Melichar the Boot
Režie:
Zdeněk TroškaScénář:
Jana KnitlováKamera:
Josef HanušHudba:
Karel VágnerHrají:
David Rauch, Tomáš Růžička, Martin Šotola, Magdalena Ledvinková, Michaela Krešlová, Regina Řandová, Eva Salzmannová, Milada Štýbrová, Jana Vaňková (více)Obsahy(1)
Školní komedie debutujícího režiséra Zdeňka Trošky s lehkou detektivní zápletkou. Malý Honzík sní o tom, že při správné strategii propadne zpátky do milované školky, zatímco jeho starší sestra Jolanka bolestně prožívá první dětskou lásku i nespravedlivé obvinění z krádeže luxusních bot. A tak začíná jedno velké pátrání po neznámém zloději obuvi a svršků ze školních šaten. (Magic Box)
(více)Recenze (332)
Pro každého znamená začátek školního roku něco jiného - pro malého Honzíka jde o radikální životní změnu, zatímco pro dospívající Jolanku už jen znovu začínající otravu s učiteli. Ale to ještě netuší, že právě tento školní rok bude něčím vyjímečný ... I když se na film podepsal zub času, tak jsem si zavzpomínal na knížku, kterou jsem před mnoha a mnoha lety nesčítelněkrát četl. Zdeněk Troška (ano, film opravdu natočil Zdeněk Troška - taky jsem na to nevěřícně koukal) převedl knihu docela věrně, včetně vykreslení jednotlivých postav. Docela by mě zajímalo, kam se dětší herci poděli - hlavně představitel Honzíka - Martin Šotola... ()
// Jedinný Troškův film, který lze sledovat aníž bych přitom začal krvácet z očí případně si musel píchat silné halucinogenní látky, které by mi pomohly se přenést přes tu neskutečnou bolest, způsubenou sledováním nahých šedesátiletých bab, posloucháním sexuálně-infantilních rádobyvtipů a vnímáním nadšených reakcí z mého (mnou nikdy nepochopeného) okolí. Fuj, o čem jsem to předtím mluvil? ()
Já počkám, já má času dost! Pořád jsem nevěděl, kde ve filmu jsem slyšel Hložka a Kotvalda zpívat o holkách z jejich školky, až jsem došel na Troškův film. Dále to byl maličký Martin Šotola, který se blýsknul v trilogii Slunce, seno... Docela příjemné, někdy bych se na to koukl znovu. Kam se na to hrabe dnešní "Gympl"??? ()
Celkem slušný rodinný film z dob "soušek učitelek" (které si dávají cigárko legálně přímo v zaměstnání) ze základní školy, jak si ji pamatuji já. Příběh je jednoduchý a skládá se víceméně z různých situací různých a různě starých dětí a jejich učitelů, které se udály na jedné škole. Každý se zabývá svými problémy, odpovídajícími věku postav a do toho se navíc řeší záhada kradených věcí...pohodová záležitost pro zahnání nudy. ()
Pěkný film pro děti, u kterého se ale pobaví i dospělí. Milá záležitost, lepší průměr. V rámci Troškovy tvorby patří jednoznačně do TOP 5 (Slunce, seno a pár facek, Slunce, seno, erotika, Melichar, Poklad hraběte Chamaré a Jasněnka). Opravdu Z. Troška točil slušné filmy opravdu jen za minulého režimu (s výjimkou Slunce, seno, erotika). ()
Galerie (26)
Zajímavosti (15)
- Ve filmu má jeden ze spolužáků Radima (sedí spolu v lavici a jezdí na babetě) stejný svetr, jaký na sobě měla ve filmu Jak básníci přicházejí o iluze (1984) Vendulka Utěšitelka (Eva Jeníčková), konkrétně ve scéně, kdy se potká na schodech se Štěpánem Šafránkem (Pavel Kříž). (Karkulka)
- V úvodních titulcích zní melodie písničky „Holky z naší školky“ od Petra Kotvalda a Stanislava Hložka, která poté zazní i ve filmu. (M.B)
- Bota jménem Melichar byl celovečerním debutem Zdeňka Trošky. Ten se práce na něm ujal poté, co pět režisérů před ním scénář odmítlo realizovat s připomínkou, že příběh je pouze o dětech a o tom se tradovalo, že filmař má tři nepřátele - děti, zvířata a sníh. Zdeněk Troška tehdy jako pomocný režisér dokončil práci na filmu Krakonoš a lyžníci, který obsahoval všechny tři nepřátelské elementy a i když se zpočátku rovněž zdráhal, nakonec nabídku na natočení Bota jménem Melichar přijal. (Rodriguez)
Reklama