž navíc vznikl v Německu, musím dát za čtyři. ()
Clemens Forell prešiel peklom a tí ktorí sa zapozerali do bedne ho prešli s ním. Zvlášť oceňujem, že konečne začali aj nemeckých vojakov ukazovať ako ĽUDÍ so svedomím a citom. Trošku ubrať na stopáži, pridať jednu bojovú alebo dramatickú scénu a bola by to nezabudnuteľná jazda. Ale aj bez toho skvelý zážitok. Pripomenulo mi to film Motýľ so S.McQueenom, podobná túžba po slobode. 80%. ()
Výborně zpracovaný snímek, kde možná jen stopáž po úniku z lágru, mohla být asi přeci jen kratší. Hodně je tu diskutovaný konec scény na mostě (takhle by se to určitě nestalo a hlavně nevěřím, že by se ruský důstojník až takhle moc hnal za jednou osobou) a následný návrat domů. Je to sice dojemné a happy end jak má být, ale sedí mi to více než konec podobného snímku ÚTĚK ZE SIBIŘE. Jinak je film napínavý, ukazuje strašlivé podmínky nejen při transportu, ale i v samotném táboře a lidskou sílu jedince (výborný herecký výkon) jít za svobodou. Ač je Sibiř krutá, je přírodou nádherná. Jeden z lepších německých filmů. ()
....ťažký film - pre mňa -komu držať palce ? tomu nemeckému dôstojníkovi čo bojoval za fašistické Nemecko? alebo viťazom- predstaviteľom Sovietskej moci - dozorcom v gulagu? ťažká otázka ...podľa mňa :mali ostať všetci zajatci tam ,kde obete z obci Lidice,Ležáky,Kľak,Ostrý Grúň ...aj oni mali rodiny - fakt sorry ,ale nebudem fandiť wehrmachtu . ()
Galerie (43)
Zajímavosti (16)
- Obaja starí otcovia hlavného predstaviteľa Bernharda Bettermanna boli naozaj po skončení druhej svetovej vojny poslaní do sovietskych zajateckých táborov. (MikaelSVK)
- Jméno Clemens Forell je pseudonym. Forell se ve skutečnosti jmenoval Cornelius Rost, který se změnou jména chtěl v době vydání knihy vyhnout potenciálním problémům s KGB. (džanik)
- V roce 2010 němečtí vědci prozkoumávali podrobněji Rostův příběh a k jejich překvapení v něm nalezli mezery tak hluboké a data tak fundamentálně chybná, že uznali, že jeho strastiplná cesta ze Sibiře do Německa se zkrátka nemohla uskutečnit. Bauerova kniha je tudíž od té doby považována za dílo fikce. (Candice)
Reklama