Bota jménem Melichar

příběh o zlodějce kozaček byl zpracován v době předkamenné, kdy byl autor ještě plně při vědomí a dokázal rozlišit dobro od zla,,,,vzhledem k tématu obuvi bych dnes mohl vzpomenout jedno slunečné dopoledne,kdy jsem brázdil ulice od obchodu k obchodu, a mlaskal si, jak je ten den všechno krásný ,jak hezky se dnes každej usmívá, jak pěkně ptáci zpívají a jak se za mnou každá slečna otáčí... .což se mi tenkrát zdálo velice příjemné a zvedlo mi to náladu (samozřejmě jen do chvíle, než mi jeden přátelský kolemjdoucí pochválil můj vynikající vkus co se týče výběru obuvi a já siuvdomil, že sem ten den ráno při odchodu z lékařské ordinace zapomněl odevzdat igelitové návleky,,,,) ..ale neudělám to, místo toho vám povím o tom, jak mi jeden taxikářskej dobytek ukrad botu ... veskutečnosti tu příhodu muj šedivý chuchvalec nebyl schopnej zpracovat kuliva špatný koncentraci krve, ...měli sme tu noc velice náročný studijní program,doučování v oblasti zemědělského spracování ječmene a z hospody nás nakonec vykopli už o půl páté...co se dělo dál znám už jen zprostředkovaně.... prý sem dostal náhlý telezáchvat a začal obvolávat všechny taxislužby...za 4 minuty dojela taxi simona.. kamarád mě tlačil do auta, prej ať předejdem průseru, já se ale slík dopůl těla, lehnul si na zem, začal mávat rukama a nohama a řval "KDO ŠETŘÍI MÁ ZA TŘI!"...chvíli na to dorazily další čtyři konkurenční taxíky....když se všech pět taxikářů počalo schánět po člověku mýho ména a začali se dohadovat... ujistil sem je, že vše probíhá podle předepsaných regulí...že je to OUKEJ, že sem je věšichny vobjednal já, ale odjedu s tím kdo mi nabídne nejlepší cenu protože -kdo šetří, ma za tři-... a poněvač čtyry taxikáři začali vytáčet z mobilu policajty ještě v průběhu mého upřímného proslovu, nased sem nakonec k tomu co si zapoměl na centrále telefon a nemoch mě udat.....když se uvelebil i kámoš..řidič se eště smál.....prej že sme dobrý a kam že to bude pánové....já byl údajně "totálně mimo" (což kamarád spolupijan usoudil z toho, že sem frajera za volantem dvakrát přetáh prutem a řval HYJÉÉÉ)...a tak se drožka zeptal mýho kámoše a ten mu nablil za krk....hned na to nás vysadil a přidal pár přátelských poplácání loktem do voka.....bohužel,,,toho chlastu asi bylo fakt moc, poněvač i přesto že sem po tej ráně skoro neviděl,,,a trochu kulhal.... bolest stále nepřicházela...a tak sme este vytrempovali pár putyk a v sedum rano slapali pres cely mesto zase zpatky do hajan... kdyz sem se ve čtyry probral...schazela mi prava bota....vsude sem ji hledal a nic...nastesti po deseti minutach scháňky dorazila esemes....abych jesi hledam botu, ji nehledal, ponevac parkem do centra už sem si vyšlapoval vznešeným krokem princezny kolobrndy a kopýtko mi nejspíš vodvez kapitán zeblitej rolák.....považoval sem to za žert, ale po namátkové kontrole mých ponožek sem zistil, že ačkoli levá ponožka je čistá jako lilie, pravá je vorvaná až nakost a místy posetá psím trusem....hned v pondělí se pak objevil další nečekaný problém....vono je totiž v dnešnim spárovaným světě dost složitý najít vobchod, kde vám prodaj jenom jednu botu (19.01.2009) (méně) (více)