Frankenstein

Do poloviny filmu mne to všechno dost nudilo. Celé to bylo takové protahované, hlavní hrdina mi rozhodně k srdci nepřirostl ... vše se ale změnilo po tom, co se na scéně objevil Robert De Niro jako Frankensteinův "šílený" výtvor. Šílený píšu záměrně v uvozovkách, protože to, co De Niro předvedl za herecký koncert, převzal absolutně celý film, myšlenku, scénář a děj na sebe, pak to byla jízda jak prase!! Naprosté emocionální orgie, všichni herci hráli extra suprově, radost pohledět, ale "monstrum - De Niro" tomu dával tak neuvěřitelnou jiskru a šťávu, že jsem z toho byl emocionálně úplně roztrhanej. Přesně jako monstrum samo!! Film graduje v druhé polovině zásadní myšlenkou podstatou lidství jako souboru emocí a pocitů. Otázkami na člověka, jako bytost stvořenou z emocí, cítící bytost, otevírá otázky další a další... Na některé menší se pokouší odpovědět, ty zásadní filosofické však účelově nechává otevřené ... Naprostý skvost, ale spíše než horor mi to přišlo jako nějaký psychologicko/filosofický thriller ... (10.01.2013)

Je zajímavé, že některá díla přitahují filmaře pořád a pořád. Není snad pětiletky, kdy by nevznikl film o Frankensteinovi. To je totéž, jako kdyby u nás někdo točil stále a stále dokola Pytlákovu schovanku (odkaz zde) nebo Roztomilého člověka (odkaz zde) . Prostě jednání k smíchu a po určité chvíli dotazu po pánově duševním zdraví. No, v Americe je tomu jinak. A obvykle to dopadá strašlivě. Ovšem v tomto případě se to vyplatilo. Výprava, herci, režie, scénář. Všechno je jedním slovem Superperfektkolosálněextragrandiózní (31.01.2006)

No tak tohle je další film mýho dětství kurva 😀 V devadesátých letech se točila jedna pecka za druhou 😎 Tohle jsme měli samozřejmě taky doma na VHS originálce - Táta vybíral fakt dobrý filmy 🙂 No co k tomu napsat - Je to kurva úžasnej film a nejlepší zpracování Frankensteina jaký kdy vzniklo. Mám rád samozřejmě i starý černobílý filmy s Frankensteinem ale tenhle film z roku 1994 mám úplně nejradši. Miloval jsem to sledovat jako malej a miluju to pořád. Robert De Niro jako to monstrum je naprosto perfektní a tu jeho masku udělali fakt kurevsky dobře. Kenneth Branagh jako Victor Frankenstein taky skvělej a úžasný že tenhle snímek sám režíroval, povedlo se mu to fakt dobře natočit 😎 Mladá Helena Bonham Carter jako Elizabeth výborná - A moc se mi ve filmu líbil herec Tom Hulce jako Henry - Známe ho nejvíc v roli Wolfganga Amadeuse Mozarta - No a děj filmu se odehrává ve stejný době kdy Mozart zrovna žil 😎 Dobře udělaná atmosféra té doby. Skladatel Patrick Doyle udělal pro tenhle film fakt výbornou hudbu - Soundtrack naprosto geniální - Moc jsem si oblíbil skladbu The Wedding Night 🙂 Nádherná! Celej ten soundtrack žeru. Je to skvělý 👍 Jedna z posledních scén kdy Elizabeth už je oživena a sešitá mě dostala. No a závěrečná scéna kdy Robert De Niro se upálí už s mrtvým tělem Frankensteina mě fakt dojala. V hodně scénách jsem soucítil s monstrem Roberta De Nira - Fakt jedna z jeho nejlepších rolí. Na tu roli se fakt hodil. Úchvatný, děsivý, dojemný a dobře zpracovaný příběh o Frankensteinovi. Skvělá práce filmařů a herců. Tohle budu milovat pořád. Robert De Niro je nejlepší Frankensteinovo monstrum v historii kinematografie 😎 (21.07.2024)

Opravdu nejlepší verze Frankensteina. Stopáž je stlačená pod dvě hodiny, což je pro mě horní hranice, navíc tady hlavně ze začátku ubíhá děj jako voda. První půle je mnohem lepší než druhá, protože obsahuje hned několik mrazivě děsivých scén, které se mi vryly bezpečně do paměti. Ve druhé půli potom začínají děj ovlivňovat soucitné pocity s ubohým výsledkem díla (dítěte) Frankensteina, kdy jsem taky pomalu přestával být plně pozorný. Vše ale se posléze překlápí v touhu po pomstě a vrcholí dramatickým zakončením. Musím uznat, že i přes liché očekávání jsem se bavil dost slušně. K výkonu De Nira - výborný, ale stačilo vzít G.Derpardieu, ani by ho nemuseli tak moc maskovat! :D 85% (01.01.2013)

Další Branaghovo zpracování klasiky, tentokrát perly devatenáctého století, jež vzešla z manželství dvou výjimečných osobností, Percyho Bysshe Shelleyho a Mary Wollstonecraft Shelleyové, respektive z několika snových vizí, jež Mary Shelley údajně měla během jedné literární seance na panství dalšího velikána - lorda Byrona. Branagh režisér i herec podávají skvělý výkon, i když je místy přidáno na naturalismu a pokud dojde k "režisérské licenci", vždy to znamená více krve a násilí. To však lze pochopit, pokud uvěříme, že je to využito jen k budování intenzivní atmosféry kdesi mezi "horrorem devatenáctého století" a filmem schopným šokovat i v naší době. Skoro to vypadá jako Coppolovo pojetí Draculy, ale přiznejme si, že FF se od původní předlohy odchýlil mnohem více a mnohem, mnohem zásadněji i co do vyznění filmu. Naproti tomu Branagh vede Frankensteina tak jak ho autorka sepsala. S Draculou je zde ještě jedna podobnost, a to v hudbě. Wojciech Kilar i Patrick Doyle rozhodně nepatří mezi hvězdy, které byste čekali u kormidla soundtracku k tak ambicióznímu titulu. Navíc oba OST jsou si velmi podobné svým duchem, a ne že bych chtěl nějak dehonestovat Patricka Doyla - ten svou prací neustále dokazuje, že je když ne výjimečný, tak alespoň všestranný, nicméně nemůžu se rozhodnout, jestli je opravdu ta podoba jen záležitost stejného žánru a doby vzniku jak předloh, tak filmů. Herecké výkony, obzvlášť dvojice Vynálezce/Stvořitel - Monstrum, jsou úchvatné. Ne že by Helena Bonham Carterová, Ian Holm nebo John Cleese nešli do svých rolí naplno, ale jde "jen" o zásadní vedlejší postavy. Zkrátka a dobře, Frankenstein je precizně vyvedené dílko, ale nikdy to nebude srdcovka na pět hvězd. Ty by si zasloužil jen pokud bychom ho hodnotili striktně jako zpracování knihy, neboť ve srovnání s takřka fenomenální předlohou obstál na výbornou. (27.03.2005)